- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V našich krajinách se propagací tohoto antiparazitika proslavil bývalý poslanec Lubomír Volný, který občas prohlašoval velmi úsměvné příběhy, například o sestřičkách, které mažou Ivermektinovou pastu pacientům potajmu na chleba.
O toto téma jsem se začala zajímat zejména proto, že byla léčba tímto lékam silně zpolitizována, ať už panem Volným, tak i dalšími politiky či osobnostmi. Nešlo o debatu zdravotníků ale doslova o mediální smršť. Lék byl propagován jak v řetězových mailech (11), tak na webech oficiálně označených, jako dezinformačních. Krom léku Isoprinisone nebyl žádný jiný lék na covid-19 tak moc zpolitizovaný.
Pro úplnost jsem shromáždila tato fakta, kvůli kterým se už Ivermectin v léčbě covidu prakticky nedoporučuje:
Lubomír Volný sice již v propagandě Ivermectinu nepokračuje. Víra v tuto léčbu na úkor tradiční medicíny však v lidech přetrvává dál. Stále se stává, že je nemocným tento lék nabízen jako zázračná a naprosto spolehlivá léčba, díky čemuž může pacient odložit vyhledání lékařské pomoci a zvýšit tak šanci, že covid-19 nepřežije. Opatrní bychom měli být zejména, pokud se na sociální síti svěříme, že jsme nemocní a někdo nám nabídne "zázračnou" léčbu, o které se však veřejně nezmiňuje, dotyčný člověk posílá nemocnému pouze odkaz, kde se dozvíme, že jde právě o tento lék. (13)
Ve svém průzkumu jsem se nezabývala účinností Ivermectinu (k tomu máme vědce a zdravotníky), ale zajímala mě sociální problematiky skupiny lidí, kteří této informaci nekriticky uvěřili.
Respondentů jsem se zeptala, zda považují za vlastní výrok: „Ivermectin SPOLEHLIVĚ léčí covid-19“. Skupina, která souhlasila, mne zajímala nejvíce. Jak jsou staří, jsou to muži, nebo ženy? Jaká média sledují? Koho obdivují?
O něco více Ivermectinu věřili muži, než ženy (3,5% mužů a 2,5% z žen – počítáno z celkového počtu respondentů), nejčastěji žijící na vesnici. Ve věkových kategoriích byla největší skupina v kategorii 46-55 let, nejmenší naopak u lidí mezi 56-65 lety a také nejmladších lidí do 25 let. „Ivermectinová“ skupina měla dále o něco méně zkušeností s úmrtím na covid ve svém blízkém okolí. Velkou zajímavostí bylo, že měli téměř jednou tolik větší šanci na nákazu covidem a přesně jednou tolik vyšší šanci, že budou mít covidový zápal plic (středně těžký průběh). Tuto šanci však nezvýšilo samotné užívání Ivermectinu (to „přiznal“ jediný respondent), ale spíše vyšší šance na rizikové chování například v podobě nenošení respirátoru, který tato skupina většinou nenosí nebo nosí pod nosem. (8)
Zajímavým faktem bylo, že Ivermectinu důvěřovali nejvíce lidé spokojení se svými příjmy. Lidé, kteří bojují s financemi, často pociťují předsudky, že se dají snadno napálit. V tomto konkrétním problému se ukazuje tato domněnka, jako mylná. Většina z nich totiž na účinnost Ivermectinu odpovídala, že si jeho účinností nejsou jistí. Naopak bez pochybností o Ivermectinu smýšleli více lidé s vyššími příjmy, tedy lidé spokojenější se svou finanční situací. Lidé s nízkými příjmy mohou mít achillovu patu v jiné problematice.
Velkým překvapením ale bylo vzdělání. Mnoho lidí si myslí, že čím vyšší vzdělání člověk má, tím menší je šance, že dezinformacím uvěří. Ukazuje se však, že nějaké slabiny má každý z nás a opatrnost bychom měli mít vždy, ať už vzdělání máme, nebo ne. Konkrétně zde byli nejvíce náchylní lidé s vyšším odborným vzděláním, ale také lidé s nejvyšším, tedy doktorandským vzděláním. (8)
Vždy jsem si myslela, že čím více času člověk tráví na sociálních sítích, tím větší má šanci, že nějakým hloupostem uvěří. Ale zmýlila jsem se.
