Westernová a country nostalgie a jedna krásná a jedna divoká holka

   Jeden televizní film 21. května ve mně vyvolal pozoruhodnou vlnu emocí, přestože nejde o žádné veledílo. I rozhodl jsem se to všechno pěkně sepsat, abych nic nezapomněl a své spanilé čtenářky a statečné čtenáře duchovně povznesl.

     Vy, kteří máte rádi film, víte, že jde zatím o druhý a nejmladší remake slavného filmu z roku 1939, který se stal provždy vzorem celému žánru a jedním z nejslavnějších děl jednoho z největších filmových tvůrců 20. století, Johna Forda (1894-1973).
  Ano, spanilé čtenářky a stateční čtenáři, je to Dostavník, neboli Stagecoach, v našem případě režiséra Teda Posta, druhý remake natočil pod stejným jménem Gordon Douglas v roce 1966 a onen pravzor, který se rovněž jmenuje Stagecoach (jak jinak), někdo u nás nesmyslně přejmenoval na Přepadení. Zajímavé je, že původní scénář Dudleye Nicholse byl jen s malými úpravami použit u obou dalších. Je jasné proč, těžko totiž napsat na daný příběh lepší.
  Evičku jsem před lety přesvědčil, abychom se dívali na onen první remake a ona, ačkoli není fanynkou westernů, jej velmi ocenila hlavně pro dobře napsaný příběh, kde nejde o stovky vystřelených kulek, ale povahy a příběhy lidiček cestujících v dostavníku. Evička mě teď velmi příjemně překvapila tím, že hned po filmu zavolala a počala mi líčit své dojmy a rozdíly mezi tímto filmem a tím prvním remakem, který ocenila výše a já s ní v podstatě souhlasím. Budu jí muset někdy ukázat i ten základní, Fordův snímek, který si už nepamatuji. A především mě těší, že si ta holka dobře pamatuje a umí ocenit a má smysl jí promítat dobré filmy, na které jsme si hned zavzpomínali.
  Ale já jsem nabyl nenapravitelně nostalgické nálady a rozhodl jsem se, že si společně připomeneme skvělé postavy country music, jež ve filmu hrály. Nalejte si na tři prsty bourbon a jdeme na to.
  Ve Fordově filmu je hlavní hvězdou John Wayne (1907-1979), král westernových i armádních chlapáků, ve filmu druhém nad jiné slavný zpěvák a herec Bing Crosby (1903-1977), avšak v onom třetím, který mě podnítil k tomuto povídání, jsou hned čtyři největší hvězdy country: Johnny Cash (1932-2003), Waylon Jennings (1937-2002), Kris Kristofferson (1936) a nestor a dnes nejváženější muž country music Willie Nelson (1933). Nejváženější ženou je samozřejmě Loretta Lynn (1932). Hey Loretta… https://www.youtube.com/watch?v=MQdaKy67Ffg. No vidíte, už jsem v tom po uši.
     Začneme tedy Johnnym. Provždy nezapomenutelná Cry, Cry, Cry s filmovými záběry i s textem: https://www.youtube.com/watch?v=OJKV7Xg8xhw a nádherná balada Heart Of Gold zde: https://www.youtube.com/watch?v=drsMyeXzLSo&spfreload=10 a celý soubor hitů tady: https://www.youtube.com/watch?v=UtC8_n0GILU.
  Waylona připomínám The Wild Ones: https://www.youtube.com/watch?v=CF9jubKjVAk, z úcty svému příteli Cashovi zpíval: https://www.youtube.com/watch?v=GqUzFF5q3jo a celý jeho londýnský koncert máte tady: https://www.youtube.com/watch?v=uuBSHSWjCns.
  Krise Kristoffersona těžko představím lépe než Me and Bobby McGee: https://www.youtube.com/watch?v=ahpIirW0svY, anebo Sunday Morning Coming Down: https://www.youtube.com/watch?v=fyNq-4Xn8ko a tady je celý koncert překvapivě oholeného Krise: https://www.youtube.com/watch?v=mq2r7eGbGbM.
  Willie nám zazpívá nejprve Allways On My Mind: https://www.youtube.com/watch?v=R7f189Z0v0Y. Nemůžu si odpustit nádherný Willieho duet z roku 2003 s největší countryovou kráskou Shaniou Twain (1965): https://www.youtube.com/watch?v=N6wBxQVBozI. Taky mi visí na stěně v sektoru krásek a šikovných holek z Britského společenství národů ve společnosti Keiry Knightley, Audrey Hepburn, Julie Andrews a Ormond, Nimrat Kaur, Hayley Westenra, Deanny Durbin, Lauren Cuthbertson, Kelly Reilly a Very Lynn. A Willieho největší hity máte tady: https://www.youtube.com/watch?v=FUKmpxNFkJo.
 
A Shania je tak krásná a tak krásně zpívá na tomtéž koncertu svou asi nejslavnější: https://www.youtube.com/watch?v=bArEOInpCBc. A ten kouzelný vlasatý dědeček Willie na konec, když mu Shania popřeje šťastné narozeniny. Kdyby tak přijela třeba na moje sedmdesáté a dala mi taky pusu.

  Když už jsme se dotkli Me and Bobby McGee, skvěle též přednášené rockovou Edith Piaf a členkou nešťastného klubu 27 Janis Joplin, naskočila mi jedna z nejpůsobivějších rockových písní Piece of My Heart, kterou už nikdy nikdo nezazpívá tak, jako Janis: https://www.youtube.com/watch?v=iJb7cBfrxbo.
  Kde jsme to k všeobecnému překvapení skončili? U jedné krásné a jedné divoké holky. Aspoň podle nich i hudby vidíte, že nejsem suchar, který porád unavuje s tou klasikou.
 

 Odpovědět Odp. všem Přeposlat