800 let soužití člověka s přírodou v čínském národním parku Wuyishan

Národní park Wuyishan v nejlesnatější čínské provinci Fujian je jedním z pěti nových národních parků Číny. Zrodila se zde filozofie harmonického soužití člověka s přírodou, kterou se dnes inspiruje celá Čína. Právě jsem se vrátil.

Oblast Wuishan je od roku 1999 uznávána jako Biosférická rezervace UNESCO. Je zachováno světové kulturní a přírodní dědictví. Národním parkem byla oblast vyhlášena 14. října 2021. Park se rozkládá na ploše 1280 čtverečních kilometrů a je tak nejmenší z nově zřízených národních parků v Číně (pro srovnání NP Šumava má rozlohu cca 680 km²). Naopak největší národní park v Číně, Národní park Sanjiangyuan, má rozlohou 190.000 km² a je tak 2,5x větší než celá ČR. Aktuálně platná legislativa, Nařízení Národního parku Wuyishan v provincii Fujian, vešla v platnost 29. května 2024. Oblast zahrnuje největší a nejzachovalejší subtropický původní lesní ekosystém ve své zeměpisné šířce. Území je vyhlášené nejen svou přírodní krásou a biodiverzitou, ale také bohatým kulturním a historickým významem.

Přírodní podmínky

Národní park je charakterizován různými geologickými formacemi, včetně prekambrických a kambrických metamorfovaných hornin, mezozoických vulkanických hornin, granitů a sedimentárních hornin. Nejvyšší vrchol parku, Huanggangshan, dosahuje výšky 2160 metrů, nejnižší bod pak leží v nadmořské výšce 176 metrů nad mořem. Wuyishan má středně subtropické monzunové klima s teplým a vlhkým počasím, je bohatý na srážky. Roční průměrné srážky jsou kolem 1700 mm, převážně prší mezi květnem a srpnem, a roční průměrná relativní vlhkost je 78%. Severozápadní vysoké hory tvoří přirozenou bariéru, která v zimě blokuje studený vzduch ze severu a v létě pak zachycuje mořské monzuny z jihovýchodu. Průměrná roční teplota je 19°C, nejteplejší měsíc má průměrnou teplotu 28°C, extrémní teploty dosahují až 41,4°C. Nejchladnější měsíc má průměrnou teplotu 7°C s extrémními minimy až -9°C.

Geologická specifika: Krajina parku je charakteristická svými výraznými skalními útvary. Park zahrnuje prekambrické a kambrické metamorfní horniny, mezozoické vulkanické, granitové a sedimentární horniny s typickými tektonickými rysy východní Asie a tichomořského pásu. Západní část je charakterizována hlubokými tektonickými údolími a hřbety, včetně velkolepého Wuyishan Grand Canyon. Východní část se pak vyznačuje klikatými toky vytvářejícími scénické výhledy na „modrou vodu a červené hory“. Nejznámější je slavná řeka Devíti ohybů (Jiuqu Xi), která se vine skrze hory a poskytuje úchvatné scenérie.

Hydrologie: Park je významnou pramennou oblastí řek Minjiang a Poyang, s rozlehlým povodím a vysokými průtoky. Hlavními toky v parku patřící do povodí Minjiang jsou Tongmu, Huangbo, Mayang, Chongyang a Qingxi; hlavními toky patřící do povodí Poyang jsou Yanshan, Cenyuan, Wangcun, Yangcun a Shilong. Park je charakterizován hlubokými údolími s prudkými toky a vodopády jako Zangtang Stream, Liuxiang Stream, Jinjing Pit a Niulan Pit.

Půdy: Půdní typy v parku vykazují výrazné vertikální zonality. Od vrcholu Huanggangshan dolů do nadmořské výšky 1900 metrů se nacházejí horské luční půdy, od nadmořské výšky 1050 do 1900 metrů žluté půdy, od 700 do 1050 metrů červenožluté půdy a pod 700 metrů červené půdy.

Ekosystémy: Wuyishan je převážně lesním ekosystémem, zahrnujícím kompletní vertikální pásmovitost jihočínského kontinentu. Park se může pochlubit rozmanitými ekosystémy, včetně nedotčených původních lesů. Od nízkých po vysoké nadmořské výšky zde rostou stálezelené listnaté lesy, jehličnaté lesy, smíšené jehličnaté a listnaté lesy, opadavé listnaté lesy, smíšené stálezelené a opadavé listnaté lesy, bambusové lesy, opadavé listnaté křoviny, stálezelené listnaté křoviny, křovinné a travinné porosty, subtropické louky a další. Hlavními typy stálezelených listnatých lesů jsou lesy s Quercus acutissima, Cyclobalanopsis glauca, Castanopsis sclerophylla, Lithocarpus glaber, Schima superba a další.

