Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Saihanba – čínský zelený zázrak. Z pouště je prosperující lesní farma o velikosti Šumavy.

Lesní farma Saihanba – proměnili zde 90 tisíc hektarů pouště v moderní prosperující lesní farmu. Aneb od motyk ke dronům. Duch Saihanby odráží celou čínskou civilizaci a dnes je hlavním motorem v budování zelené ekonomiky Číny. 

Zelená Čína, díl 3

Národní lesní farma Saihanba – motivační příběh úspěchu pro masivní zalesňování Číny a budování její nové Velké zelené zdi. Tři generace lesníků proměnily 90 tisíc hektarů pouště v moderní prosperující lesní farmu. Začali jedním stromem s motykami v příšerných podmínkách a skončili zatím u dronů, satelitů a infračervených kamer. Země písku a zmaru se proměnila v zelenou oázu plnou života a ekonomické prosperity. Farma chrání Peking před písečnými bouřemi, zásobuje ho vodou a získává ocenění od OSN.

Ekologie, lesnictví a ochrana životního prostředí má nyní v Číně prioritu. Čína za poslední dekády zalesňuje jako žádný jiný stát na světě. Lesy tam přibývají rychlostí poloviny České republiky každý rok. Za 30 let se lesnatost zvedla z 12 na 23% z rozlohy země, takže se čínské lesy rozrostly o plochu větší než 13 našich republik, přesně o 105 milionů hektarů. Jednou z hlavních motivací pro zalesňování je boj s klimatickými změnami a nutnost čelit desertifikaci země. Zvláště na severu, kde má tendenci se neustále rozšiřovat poušť Gobi. Často je to boj s větrnými mlýny plný chyb a omylů. Ovšem je tu jeden příběh, který čínské lesníky motivuje pro další úsilí.

Saihanba – Krásná Vysočina, Zelené plíce severní Číny

Sainhanba - v kombinaci čínského a mongolského významu slova to znamená „Krásná Vysočina“. Krásná bývala před 200 lety, pak jí zničili a proměnila se v poušť. Strastiplný návrat lesa se šťastným koncem tam trvá posledních 60 let. V příběhu tohoto kusu země, který je přibližně tak velký jako Šumava, se zrcadlí mentalita zkoušeného čínského lidu, trnitá historie, nadějná současnost i zářná budoucnost. Když se v Číně řekne Saihanba, všichni zpozorní. Zvláště lesníci a milovníci přírody. Když jsem se při svém pobytu v Číně s tématem opětovného zalesnění této oblasti seznámil, okamžitě mi vytanul na mysl světový bestseler francouzského spisovatele Jeana Giona z roku 1953 – Muž, který sázel stromy. Jím popisovaný skromný muž Elzéard Bouffier trpělivě vysazoval les v pustých francouzských alpách v období mezi první a druhou světovou válkou. Proměnil tamní pustou krajinu v zelenou oázu, do které se pak vrátila voda, život zvěře a ptactva, nastěhovali se lidé. Mj. příběh do podoby audioknihy fantastiky načetl Marek Eben a rozhodně knížku i v její audiopodobě doporučuji. Ovšem nádherný francouzský příběh z roku 1953 je fikce. Kdežto příběh čínské Saihanby je realita.

