Budu hájit práva ohrožené většiny

říká Helena Válková, nová vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Dále však nevysvětluje, kdo tuto většinu ohrožuje, když se tak z podstaty věci může stát těžko, protože to odporuje principům demokratického právního státu.

To, že právní stát zaručuje ochranu menšin, není ničím, co by narušovalo základní principy ochrany práv všech. Základní práva jsou zaručena všem bez rozdílu, a k žádné změně ústavy v tomto směru u nás nedošlo. Fungování demokracie dostatečně ilustrativně vysvětlil již Benjamin Franklin jako hlasování dvou vlků a jednoho jehněte o večerním jídelníčku. Oproti tomu svoboda existuje tehdy, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat. Máme snad u nás systém, který by umožnil tomuto jehněti převálcovat dva vlky?

Válková dále v rozhovoru uvádí ilustrativní příklady práv, která jsou podle ní pokřivená, jako je např. diskriminace seniorů, kteří nepoužívají e-banking, a musí platit za zdražující se výpisy z účtů. Chce také bojovat s diskriminací a posílit vzdělávání dětí, aby se dokázaly vymezit proti šikaně spolužáka kvůli tmavší barvě pleti. Upozorňuje také na projevy diskriminace z hlediska věku, zdravotního handicapu, sociálního postavení.

Jistě, jedná se o ohrožené skupiny, ale jak to souvisí s  proklamovanou většinou. Tvoří snad senioři bez e-bankingu nebo zdravotně handicapováni většinovou část naší populace? Válková to pochopitelně myslela jinak. V rozhovoru také zmiňuje, že pro ni nejsou prioritou práva osob LGBT+. Toto téma považuje za menšinové na rozdíl od výše jmenovaných, kterým se hodlá věnovat. Chápu, že nejen Válkové připadá, že tématu LGBT+ je věnována neúměrně větší pozornost oproti jiným diskriminovaným skupinám. To ale neznamená, že právě tyto osoby jsou menšinou utiskující většinu.

Nejde o žádné slovíčkaření, ale o matení pojmů, které se může vymstít. Pokud si rozhovor přečte nácek, může si lehce dovodit, že tou proradnou menšinou jsou ty zmiňované děti s tmavší barvou pleti, které si ve škole pořád stěžují na diskriminaci. Vytváří se hloupé mediální zkratky. Pojem neziskovky se začal používat jako nadávka, protože pomáhají těm, které nemáme rádi. Menšiny jsou ty skupiny, které náš štvou a dožadují se hlasitě svých práv, i když by raději měly být zalezlí v koutě a nedělat binec, protože do naší společnosti nezapadají.

Jako profesorka práv by Helena Válková měla pečlivěji volit slova. Věcně se hodlá věnovat tématům, která si rozhodně zaslouží pozornost, jako jsou právě někteří senioři, zdravotně handicapováni, nebo šikana ve školách. Svévolné nakládání s pojmem většina a menšina je však velmi rizikové. S tím máme historické zkušenosti. Není to tak dávno, co Němci uvěřili tomu, že jsou ohrožení jistou menšinou. Zneužívání pojmu většina a menšina může vést k tomu, že jakákoliv nepopulární menšina může být vyloučena, protože je příliš riziková pro většinu. Ochránce lidských práv by měl vystupovat uvážlivěji a ne populisticky házet zavádějícími pojmy s prvoplánovou snahou přesvědčit o svých konzervativních postojích.