Cyklus bytí

Seděla na svém místě a přemítala o svém bytí. Vzpomínala na časy minulé, přešla přítomnost a pomyslela i na časy budoucí. Věděla, co se stane, protože znala minulost. Vše mělo řád a události se objevovaly pravidelně.

Veškerá minulost měla odraz v budoucnosti. Vždy to tak bylo a vždy to tak bude, to je řád světa. 

Období, které nadcházelo, bylo jedno z nejpříjemnějších. Rudá i Bílá hřály, ale nepálily. Když Rudá vyrostla, zaplavila oblohu nepříjemnou rudou září. Když vyrostla Bílá, bylo to ještě horší, její žár vše spálil. Naštěstí k jejímu růstu docházelo za dlouhou dobu. I ona, ač se počítala za nejstarší, pamatovala jen několik cyklů Bílé. Mnoho jejich druhů v tomto období přestalo být. V mezidobí mezi velkými cykly Bílé vše bujelo. Svět obživl a byl tak rozmanitý, jak jen si dovedla představit. Všude tolik tvarů, barev a pohybu. 

Pozorovala zrod svých druhů i zrody ostatních entit. Některé přestanou být v růstu Rudé, většina v růstu Bílé. Bylo to tak vždy, takový svět byl. 

Byla zděšena, když se to stalo. Destrukce přišla shora. Byla zděšena ještě více, než při prvním velkém cyklu Bílé. Tehdy věděla o tom, co přijde od svých druhů.

 Stalo se to tak rychle, že málokdo stačil zareagovat. Až bylo po všem, ti co zbyli, začali křičet a ptát se, co bude dát. Byli zděšeni, že jim o tom, co se stane, nikdo nedal vědět.

 Nebyly však odpovědi. Nebyl nikdo, kdo by nyní znal budoucnost.

 Přijímali vše, co se stalo, protože o tom věděli. Jejich život i nebytí byly předem určeny. Teď bylo vše uvrženo v chaos.

 Začali se bouřit. Nechtěli čelit nepředvídatelnosti a chaosu. Jejich bytí se změnilo. Jako nejstarší učila a předávala vědomosti. Začali plánovat, měnit to, co po tak dlouhou dobu bylo neměnné. Jejich cykly se přerušily a vzniklo něco nového. Budoucnost už nebyla daná. 

---

 "Vyslali jsme sem sondu už před… Uf. Je to minulé století." Zamračil se Artur.

 Mladý průbojný, idealistický. Se skupinou na osídlování planet letěl poprvé. Ještě byl plný nadšení a ideálů. Doufal v dobrodružství, cestách po úžasných planetách plných života. 

Jen jedna z mnoha planet byly vhodné k osídlení. Většinou to byly nudné kamenné planety s řídkou atmosférou. Ty, co nevyřadili jako příliš daleko, nebo blízko slunci, mohly mít špatnou rotaci, být příliš vulkanicky aktivní. Zkoumali nudné fyzikální vlastnosti.

 "Co tam je dál?" Zeptala se znuděně Helena. Nejstarší z posádky. Létala od puberty. Ve své kariéře se dočkala jen dvou planety, které lidé osídlili.

 Už byli na kraji sluneční soustavy dvojhvězdy. Přístroje změřili údaje slibné planety. 

"Váha 1.1. Rotace 2. Vulkanická aktivita nezaměřena. " Začal nadšeně.

 Helena zpozorněla. Vypadalo to skoro ideálně.

 "Co našla sonda? Proč planetu tehdy odmítli?"

 "Nějaké divné útvary. Něco jako houby. Uvolňovaly do vzduchu jedovaté látky." Artur prohledal záznamy a pokračoval. "Tehdy nechtěli zasahovat do mimozemského života." Uchechtl se. "Jestli se tomu tak dá říkat. Pár hub. Mám tu obrazový záznam."

 Pár šedivých, bramborám podobných útvarů leželo na kamenité zemi. Barvou skoro splývaly s pozadím.

 "Co teplota? Ostatní ukazatele?" Helena zatajila dech. Bylo to až příliš ideální.

 "V normě. Podle dráhy se na pár měsíců planeta dostane příliš blízko bílé hvězdě, bude tu trochu víc teplo. To je vše." Oči mu zářily nadšením. Nedivila se mu. Takto ideální planetu snad ještě nenašli.

 Zítra se uvidí. Měření přímo na planetě byla poslední zastávka, ke které většinou ani nedošlo.

  Nadšeni nasedali do rakety, která je měla donést na povrch. 

 Bylo to tu zase. Tentokrát byli připraveni. Změnili se. Uměli měnit události. Vyvinuli se. Přišli na to, jak přečkat růst Bílé a věděli jak zničit hrozbu, která přišla shora. Nezaváhali. Měli rádi, když byla budoucnost daná, i kdyby byla jimi naplánovaná. 

 "Podívej, tam jsou!" Zvolal nadšeně Artur. "Je jich mnohem víc, než jsme viděli na záznamech. Můj první mimozemský život." 

 Oči mu zazářily štěstím. Jen na chvíli. Než si uvědomil náraz a to, že se raketa rozpadá. 

---

 Přemýšlela o svém bytí. O minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Věděla, co se musí stát. Teď, když věděli jak prodloužit své bytí i přes velký cyklus Bílé jich bylo příliš mnoho.

 Musí najít jiná místa. Osídlit světy daleko odtud.