Tak si říkám, jaké by asi bylo.. přirovnání ročního období k lásce.. A proč ne, tak jsem se o to pokusil.
Tvůj pohled si říkám, oslovuje mne jak ranní rosa.Trochu chladná, ale osvěžující, tak jak si může muž přát.Nic nezakrýváš a já se ztrácím v myšlenkách.Jsou o tobě a mne, bez přání a bez překážek ti naslouchám.Čas nehraje roli, to jen nám hrají tu naši, o nás dvou a krásném milování.Pohledem tvým jsem cílem a ty pro mne denním sluncem,a když chladno obklopí mé naděje,ty mne přikryješ svým horkým tělem.Ano, obejmout tě a být objímán,je jako být obklopen vůní květiny co mám rád.A když objetí není, stačí ruku uchopit,a hned je cesta jednodušší.Proto tě nazývám jarem,pro úsměv, který probouzí poblouznění a rozehřívá srdce v hrudi.Proto se stebou cítím jako v létě, protože tě provází vůně, rozkvetlé růže.Jsem stebou rád i na podzim, který mi není tak cizí,když dotkne se mne vánek tvých vlasů,jako tichý vítr korun stromů,a pokuď mne zastihne déšť, tak je z kapek tvých slz,to z radosti, kterou jsem ti udělal.Zima, v zimě je mi nejlépe,když zahřeješ mne svým hlasem a pohlazením,dokážeš postrašit mrazem po zádech,ale i postavit si hlavu s chladným tónem.Jsi mé roční období, tedy rok co jsme spolu a snad i napořád.