Oblast Saihanba s průměrnou nadmořskou výškou 1500 metrů nad mořem, se nachází asi 300 km severně od Pekingu v nejsevernější části čínské provincie Chebei. Bývala to oblast s krásným lesem a bujnou vegetací. Proto byla za dynastie Čching využívána jako královský lovecký revír. Když ale byla dynastie na konci svých sil, císař Tongzhi v roce 1863 zde umožnil těžit dřevo. To aby vyrovnal státní deficit. Lesy a mokřady začaly mizet a oblast na pokraji mongolské pouště se rychle proměnila v pustinu. Místo pohltil písek. V letech pak 1927 – 1949 probíhala v zemi občanská válka, ze které vzešla vítězně komunistická strana vedena Mao Ce-tungem. Drancování lesa pokračovalo. Kolektivizace zemědělství a celá řada špatných politických rozhodnutí vedly k tomu, že se do konce 50. let 20. století stala Saihanba bezútěšnou holou pouští. Zmizeli nejenom stromy, ale i zvěř, ptactvo, rostliny, lidé, biodiverzita. Tvrdí se, že vítr v této oblasti fouká pouze jednou za rok, a to 12 měsíců. Po odlesnění krajiny zmizela přirozená zelená hradba a písečné bouře nelítostné pouště Gobi začaly sužovat Peking, Tchien-ťing a další severočínská města. Proto byla v říjnu 1962 Státní správou lesů do oblasti vyslána skupina šesti lesníků, aby vyzkoumali možnost obnovení lesa. Cílem bylo opětovné vybudování lesnaté zelené hradby, která má chránit Peking a další města před písečnými bouřemi, zlepšení přírodního prostředí, a ochrana zdrojů pitné vody. Bylo to v době, kdy v Číně vrcholil katastrofální Velký hladomor, kterému v zemi podlehly desítky milionů lidí. Uvádí se, že oněch 6 lesníků v Saihanbě tehdy našli jediný strom, který stál osamocen v rozlehlé poušti. Uvěřili, že pokud mohl přežít jediný strom, mohou zde přežít miliony dalších. V roce 1962 pak byla založena státní lesní farma Saihanba. Do oblasti byli vyslaní mladí lidé s průměrným věkem 24 let. Na počátku tam přišlo 369 lidí z 18 čínských provincií. Mnozí na tu dobu dodnes vzpomínají a na internetu je možné najít řadu zpovědí pamětníků. Bez větších znalostí a s notnou dávkou naivity se pustili do zalesňování. Po šedesáti letech, z počátku úmorné a bezútěšné práce, po mnoha strastech a s řadou živelných kalamit, se oblast podařilo zalesnit a proměnit v zelenou přírodní oázu ekonomicky prosperujícího lesního podniku. Proto se dnes oblasti také přezdívá Zelené plíce severní Číny.

PR Video: Pět a půl minuty, které romantickým způsobem představují dnešní oblast Sanhanba. Jako výsledek 60 leté práce. Dnes je to zelená země plná života. (Pozn. Tvůrce videa je CGTN (China Global Television Network), kterou vlastní státní televize CCTV)  VIDEO ZDE

Na počátku to muselo být doslova příšerné

Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem nuly. Sníh se zde drží 7 měsíců v roce, vítr a písečné bouře jsou tu zcela běžné. Dělníci, kteří tehdy začali zalesňovat Saihanbu, mrzli nebo bojovali s písečnými bouřemi. Jedli jenom nudle, hladověli. Aby měli co pít, museli si roztajit vodu z ledu a sněhu, žili na koních, spali ve vykopaných sklepích, stanech či primitivních chatrčích, které lepili blátem. Chatrče byly bez oken a dveří, takže v zimě jim dovnitř nafoukal sníh. V době, kdy u nás již bylo lesnictví na docela vysoké odborné úrovni, v Číně pracovali ve středověkých podmínkách s naprosto primitivním vybavením. Bez mechanizace pouze s motykami, lopatami a sekyrami. Pracovali dva roky. Po dvou letech dřiny jim prakticky veškeré neodborně vysazené sazenice (zapíchané do písku) odumřely. Byly to dva roky hladu, bídy a zmaru. Mnozí to vzdali, mnozí to chtěli vzdát. Někteří ale vytrvali. Naučili se sazenice předpěstovávat ve školkách, pracovat s obalenými sazenicemi, začali využívat techniku. Přišli další pracovníci. Zalesnění se pomalu začalo dařit. S přírodou ale bojovali stále. V roce 1977 přišla obrovská námraza. Na ploše 38.000 hektarů se jim vysazené lesy rozlámaly pod tíhou ledu. 13.000 hektarů bylo prakticky zničeno zcela. Když monokulturní vysazené lesy nezničil mráz, ničili je hmyzí škůdci. V roce 1980 pak přišlo sucho, které země nepamatovala 100 let. Uschly jim modřínové lesy na ploše 8400 hektarů. V následujících 20 letech pak úspěšně zalesnili 64.000 hektarů.

