Smečka vlků v Nové Peci na Šumavě se s tím nepárala. Co bude dál?
Předně mi je líto jagošky jménem Koryna a vyjadřuji tímto také soustrast rodině lesníka Miroslava Novotného, která byla majitelem fenky a milovala ji. Každý lesník profesionál musí počítat s tím, že jeho lovecky upotřebitelný pes je při lovu v nebezpečí, když ale o něj přijde, je to pokaždé smutné.
Podle svědectví přítomných při lovu bylo v leči na naháňce 8 vlků! Asi 4 km od obce Nová Pec. Co na to říci? Chci věřit tomu, že si vlk na Šumavu našel cestu sám a ponechávám stranou více či méně zlé jazyky, které hovoří o záměrném vypouštění a přiživování vlčí populace na Šumavě. Vlk je symbol divoké přírody a je podle zákona stoprocentně hájený. Před čtyřmi roky jsem psal do časopisu Lipensko článek o tom, jak jsme rádi, že vídáme tu a tam vlka zachyceného na fotopastech v oblasti Loučovic. Od té doby uplynulo v řece Vltavě dost vody a vlčí populace na Šumavě doznala značných změn. Vlčí populace na Šumavě bez pochyby nadále poroste. Dá se očekávat, že bude akcelerovat v příštích pěti letech. Vlk tu obsazuje ekosystém, kde je přemnožená jelení zvěř, která tvoří dominantní část jeho potravy. Už mám informace z celé Šumavy, že mladých kolouchů znatelně ubývá. To proto, že vlci mladé, nezkušené a slabší kusy snadno loví. Vlk přišel, aby nastolil v lesích Šumavy a Lipenska novou rovnováhu. Dokud bude mít co žrát, bude početně přibývat. Až začne mít hlad, jeho populace zase klesne a dojde k nastolení nové rovnováhy mezi vlkem a jelenem.
O vlcích na Šumavě jsem slyšel mnohé. Od dětství, až po akcelerovanou současnost. I v článku Blesku se popisují autentické zážitky, kdy lesník postřelí na Jeleních vrších divočáka, a při dohledávce z něj druhý den najde jen chlupy a pár ohlodaných kostí. Varovné setkání popisuje ve stejném článku lesník z oblasti Klápy u Schwarzenberského kanálu, kdy potká tři vlky. Z 20 metrů na něj koukají, a když po jich hodí klacek, dva utečou, ale ten třetí zůstane stát. To není samo sebou, tak se divoký vlk nechová. Když v jiné honitbě na Šumavě zastřelili koloucha, pět minut potom začnou vlci výt a ve smečce šesti kusů si pro koloucha jdou. Vlci dobře vědí, že rány na Šumavě jim nepatří. Rána z kulovnice tu pro vlka znamená jediné, že někde bude brzo něco k žrádlu.
Ale ještě jsem neslyšel o tom, že by na Šumavě smečka 7 vlků v přítomnosti lovců roztrhala loveckého psa. Jestliže je v leči plné lesníků a jejich psů smečka vlků, kteří místo toho aby utekli, zaútočí, pak to svědčí to o tom, že se tu vlci vůbec ničeho nebojí. To má podle mě tři důvody. Jednak jsou na vrcholu potravního řetězce, takže nemají žádného predátora, před kterým by měli být ostražití. Lovci je ze zákona redukovat nesmí, takže se místní vlk v zásadě nemá čeho bát. On totiž neví, čeho by se měl bát. Za druhé, už ve dvou kusech se cítí vlci sebevědomě a chovají se jako lovící smečka. Jestli jich je osm, jsou v podstatě neohroženi. A za třetí, nikdo nevíme, jak jsou ti šumavští vlci čistokrevní a čistě divocí. Není známo, do jaké míry tato zvířata v sobě nosí krev domestikovaného psa z nějakého předchozího křížení. Taková zvířata se pak nechovají jako úplně divoká. Asi by to chtělo genetickou analýzu a podívat se zda a nakolik je u šumavských vlků přítomna genetická informace psa, případně porovnat vlky v lese s vlky chovanými za plotem.
Z toho všeho mi vyplývá, že každá ochrana přírody má mít své racionální mantinely. Je třeba to velmi bedlivě monitorovat a ve chvíli, kdy meze přetečou, bude třeba zasáhnout kulovnicí. Dříve nebo později se takové regulace musíme dočkat a domnívám se, že raději dříve, než později. V každém případě to již nyní pro Šumavu chce jasný plán, kdy a jak počty vlků regulovat, jinak jejich sebevědomí a drzost poroste. To bude na orgánech ochrany přírody.
Na otázku jestli se máme bát, bych jako přírodovědec asi měl odpovědět, ne divokého vlka se bát nemusíme, on se bojí víc než my. Ale s ohledem na řadu výše popsaných okolností, bych si při setkání se smečkou vlků na žádného hrdinu a roztouženého přírodomilce rozhodně nehrál.
Norský výzkumný ústav Norwegian Institute for Nature Research získal a prostudoval údaje o 489 jasně zdokumentovaných případech napadení člověka vlkem - za uplynulých 18 let ze všech oblastí výskytu vlčích populací (26 napadení bylo fatálních) a ještě jednou tolik napadení z evidence vynechali pro nedostatek důkazů. Nejbližší takové napadení bylo popsáno z Polska. Budu si přát, aby norští výzkumníci nemuseli do své databáze zanést nová napadení od podivně se chovajících vlků ze Šumavy. Vyrostl jsem v hájovně na Šumavě, nejprve na Svatém Tomáši, pak na Horské Kvildě. Celé dětství jsem si hrál v lese a v rašeliništích. Vychoval jsem tři děti. Kdybych dneska žil v oblasti Jeleních vrchů a Nové Pece, asi bych své děti do lesa hrát jen tak nepouštěl a psa na volno bych nepustil nikdy. Asi na to nejsem dostatečný hrdina. Nebo kaskadér?
Jiří Mánek
Čínský národní park Hainan: přírodovědný ráj tropického deštného pralesa

