Pomoc zaměstnancům nebo zmatek v dávkách?

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ministryně Maláčové připravilo další populistický návrh v oblasti dávek, konkrétně ošetřovného.

Tento návrh sice v praxi nepomůže, ale aspoň bude ministryně chvíli vidět v médiích a zaměstnanci čerpající ošetřovné nabudou dojmu, že jim někdo chce pomoci. Dokonce je zde snaha, protlačit tento návrh ve stavu legislativní nouze, nejspíš proto, aby si nikdo nevšiml, o čem skutečně je.

Jedná se o nezahrnutí ošetřovného do rozhodného příjmu u dávek státní sociální podpory za leden 2021 až září 2021.

Tato nová právní úprava připravená ministryní si klade za cíl zamezit situacím, kdy dojde k výplatě ošetřovného najednou za několik měsíců zpětně, nebo v případě, kdy je ošetřovné opožděně vyplaceno ve stejném měsíci, jako je vyplacena mzda. Jednorázově vyplacené ošetřovné je pak celé započteno do rozhodné částky pro výpočet jiných dávek. A pokud je dostatečně vysoké, může dojít ke ztrátě nároku na tyto dávky.

Na první pohled tato iniciativa vypadá skvěle. Bohužel se tím ministryně pouze snaží zastřít neefektivitu práce České správy sociálního zabezpečení. Ta má totiž na posouzení žádosti 30 dní. V případě, že žadatel nepodá žádost včas a Česká správa sociálního zabezpečení skutečně využije celou dobu na posouzení, rozhodný příjem pro výpočet dávek se skutečně může zvýšit. Pokud by ale správa sociálního zabezpečení postupovala flexibilněji, nebude to možné.

Důležitý je však také fakt, že nárok na dávku se vypočítává ze čtvrtletních příjmů.  Ten ministerstvo vůbec nezmiňuje. Bavíme se tedy nikoliv o přelívání mezi měsíci, ale mezi čtvrtletími. Navíc ministerstvo nedoložilo žádnou statistiku, podle které by bylo zřejmé, o jak zásadním problému se bavíme.

Zásadní je také fakt, že navíc může dojít i k tomu, že v případě souhrnného vyplacení ošetřovného, vznikne rodině nárok na jinou dávku, na kterou by jinak nárok neměla. A to ve čtvrtletí, ve kterém ošetřovné „nepřišlo“. V tomto čtvrtletí se jí totiž sníží rozhodný příjem, i když na ošetřovné nárok neztratí a může ji být vyplaceno později. Paradoxně však při tomto poklesu rozhodného příjmu, může rodině vzniknout nárok na další dávku, což její příjem ve finále zvýší.

Návrh navíc zakládá nerovnost ve vztahu k OSVČ, které mohou pobírat ošetřovné formou dotace. Ta by se nicméně do rozhodného příjmu pro ostatní dávky započítávala, stejně jako kompenzační bonus. Takovou nerovnost není možno akceptovat.

Jak už je tomu u návrhů ministryně Maláčové zvykem, tento návrh není podložen žádnou statistikou. Pokud je to tak zásadní problém, musíme mít přece data z první a druhé vlny pandemie. Jedná se tak pouze o plácnutí do mediálních vod, které může fakticky příjemcům dávek v konečném důsledku pouze uškodit.