PR Video: Pět a půl minuty, ve kterých mj. můžete vidět v jakých přírodních podmínkách v oblasti Saihanba vysazují nový les. Písek bez půdy obohacené humusem, pro lesníky velmi složitá disciplína, často i nemožná. Takto vypadá v Číně boj s desertifikací (nejenom v oblasti Saihanba). Jak jsem psal, mnohdy je to boj s větrnými mlýny. Zkušenému oku lesníka však také neuniknou některé chyby v zalesňování, některé zcela zásadní. (Pozn. Tvůrce videa je CGTN (China Global Television Network), kterou vlastní státní televize CCTV). VIDEO ZDE

 

Současný lesní management, čísla úspěchu

Lesní farma Saihanba, která vznikla z pouště, má dnes rozlohu 93.000 ha. Zásoba dřeva se v oblasti zvýšila z 330 000 m3 na 11 milionu m3. Podíl zalesnění se zvedl z 12% na 82%. Do roku 2030 chtějí mít zalesněno na 86%. Hlavními dřevinami v přirozených lesích Saihanby jsou modřín Larix principis-rupprechtii, smrk štětinatý Picea asperata a bříza Betula platyphylla. Mezi vysazovanými druhy stromů jsou nejčastější borovice lesní (Pinus sylvestris var. mongolica) a modřín (Larix principis-rupprechtii). Na 75.000 hektarech lesa ročně přirůstá 538.000 kubíků dřeva, to je hektarový přírůst 7,13 kubíku na hektar. Celková hodnota dřeva je 4,2 miliardy jüanů. Hlavními druhy stromů ve farmě jsou modřín, smrk, borovice a bříza. První tři druhy lesníci sází v tomto množství 4500, 3000 a 2500 sazenic/ha. Bříza se obnovuje přirozenou cestou. Náklady na sazenice se pohybují kolem 0,2 - 1,0 jüanu a závisí na druhu a věku sazenice (1 jüan za 2 roky starý modřín, 0,2 jüanu za jednoletou borovici). Náklady na výsadbu jsou kolem 7500 jüanů na hektar. Smluvní dopravci obvykle přepravují vytěžené dřevo na vzdálenost kolem 400 kilometrů do pil v okolí Pekingu. Někdy je dřevo převáženo i na vzdálenost přes 1000 km. Doba obmýtí pro borovici a smrk je 60 let, pro modřín 40 let. Jeden kubický metr dřeva prodávají mezi 120 dolary (borovice) až 180 dolary (modřín). Pokud jde o mzdy, zkušený lesní dělník vydělává 400 jüanů denně, dočasný pracovník kolem 125 jüanů denně.

