Ochránci zvířat nemají takové výsledky jako cirkusy

 Kolik exotických zvířat neziskové organizace či nadace na ochranu zvířat za svou existenci zachránili? Evidentní nepoměr oproti cirkusů, kteří bez dotací pomáhají jejich záchraně a chovu. Tyto zvířata mají jako členy rodin.

Místo aby si ochránci zvířat vážili tvrdé práce cirkusů, kritizují je a žádné větší plodné kroky z jejich strany nevidíme. Společnost se sice vyvíjí v mnoha směrech, ale morálně velmi upadá. Závist, nenávist, pýcha, korupce. 

 Vím, že podobná aktivistická hnutí ohledně zvířat v cirkusech se dějí i v jiných zemích. Podklad však mají společný. Některé celebrity se chtějí zviditelnit, "o kom se mluví, žije". Někteří lidé, by museli přiložit ruku k dílu. Mnohdy by se museli brodit bahnem a hnojem, aby opravdu chránili zvířata a přírodu. "Když budu protestovat, někdo si toho všimne a něco se změní" Co se ale změní? Vždy bude potřeba přiložit ruku k dílu. Vždy bude k záchraně a ochraně zvířat potřeba tvrdá práce.

 Je mi velmi nemilé, že tyto aktivity jsou podněcovány ze stran neziskových organizací, financovaných často ze státních prostředků. 

Co prezentují představitelé těchto neziskových organizací ve sdělovacích prostředcích, je s ohledem na celkový stav ochrany zvířat a přírody velmi přízemní. Tato situace v kontextu vyznívá jako extrémistické chování proti skupině obyvatel – nenávist proti cirkusákům, komediantům.

Málokterý občan ať v ČR nebo jinde ví, že cirkusové rody v Evropě jsou mnohdy spřízněny. Výcvik a chov exotických zvířat provádí většinou tyto tradiční rody.

Za posledních 40 let, co sama pamatuji, prodělal dle mého názoru  v cirkusech největší vývoj právě chov, výcvik a vystoupení se zvířaty. 

 

Z tohoto důvodu mě zaráží, jaké jsou praktické výsledky ochránců zvířat u nás. Několik let jsem se podílela na přezkumech hospodaření měst, obcí, příspěvkových organizací, projektů EU. Z této praxe vím, jak je obtížné finanční prostředky vynaložit účelně. 

Nicméně základním principem dotací by měla být společenská prospěšnost. Společenskou prospěšnost vidím, když se uklízí les, prořezávají  se stromy, očkují se zvířata, prakticky se pomáhá v chovech, zoo atd.  Každý by však měl vykonávat takovou práci, které alespoň trochu rozumí a prakticky ji zvládne. Tak může účelně pomáhat.

Měla jsem tu čest spolupracovat s jednou renomovanou auditorkou, která se podílela na tvorbě zákonů pro rozpočtovou sféru. K jejich tvorbě byla přizvána ze dvou podstatných důvodů. Nejdříve několik let pracovala jako účetní na jednom středně velkém městě, pak několik let pracovala na přezkumech hospodaření rozpočtové sféry. Po té vytvořila několik publikací, dle platné legislativy a dle své praxe. Těmi hlavními důvody, proč byla přizvána ministerstvem financí k tvorbě zákonů byla praxe jak účetní, tak auditorky, z přezkumů hospodaření.  A tak by to mělo v životě být. Zákony by měli tvořit lidé s praxí. 

Úsměvné je, že dámy z ministerstva, které se nikdy s praxí nesetkaly, považovaly tehdy za nutné vytvořit jeden sáhodlouhý seznam, pro stanovování drobného hmotného majetku pro města a příspěvkové organizace. Přesto, že jim tato fundovaná auditorka k tomu ze své praxe dala zcela jiné stanovisko. Prostě dámy udělali práci navíc, která pak zbytečně komplikovala práci účetním především na městech a příspěvkových organizací. Přínos pro kontrolní systém byl zanedbatelný, jestli vůbec nějaký byl. Tím jsem chtěla říci, jak kontraproduktivně působí vzdělání oddělené od praxe.

Již tehdy jsem se sama sebe ptala, jak může vůbec nějaký rozumný člověk podporovat stanoviska lidí bez praxe.

Vzdělání nikoho, ani ochránců zvířat, není zárukou kvality práce. Nejdříve musí prokázat  v praxi jakými jsou ochránci zvířat. Skutečně někde pečovat o zvířata. Pak budou totiž vycházet z reality a budou řešit věci reálným způsobem. A budou více podněcováni, aby řešili věci podstatné. Než požádají o dotace měli by předložit praktické výsledky své práce. Stejně tak jako cirkusy musí prokazovat, že jsou jejich zvířata zdravá a v pořádku, aby svou činnost mohli vůbec provozovat.:

 Každý z nás je v životě ovlivňován.Všichni snad dozrajeme do situace, kdy naše rozhodnutí budou naše.  

Vaše Marcela Kremeňová - Kaiserová

 

 

 

 

 

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Marcela Kremeňová - Kaiserová | sobota 10.11.2018 17:54 | karma článku: 28,30 | přečteno: 768x