O latentním rasizmu a velké opatrnosti

Ok, milý pane V., jsem klidný jak želva po smrti, diskutujme.  Vy píšete, že nejsme xenofobní latentní rasisté, jsme jen velmi opatrní, pokud jde o cizince.

No, budiž. Když k nám do země české kdysi přišel Rom, vyzkoušeli jsme ho, on se ukázal jako nepotřebný a otočili jsme se k němu zády. Když k nám přišel Vietnamec, vyzkoušeli jsme ho, on se ukázal jako potřebný a přijali jsme ho.  To samé s Řeky, prostě se ukázali jako potřební a přijali jsme je. Není to o Ázii, vždyť Vietnamci jsou odtamtud, otevření rasisté nejsme. Je nás málo a chráníme se. O cizí kulty nemáme zájem, stačí nám fotbal, pivo a nadávání na politiky. Když někdo přijde k nám, skloní hlavu, vezme práci a začne pít pivo, prostě přijme český způsob život. Ať už je to běženec, Rom, Vietnamec nebo Venušan. Pokud někdo český způsob života nepřijme a začne u nás instalovat cizí víru, nestojíme o to. Taková je česká povaha, netroufám si říct, jestli xenofobně latentně rasistická, nebo velmi opatrná.