Nové mikroklima, vysoká biodiverzita, dostatek vody, zdravé životní prostředí

Ve srovnání s počáteční fází lesní farmy se v Saihanbě a jejím okolí s úspěšným zalesněním významně zlepšilo mikroklima. Období bez mrazu se zvýšilo z 52 dní na 64 dní. Průměrný roční počet větrných dnů se snížil z 83 dní na 53 dní a průměrný roční úhrn srážek se zvýšil ze 400 mm na 460 mm. V Saihanbě se dnes vyskytuje 625 druhů rostlin, 261 druhů volně žijících obratlovců, 32 druhů ryb, 660 druhů hmyzu, 179 druhů hub. Oblast se stala významným zdrojem biologické diverzity a živočišnou i rostlinnou genovou bankou. Podle Čínské lesnické akademie může vysazený les v Saihanbě absorbovat přibližně 800 000 tun CO2 a uvolnit 550 000 tun kyslíku, čímž uspokojí potřebu kyslíku pro 2 miliony lidí po dobu jednoho roku. Podle veřejně dostupných zpráv les dále produkuje 10.500 tun prospěšných terpenů a pohlcuje 13.400 tun SO2, 1.200 tun NO2 a 156.000 tun prachu. Farma každoročně dodává 137 milionů kubíků čisté vody do Pekingu a Tchien-ťingu. Obnovené vodní zdroje jsou dnes v oblasti zdrojem života mnoha druhů ryb a vodních živočichů. Jezera Qixing a Taifeng jsou předmětem návštěv tisíců turistů. Odhadované ekologické služby, které oblast poskytuje každý rok, dosahují 16 miliard jüanů, tj. asi 2,5 miliardy dolarů. V srpnu 2016 Čína schválila Saihanbě první projekt obchodování s uhlíkem. Projekt zahrnuje 182.800 tun CO2 a zahrnuje největší množství CO2 v Číně na jeden projekt. Pro lesní farmu to bude znamenat generování příjmu ve výši několika stovek milionů jüanů.

Někdejší poušť je dnes oblíbenou turistickou destinací

Současná lesní farma Saihanba láká velké množství turistů. Zatímco ještě v roce 2001 farmu navštívilo 90.000 návštěvníků, nyní je to již to 600 000 turistů. Roční příjem z turistiky se zvýšil ze 1,2 milionu na 62 milionu jüanů. Cestovní ruch v oblasti a jejím okolí kumulovaně přinesl 25 000 pracovních míst. To vše výrazně posílilo místní ekonomiku. Lesy a cestovní ruch tak pomohli lidem vymanit se z chudoby.

Dnes je farma moderním střediskem

Současný oficiální celý název farmy je „Mechanizovaná lesní farma Saihanba“ (Saihanba Mechanized Forest Farm of Hebei, ???????????). Slovo „mechanizovaná“ není v názvu náhodou. Jestliže tuto oblast začali budovat ve středověkých podmínkách v chatrčích, na koních, s lopatami a krumpáči, tak dnes je plně mechanizovaná. A nejenom to, není dávno jen mechanizovaná. Je střediskem nejmodernějších technologií. Je to ostrý protiklad k jejím začátkům a tak také můžeme lépe pochopit zakomponování slova „mechanizovaná“ do názvu. Vyrostla zde větrná elektrárna s výkonem 1 milion kW a energie je zdrojem příjmu farmy. K monitoringu oblasti využívají družice Landsat, infračervené kamery a drony. Probíhá zde sofistikovaný vědecký výzkum a specializovaná školení lesních odborníků. Zvláště moderní je zde monitorovací protipožární systém. Lesní požáry jsou v Číně relativně běžné a protipožární ochrana patří mezi základní aspekty ochrany lesa. Zejména v Saihanbě by požár v lesních plantážích mohl způsobit mimořádnou katastrofu. Půda je zde suchá a vítr fouká stále silný. Proto byl vytvořen komplexní systém velení, prevence a hašení požárů. V místě je trvale moderní hasičská technika a na 300 hasičů v dosahu. V oblasti je devět pozorovacích věží, kde byly instalovány infračervené video monitorovací systémy pro požární inspekci, pokrývající celý les. Byly vybudovány protipožární zábrany a požární únikové cesty. Služba je zde 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Díky těmto zařízením je komplexní schopnost Saihanby předcházet katastrofám jednou z nejlepších v Číně. Protože jsem byl i v amerických národních parcích, kde rovněž musí řešit ochranu lesa před požáry, troufnu si říci, že nejenom v Číně.