Hainan, „čínská Havaj“, je tropický ráj s plážemi, exotickou kulturou a pralesy plnými vzácných zvířat. Bezvízový režim a daňové výhody lákají turisty i investory. Poznal jsem ho osobně a vřele doporučuji. Jedete příště se mnou?
Jiří Mánek
800 let soužití člověka s přírodou v čínském národním parku Wuyishan

Národní park Wuyishan v nejlesnatější čínské provinci Fujian je jedním z pěti nových národních parků Číny. Zrodila se zde filozofie harmonického soužití člověka s přírodou, kterou se dnes inspiruje celá Čína. Právě jsem se vrátil.
Jiří Mánek
Čína buduje nejrozsáhlejší systém národních parků na světě

Čínský ekonomický tygr na ekologii dříve příliš nedbal. Nyní je vše jinak. Ochrana přírody je dnes v Číně hlavní prioritou. Zelené ambice posledních let udivují, plocha čínských národních parků bude větší než těch amerických.
Jiří Mánek
Saihanba – čínský zelený zázrak. Z pouště je prosperující lesní farma o velikosti Šumavy.

Lesní farma Saihanba – proměnili zde 90 tisíc hektarů pouště v moderní prosperující lesní farmu. Aneb od motyk ke dronům. Duch Saihanby odráží celou čínskou civilizaci a dnes je hlavním motorem v budování zelené ekonomiky Číny.
Jiří Mánek
Čína - detaily a specifika expandujícího lesnictví

Čína buduje novou Velkou zeď - zelenou a lesnatou. Je zemí s nejrychleji rostoucím lesem na světě. Přináším vhled do čínského lesnictví, jeho řízení, specifik, výsledků, struktury lesů a plantáží, hlavních projektů i problémů.
Další články autora |
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Umučil studentský pár kvůli nepořádku. Brutalita vražd šokovala 1. oddělení
Premium Spousta krve a dvě těla na posteli. Místo činu v roce 2013 připomínalo spíš jatka než byt...
Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije
Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie....
Němcová ve studiu zahodila brožurku od Konečné. Nenávist, reagovala komunistka
Nesete historickou vinu a podporujete miliardáře Andreje Babiše, zaútočila senátorka Miroslava...
U židovského muzea ve Washingtonu se střílelo, o život přišli dva Izraelci
Dva pracovníci izraelské ambasády byli zabiti u židovského muzea ve Washingtonu, uvedla ve čtvrtek...
Smrt dítěte na vlakovém nádraží v Táboře prověřuje policie
Jihočeští kriminalisté od středečního večera prověřují úmrtí nezletilého chlapce v Táboře. Uvedli...
Na Hradě budou před summitem NATO jednat nejvyšší ústavní činitelé
Za prezidentem Petrem Pavlem dorazí dopoledne na jednání nejvyšších ústavních činitelů předseda...
Alpský sen se změnil v noční můru. Apartmán bych si už nekoupil, říká investor
Investice do apartmánu v rakouských Alpách slibovala stabilní výnos, vlastní místo pro dovolenou i...

Zvolte Porodnici roku 2025 a zahrajte si o zajímavé ceny
Rodila jste v letech 2020 až 2025? Podělte se o své zkušenosti, vložte recenzi na vaši porodnici a ovlivněte tak budoucího vítěze ankety Porodnice...
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2435x