• Lesy: Lesní plochy parku zabírají 1224,52 km², což představuje 95,8% celkové plochy parku. Z toho 1129 km² je přirozený les a 80 km² umělý les.
• Louky: Travinné plochy parku pokrývají 1,59 km², což je 0,1% celkové plochy, převážně ve vyšších polohách Huanggangshan a Xianglu Mountain.
• Ostatní plochy: Ostatní využití půdy v parku zahrnuje zahrady (čajové plantáže), mokřady a další plochy o celkové rozloze 53,71 km², což je 4,2% celkové plochy.

Biodiverzita: Útočiště zde nachází mnoho ohrožených druhů​. Celkem zde najdete 2799 druhů vyšších rostlin, 238 druhů řas, 503 druhů hub a asi 100 druhů lišejníků. Stále jsou výzkumníky objevovány nové a nové druhy. Složitá geomorfologie regionu a tím i rozmanité ekologické prostředí poskytují ideální podmínky také pro živočichy. Žije zde 769 druhů obratlovců a tisíce druhů hmyzu. Území získalo přezdívky jako „království hadů“ a „nebe pro ptáky“. Mezi významné živočichy patří i makak tibetský (Macaca thibetana) a různé druhy obojživelníků a plazů, které jsou klíčové pro studium asijské biodiverzity.

Zóny národního parku: Na základě rozložení hlavních předmětů ochrany přírody je Wuyishan rozdělen na jádrovou ochrannou zónu a obecnou kontrolní zónu, kde je prováděn diferencovaný management.

• Jádrová ochranná zóna: Je klíčovou oblastí pro ochranu přirozených a původních ekosystémů, zejména lesních. Žijí zde kriticky ohrožené druhy jako jsou Syrmaticus ellioti (bažant Elliottův), Teinopalpus aureus (motýl zlatý), Glyptostrobus pensilis (vodní cypřiš). Nachází se zde řada významných přírodních a kulturních památek. Zaujímá plochu 622,40 km², což je 48,6 % celkové plochy parku. V této zóně se uplatňuje přísná vědecká ochrana. Záchranný mamagement, potírání kalamit a požárů je povoleno. Vstup do této oblasti je přísně regulován, bez povolení Správy NP se do této zóny nedostanete
• Obecná kontrolní zóna: Tato zóna zahrnuje oblasti pro obnovu ekosystémů, zlepšování kvality a propojení stanovišť, a je také hlavním místem pro život a výrobu obyvatel, přírodovědné vzdělávání a rekreační aktivity. Zabírá plochu 657,42 km², což je 51,4 % celkové plochy parku.

· Ochrana a management: Management parku zahrnuje přísné předpisy na ochranu jeho přírodních a kulturních zdrojů, včetně úplného zákazu komerční těžby dřeva a lovu​ zvěře. Kromě správy přírody je přísně regulovaná i návštěvnost. Do parku je možné vstoupit pouze přes monitorovaná místa a správci v každou minutu přesně vědí, kolik osob se v parku pohybuje. Při naplnění denní kapacity se brány uzavírají.

Kulturní dědictví: Biodiverzitu přírody parku obohacuje jeho status biosférické rezervace UNESCO. Kulturní, člověkem po staletí formovaná krajina Wuyishan je stejně působivá, jako její divoká příroda. Oblast byla obydlena již od neolitického období starověkým kmenem Yue. Hory například skrývaly i 18 000 let staré visuté rakve, některé jsou dodnes jako exempláře v místních muzeích. Park je významným místem kde se setkávají konfucianismus, buddhismus a taoismus, jejichž paláce, chrámy a kláštery odrážejí historický a duchovní význam tohoto unikátního místa. V oblasti je přes 450 historických skalních rytin a více než 60 chrámů. Významnou součástí parku je i speciální Akademie, Ziyang Academy, kterou založil neo-konfuciánský filozof Zhu Xi​. Myslitel, který ovlivnil Čínu na staletí, ze kterého čerpá i aktuální vláda včele s prezidentem Xi, který ho často cituje.

Řeka Jiuqu a plavení na bambusových vorech

Název řeky Jiuqu (九曲溪) lze vysvětlit rozdělením na jednotlivé znaky takto:

1. 九 (jiǔ) - znamená „devět“. Tento znak označuje počet zákrutů nebo ohybů řeky.

2. 曲 (qū) - znamená „zákrut“ nebo „ohyb“. Tento znak popisuje tvar nebo průběh řeky, která má mnoho zákrutů.

3. 溪 (xī) - znamená „potok“ nebo „řeka“. Tento znak označuje vodní tok.

Celý název 九曲溪 (Jiǔqū Xī) tedy doslova znamená „Řeka devíti zákrutů“.

Bambusové vory na řece Jiuqu byly původně používány jako praktický dopravní prostředek pro přepravu lidí a zboží, zejména zemědělských produktů a čaje, po řece, která prochází těžko přístupným hornatým terénem. První zmínky o využití bambusových vorů v této oblasti pocházejí přibližně z období dynastie Song (960-1279 n.l.)

Bambus, který je hojně dostupný v této oblasti, byl ideálním materiálem pro výrobu vorů díky své lehkosti a pevnosti. V současnosti se bambusové vory využívají především pro turistické účely, nabízejí návštěvníkům klidnou plavbu, která umožňuje obdivovat krásu přírodních scenérií a historických památek na březích řeky.