Farma získává významná mezinárodní ocenění

V Číně o příběhu Saihanba mluví jako o zeleném zázraku. Ti, kteří v zalesňování této nehostinné oblasti vytrvali, jsou dnes považováni za národní hrdiny a jejich rodinní příslušníci je následují. Oddaní zelení válečníci, jak se jim někdy přezdívá, jsou oslavování médii a jsou vzorem pro mladou generaci lesníků. Příběh je v Číně využíván v PR a marketingu lesnictví, ale i houževnatosti čínského lidu. Úsilí a výsledky v této oblasti opakovaně ocenila OSN. V roce 2017 Saihanba obdržela cenu OSN Champions of the Earth za transformaci degradované půdy. V roce 2021 získala farma další cenu OSN Land for Life za inovace v oblasti obnovy a ochrany půdy, které podporují blahobyt komunit a zlepšují jejich vztah k přírodě. Tato cena je nejvyšší ocenění v oblasti ochrany a obnovy půdy. Udělila ji United Nations Convention to Combat Desertification (UNCCD).

PR Video: Dvě a půl minuty o ocenění od OSN. Na videu mj. můžete vidět jak to v Saihanbě vypadalo na začátku. Písek, poušť, chatrče i onen jediný strom, který to celé spustil.

 

Závěrem

Díky Česko Čínské asociaci jsem byl tři týdny v Číně účasten mezinárodního semináře zaměřeného na lesnictví a ochranu přírody. A mohl jsem se seznámit s mnohým, i s tímto příběhem Saihanba. Konstatuji, že v oblasti moderního lesnictví, lesního plánování, špičkové odbornosti našich českých lesníků a lesnického vzdělávání, vědy a lesnického výzkumu za našimi českými lesníky Čína stále zaostává. Čínské postupy v pěstování lesa, výchově a ochraně lesa za našimi pokulhávají zásadně. Přesto zasluhují čínští lesníci respekt za úsilí, které věnují boji proti poušti. Plnit vládní úkoly tam není snadné.

V příběhu lesní farmy Saihanba je z mého pohledu zakomponované snad vše co je charakteristické pro Čínu. (1) Někdejší sláva čínských dynastií (hluboké lesy a lovecké revíry v Saihanbě za dynastie Čching), (2) zmar, chudoba, hladovění po občanské válce (odlesnění Saihanby), (3) houževnatost a vytrvalost čínského lidu (zalesňování Saihanby ve středověkých podmínkách až po finální úspěch), (4) touha rozvojové Číny po dalším rozvoji (postupná mechanizace a modernizace), (5) zářná budoucnost (nejmodernější technologie, alternativní zdroje energie, rostoucí střední třída, rozvíjející se turismus, posilující ekonomika a stoupající HDP), (6) čínský marketing, propagace a motivace (svou rozlohou je Saihanba z pohledu Číny naprosto zanedbatelným územím. Vždyť je velká jen jako Šumava, to je pro Čínu jako náklaďák písku v poušti Gobi. Ale její příběh stát využívá na maximum v marketingu, propagaci a motivaci pro plnění náročných úkolů při budování nové Velké a zelené čínské zdi). 

Číňané sami hovoří o tom, že duch Saihanby je částí čínské civilizace a v současnosti je hlavním motorem v budování zelené ekonomiky a ekologické civilizace Číny. Příští článek v mém seriálu o zelené Číně bude poslední. Bude věnovaný národním parkům.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zde je ještě jedno video o tom jak Čína bojuje proti poušti Gobi. I když nebudete rozumět angličtině, ukáže v jakých podmínkách a čemu čelí Čína ve smyslu boje s postupující desertifikací. I když se nám odborně mohou zdát některé postupy, například když sází klimaxové dřeviny jako je smrk na holou písečnou pláň, jako úsměvné či jako maření časem a prostředky, tak jejich úsilí je nezměrné a v našich podmínkách v podstatě "úrodné lesní půdy", si to nedokážeme představit. Nicméně, když si představíme, že v takových podmínkách za posledních 30 let zalesnili 105 milionů hektarů země, tak je to nepředstavitelné a ukazuje to jak náročná práce je budování nové Velké Čínské Zdi - zelené a lesnaté.

