Za zavřenými dveřmi

I děsivá tajemství, o kterých se nemluví, si žijí svým obyčejným životem. Budí se každé ráno do dalšího všedního dne.

Paní matka (42) ráno vstane, nachystá synovi (11) snídani, vystrojí jej do školy a jede autobusem do práce. Odpoledne po těžké směně zajde do supermarketu koupit něco k jídlu a pití. Doma nasype psovi granule, nakoukne do dětského pokoje, zda je její syn už doma z družiny. Pak žena zavolá svému bratrovi (49) a potvrdí, že „dnešek platí“.

Žena řekne synovi, ať se obleče, protože už půjdou. Vezmou s sebou i psa. Za půl hodiny jsou u ženina bratra, je tam i chlapcův synovec (13) a další tři muži. Na obrazovce v obývacím pokoji běží tvrdé porno. Chlapcům je jasné, že bude následovat to, co už zažili několikrát. A bude se to opakovat tak dlouho, dokud se něco nestane. Nějaká náhoda. A pak o tom budou psát v novinách: Pětice tyranů zneužívala dva chlapce, do „hrátek“ zapojili i psa, hlásá titulek iDnes z pondělí 24. ledna 2011.

Tajemství jsou zahnízděna v nás, nechtěná a děsivá. Žijí v nás, krmí se naším strachem, vstávají s námi každé ráno po noci, kdy se nám podařilo usnout, dožívají se někdy mnoha let a občas s námi, pány tvorstva, taky umřou. Pokud se něco nestane. Nějaká náhoda.