Zjistila jsem, že Ivermectinoví fandové sociálních sítích tráví maximálně 2 hodiny denně (stejně jako většina populace). Nebo možná více času na sociálních stítích nechtějí přiznat :-). Polovině z nich chodí řetězové maily. Řetězové maily jsou bohužel silně rizikový faktor, jejich přijímání velmi zvyšuje riziko náchylnosti ke konspiračnímu smýšlení. (8)
Respondentů jsem se ptala, odkud čerpají informace. Mohli napsat například od známých, z novin, z televize a podobně. U většiny odpovědí byla skupina Ivermectinových fanoušků na tom stejně, jako ostatní. Pouze u jedné věci byla výraznější odchylka, a to: Česká a slovenská alternativní média (jmenovitě Aeronet, Sputniknews, Otevři svou mysl a Parlamentní listy), kde měli téměř 4x vyšší pravděpodobnost, že tato média čtou. Konkrétně nejvíce důvěřovali Parlamentním listům (25% z nich), oficiálnímu prokremelskému zpravodajskému webu Sputniknews (3,5% z nich) a Aeronetu (3,5% z nich). Více čerpali také z mailů, které dostávají od známých (3,5x vyšší pravděpodobnost). (8)
Potřeba lidského vzoru je pro každého člověka velmi důležitá. Často se stává, že lidi, které pokládáme za svůj vzor (a nemusí to být někdo slavný, třeba to je naše maminka), nevědomky napodobujeme. Často také bez hlubšího přemýšlení přijímáme informace, které nám náš vzor řekne. Protože mu (nebo jí) důvěřujeme natolik, že necítíme potřebu informaci ověřit.
Rady naší maminky nebo kamarádky však mohu jen těžko prozkoumat, hlavně proto, že tyto informace nemohu dohledat. Ale mohu dohledat informace slavných osobností či iniciativ, které se covidovou tématikou zabývají, a které se staly pro lidi vzorem. Není překvapením, že lidé, kteří nejvíce vzhlíží k Lubomíru Volnému, také nejvíce důvěřují Ivermectinu. Při pohledu na graf je velmi silně zřetelná sociální propast mezi oběma tábory (8)
V některých ohledech není má sledovaná skupina tak radikalizovaná, jako jiné skupiny. Volby do poslanecké sněmovny u Ivermectinové skupiny byly zhruba ve stejném rozptylu, jako u zbytku populace. Z politiků měli, stejně jako mainstreamové skupiny, nejraději Václava Havla, královnu Alžbětu a Zuzanu Čaputovou. (8)
Zajímaly mne i postoje k politickým osobnostem, které většina národa ráda nemá, ale jsou často propagováni v pozitivním světle na dezinformačních webech. A právě zde jsem našla něco zvláštního. V podstatě všichni, které jsem měla uvedené v průzkumu, měli u Ivermectinové skupiny vyšší kladné hodnocení, a to často několikanásobně. Hojně diskutovaný ruský prezident Vladimír Putin byl u této skupiny téměř 3krát oblíbenější, Tomio Okamura 6krát oblíbenější a Václav Klaus měl 5krát vyšší šanci na kladné hodnocení u této skupiny. Největší rozdíl byl očekávatelně u pana Volného. (8) Z těchto osobností však Ivermectin propagoval pouze Tomio Okamura (9) a Lubomír Volný (10). Proč tedy jsou oblíbení i ti ostatní? Odpovědí může být několik. Souvislost může mít sledování řetězových mailů, které skupina vykazovala, kde jsou tyto osobnosti často hodnoceny v pozitivním světle, dále častější sledování dezinformačních webů, ale i takzvaná sociální bublina (11). Ta způsobuje, že se obklopujeme informacemi, se kterými souhlasíme, nasloucháme hlavně lidem s podobným viděním světa a naopak na informace, které jsou v rozporu s naším viděním světa, dokážeme být agresivní a vytěsňujeme je. Jelikož nositelem informací je často člověk, jsme agresivní i na samotného člověka. Dochází pak k polarizaci společnosti. Sociální bubliny jsou velmi zajímavé, avšak obsáhlé téma, takže o tom až někdy příště ;-).
Zdroje:
3. https://www.facebook.com/groups/iniciativasnih/posts/252341469764924/
5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21783912/
6. https://www.thelancet.com/journals/langlo/article/PIIS2214-109X(19)30453-X/fulltext
8. https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/odolnost-vuci-dezinformacim/
9. www.facebook.com/tomio.cz/videos/935240843882522
10. https://ockovani.praha.eu/fakta-poslanec-lubomir-volny-a-lek-ivermektin/
13. https://www.denik.cz/z_domova/denik-proti-fake-news-konspiracni-teorie.html
Další články autora |
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...