 

PR Video: Sedm a půl minuty, které shrnují celý příběh. Od holé divočiny k zelenému domovu. Díky neustálému úsilí generace lesníků v Saihanba, vzešla z písku zelená zeď, která chrání Peking. Video mj. ukazuje jak s tématem pracují v propagaci. Příběh Saihaba je pro Čínu naprosto zásadní motivací pro pokračování v enormním zalesňování. To se často nedaří. Mnohdy kvůli přírodě, mnohdy kvůli technickým i odborným chybám. Ale jak by řekl klasik "Úkol zněl jasně. do roku 2050 bude 25% země lesnaté. Tečka

https://www.chinastory.cn/PCywsp/envideos/20210719/1012800000042591626406361933213756_1.html

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jiří Mánek | pondělí 6.11.2023 9:00 | karma článku: 24,14 | přečteno: 598x
  • Další články autora

Jiří Mánek

Čína buduje nejrozsáhlejší systém národních parků na světě

Čínský ekonomický tygr na ekologii dříve příliš nedbal. Nyní je vše jinak. Ochrana přírody je dnes v Číně hlavní prioritou. Zelené ambice posledních let udivují, plocha čínských národních parků bude větší než těch amerických.

5.12.2023 v 7:34 | Karma: 20,60 | Přečteno: 354x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Čína - detaily a specifika expandujícího lesnictví

Čína buduje novou Velkou zeď - zelenou a lesnatou. Je zemí s nejrychleji rostoucím lesem na světě. Přináším vhled do čínského lesnictví, jeho řízení, specifik, výsledků, struktury lesů a plantáží, hlavních projektů i problémů.

23.10.2023 v 13:04 | Karma: 18,67 | Přečteno: 442x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Čína buduje novou velkou zeď – tentokrát zelenou, proti klimatickým změnám

Byl jsem tři týdny v Číně a účastnil se mezinárodní akce o čínském lesnictví a ochraně přírody se vztahem klimatickým změnám. Čína si před sebe klade neobyčejné cíle, stejně jako je neobyčejná jejich Čínská zeď. Velmi zajímavé.

3.10.2023 v 17:19 | Karma: 35,22 | Přečteno: 4055x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Smečka vlků v Nové Peci na Šumavě se s tím nepárala. Co bude dál?

Devátého prosince přinesl deník BLESK zprávu o tom, že v našem regionu Lipenska roztrhala smečka sedmi vlků loveckého psa, fenu jagdteriéra. Stalo se tak při lovecké naháňce nedaleko Nové Pece, kdy v leči byla řada lovců i se psy.

9.12.2021 v 13:26 | Karma: 38,23 | Přečteno: 5887x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava

V NP Šumava se řádně nezpracovávají polomy, záměrně tam množí kůrovce, přestaly se pěstovat a sázet nové sazenice, les je na úbytě. Tragická, ale přijatá fakta. To vše ale trumfují jatka březích laní a jejich koloušků.

18.8.2021 v 12:44 | Karma: 40,97 | Přečteno: 15216x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Koalice napevno určí čas hlasování o vládním návrhu důchodové reformy

30. května 2024

Poslanci ve čtvrtek dokončí první čtení vládního návrhu důchodové reformy, která zvyšuje věk...

Co budou dělat končící europoslanci? Zvažují zkusit politiku i návrat k profesi

30. května 2024

Premium Sedm současných europoslanců z jedenadvaceti se po nadcházejících volbách do parlamentních lavic v...

Otočka v Berlíně: deportace už nevadí. Němci zvažují posílat běžence do Afriky

30. května 2024

Premium V Německu dlouho bylo pravidlem, že britské plány na deportace žadatelů o azyl do africké Rwandy...

Ortel měl hrát v dětském zábavním parku, po tlaku rodičů koncert zrušili

29. května 2024  10:29,  aktualizováno  23:13

Pražský zábavní park Krtkův svět v Horních Měcholupech ohlásil na 7. července koncert. U lunaparku,...

  • Počet článků 13
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2730x
šumavák, milovník přírody, lesa, turistiky, ale i sportu. Zajímám se o téma ochrany přírody v mnoha souvislostech, laicky i profesně. Dříve ředitel NP Šumava.

Seznam rubrik