Čajová kultura: Da Hong Pao

Jedním z unikátních aspektů hor Wuyi je čajová kultura, zejména pěstování čaje Da Hong Pao (v překladu Velké Červené Roucho. Název dostal čaj podle daru císaře, jemuž čaj zachránil smrtelně nemocnou císařovnu). Tento čaj je celosvětově známý svou kvalitou a historickým kulturním významem. Staré mateřské stromy Da Hong Pao, které jsou několik století staré, jsou hlavní atrakcí regionu. Šest původních čajovníků Da Hong Pao je důležitou součástí zápisu pohoří Wuyi na seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Mateřské stromy Da Hong Pao pro produkci čaje již neslouží. Byly však vegetativně rozmnoženy. Tím bylo zajištěno, že nové rostliny mají stejné genetické vlastnosti jako stromy původní a zachovaly se tak specifické charakteristiky čaje. Tento čaj se stal velmi ceněným a je tradičně spojen s královským dvorem. Během vlády dynastie Qing byl například použit jako dar pro britského krále. V roce 1972, když navštívil Čínu prezident Nixon, daroval mu Mao Zedong 200 gramů čaje Dahongpao. Když se Nixon zeptal, proč mu dali čaje tak málo, vysvětlili mu, že celková produkce ze šesti mateřských stromů Dahongpao je pouze 400 gramů ročně. A vysvětlili mu, že cena 200 gramů je nesmírná. Da Hong Pao je jedním z nejdražších čajů na světě vůbec. Na trhu byl čaj z mateřských stromů tak vzácný, že malá šarže 20 gramů byla v roce 2002 na veletrhu v Guangdongu prodána za rekordní cenu 180 000 juanů. (když si to spočítáš, tak těch 200 gramů pak vyjde na 5,5 milionu korun, možná jsem to mohl dát jako nadpis článku: „Americký prezident dostal v Číně pytlík čaje za 5 Mega“ ... asi by to četlo víc lidí :-), ale takto je mi to milejší). V roce 2006 bylo šest původních čajovníků Da Hong Pao pojištěno na částku sto milionů juanů, což je rekord v pojištění rostlin. Téhož roku se místní vláda rozhodla v zájmu ochrany šesti mateřských čajovníků Da Hong Pao zastavit sběr z „mateřských“ čajovníků. Posledních 20 gramů čaje Da Hong Pao, jako úplně poslední várka utržená z původních čajovníků, byla předána Čínskému národnímu muzeu. Uvádí se, že v padesátileté historii Čínského národního muzea to bylo poprvé, co si do svých cenných sbírek vybralo nějakou potravinu.

Zhu Xi: Filozof, který ovlivnil Čínu na 800 let

Zhu Xi (1130-1200) byl čínský filozof, učenec a neokonfuciánský mistr, který se narodil v provincii Fujian a jehož myšlení a učení měly obrovský vliv na čínskou kulturu, politiku a vzdělávání po více než osm století. Zhu Xi byl klíčovou postavou v rozvoji neokonfuciánismu, který se stal dominantní filozofií v Číně a dalších východoasijských zemích. Jeho práce byla znovu objevena a znovu zdůrazněna během vlády prezidenta Xi Jinpinga, který se inspiroval Zhu Xiho důrazem na harmonii mezi člověkem a přírodou.

Život a dílo Zhu Xi

Zhu Xi se narodil v roce 1130 během dynastie Song. Byl brilantním studentem a již v raném věku projevil mimořádný intelektuální talent. Během svého života napsal více než 100 knih a komentářů k dělům klasických čínských myslitelů, včetně Konfucia a Meng-c’. Jeho nejznámějším dílem je komentář ke čtyřem knihám konfuciánského kanonu, který se stal základem pro konfuciánskou vzdělávací soustavu na více než 600 let.

Filozofie a učení

Zhu Xiho filozofie byla založena na myšlence, že vesmír je řízen univerzálním principem (Li), který je přítomen ve všech věcech. Věřil, že lidé mohou dosáhnout harmonie s přírodou a vesmírem prostřednictvím vzdělání, sebezkoumání a morální kultivace. Zhu Xiho důraz na vzdělání a morálku se odráží v jeho výuce na Ziyang Academy, která se nachází právě v srdci hor Wuyi.

Zhu Xiho vliv na moderní Čínu

Prezident Xi Jinping často cituje Zhu Xiho myšlenky ve svých projevech a politikách zaměřených na ekologickou civilizaci. Zhu Xiho důraz na harmonii mezi člověkem a přírodou je základem všech současných čínských ekologických strategií, které se prolínají do všech strategických materiálů napříč všemi resorty. Tento filozofický přístup je vidět i v závazku k ochraně Národního parku Wuyishan, který ztělesňuje harmonii mezi kulturním dědictvím a přírodní krásou a je živoucím důkazem dlouhodobého vlivu Zhu Xiho filozofie. Odkazy Zhu Xiho zůstávají klíčovými principy pro budoucnost celé, stále zelenější Číny