Při poslední návštěvě Číny prezident Zeman předvedl zatím nejvyšší dávku servility, a neváhal dokonce mluvit o zemi, které prezidentuje, jako o vzteklém červeném kousku uvnitř Evropy.
Tato servilita překvapivě netknutě stéká po těch, kteří mají plnou pusu řečí o svobodné nezávislé zemi, která nebude nikomu poklonkovat. Kdyby něco takového řekl některý z našich politiků na jakémkoliv jednání na západ od nás, byl by ukamenován jako totální zrádce vlasti. Ve vztahu k Číně ale platí jiná měřítka. U čínských fanoušků funguje přímá úměra. Čím víc pohrdání západním světem, tím víc vstřícnosti vůči Číně. Slyšíme od nich vzkazy, že Čínu musíme respektovat, důležitá je ekonomika, je to jejich politika. Předhánějí se v pochlebování Číně podle míry despektu, s jakým pohlížejí na demokratické právní státy. Vidí pověstná smítka v očích Západu a přehlížejí čínské trámy v podobě převýchovných táborů, monitorování vlastních občanů a celkové politické nesvobody země.
V autoritářských režimech jako je Čína, úslužný postoj žádný dojem neudělá. Autoritářský vůdce zná jediný slovník. Sílu a ještě větší sílu. Kdo se před ním skloní, toho odepíše a neváží si ho. Sám je zvyklý jednat silově a rozumí jen tomu, kdo si dupne. Kdo zůstane svůj a neskloní se, toho autoritář musí vzít alespoň na vědomí. Výmluvným důkazem marnosti snažení bylo společné foto politiků s Milošem Zemanem na okraji.
Shazování vlastní země čínští soudruzi chápou jako výraz odevzdání se do jejich rukou. Stačí vzpomenout na Martu Novákovou a její vykázání zástupce Tchaj-wanu ze setkání zahraničních investorů podle pokynů čínské strany, stejně jako na bezprecedentní policejní šikanu místních obyvatel, kteří byli nuceni během návštěvy čínského prezidenta sundat tibetské vlajky z oken. Tento zásah policie byl následně soudem posouzen jako nezákonný.
Vždycky mě popouzely titulky typu: Projezte se ke štíhlé linii; Musíte víc jíst, abyste zhubli. Houby, dobře vím, že tudy cesta nevede. Když jsem projevila nervozitu z přibývajících kil, kamarádka byla razantní: „Nežer,“ a dodala pobaveně: „Věř zkušené anorektičce. S těmi úklony to funguje úplně stejně. Představa, že čím hlubší úklon, tím větší respekt získám, je úplně mimo. V civilizovaném světě nikdo žádnou podlézavost nevyžaduje a je podezřelá. Chováme se k sobě slušně, zdvořile, s respektem a úctou. V autoritářských režimech je servilita důkazem, že nás mají v hrsti a můžou nám diktovat podle vlastního uvážení. Jediným účinným lékem je narovnání zad a zaujetí sebevědomého postoje.
