Výročí 11. až 15. června

   Vzhůru a dohnat skluz, budeme mít malíře Constablea, skladatele R. Strausse, spisovatele Curwooda, nešťastnou dívku Anne Frank, běžce Nurmiho, spisovatelku Stowe, malíře Poussina a skladatele Griega. To stačí, i tak dost práce.

    11. června

  1776 John Constable, (+1837 anglický malíř období romantismu. Nesporně vedle Turnera nejvýznamnější krajinář, možno říci zakladatel oboru. Za svého života, jak se to často stává, nedoceněn, ale inaspiroval mnohé a mnohé cesty prošlapal. Pár zmenšených reprodukcí možno vidět u mě na anglické stěně vedle Hogartha a Turnera včetně nejslavnějšího Vozu na seno a Katedrály v Salisbury. A moc pěkný příběh, jak si proti rodičům vlastním i dívčiným vyvzdoroval manželku. Dle obrazu moc hezká holka.Mám ho rád a ještě musím sehnat knihu o něm.

1864 Richard Strauss (+1949), německý hudební skladatel pozdější éry romantismu, který proslul zvláště svými symfonickými básněmi a operami; byl také známým dirigentem. A vyčítáno mu, že dost nevzdoroval nacistům. Avšak otevřeně si s nimi nezadal. Já jsem od něho leccos slyšel a ze symfonického díla obdivuji Alpskou symfonii. A úvodní fanfára symfonické básně Tak pravil Zarathustra proslavena Kubrickovým mistrovským dílem 2001 Vesmírná odyssea. Z oper jsem viděl v Met i v ND Salome, v Met Elektru a Růžového kavalíra a na Mezzu Ariadnu na Naxu. Jeho přebohatá instrumentace poněkud odkazuje na Mahlera, leč to je jiná písnička. Mahler nikdy nepodlehne vábení líbivosti, a kdo zná závěrečnou scénu Růžového kavalíra, musí uznat, že je rozvláčná a vlezlá. Nebýt tam Renée Fleming a Elina Garanča, snad bych i odešel.

   12. června

  1878 James Oliver Curwood, James Oliver Curwood (+1927), americký prozaik, žurnalista, cestovatel a ochránce přírody, autor napínavých dobrodružných románů z prostředí divoké krajiny kanadského severu. Četl jsem samozřejmě ty nejvýznamnější Vlčák Kazan a Král šedých medvědů, což je literatura pro chlapečky navýsost vhodná vedle Stevensona a Foglara.

  1929 Anne Frank, (+1945) dívka z německé židovské rodiny ukrývající se před nacisty v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu. Našli je a Anne emřela na tyfus v Bergen-Belsenu a její otec, který jediný z rodiny přežil, deník našel a vydal. Stala se z něho jedna z nejvýznamnějších památek na Annu a holocaust a vlastně neobvyklý klenot světové literatury. Poslední Andulčin záznam je z 1. srpna 1944. V jednom americkém filmu něžná dívka Shailene Woodley trpí těžkou nemocí a obtížně se pohybuje, ale má přání, že chce navštívit dům, kde se Anna skrývala a kde dnes malé muzeum. S pomocí milého se jí to podaří a je to scéna, až se krk úží.

  13. června

   1897 Paavo Johannes Nurmi (+1973), finský atlet, ve dvacátých letech nejlepší světový běžec na středních a dlouhých tratích, držel světové rekordy na tratích od 1 500 m až po 20 km. Získal celkem devět zlatých a tři stříbrné medaile na olympijských hrách v letech 1920 až 1928. 1932 mu MOV tehdy pod vedením militantního nepřítele profesionalismu Averyho Brundage znemožnil kvůli přijetí nějaké odměny start na OH v Los Angeles. A při zahájení OH 1952 v Helsinkách zažehl olympijský oheň, který zářil na trojí vítezství jeho následovníka Zátopka.

   14. června

  1911 Harriet Beecher Stowe (+1896), americká spisovatelka a výrazná odpůrkyně otroctví. Nejznámější dílo z dvaceti dalších knih je román Chaloupka strýčka Toma. Ona velmi silně a odhodlaně přispěla ke změně společenských poměrů. Takových dam kdyby bylo více. Už jí v hospůdce držím místo.

   15. června

   1594 Nicolas Poussin (+1665) francouzský maliř, který prožil většinu života v Římě. Svůj umělecký život prožil v období raného baroka a některé zdroje o něm tvrdí, podle mého chybně, že byl v závěru kariéry typickým představitelem klasicismu. To je zjevně nesmysl, ve druhé polovině 17. století balancujeme na vrcholu baroka. Ale jeho vliv na celé generace francouzských malířů je velký. Možná, že tím ti, kteří rádi dávají nálepky, reagují na jistou v baroku méně obvyklou tvarovou i barevnou uměřenost jeho vrcholných děl.

   1843 Edward Hagerup Grieg (+1907), norský hudební skladatel, nesporný norský Dvořák, jehož život se s Dvořákovým (1841-1904) téměř kryje a Grieg jej velmi obdivoval. V Karlových Varech se léčil a v Praze koncertoval a sklidil pochvalné kritiky. Jeho dílo není příliš rozsáhlé, jedna symfonie a řada koncertantních a komorních skladeb. Vyniká klavírní koncert, hudba k dramatu Peer Gynt a suita Za časů Holbergových. A Solveiginu píseň zpívá nejlépe norský národní poklad Sissel Kyrkjebo.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Richard Mandelík | čtvrtek 17.6.2021 7:00 | karma článku: 0 | přečteno: 53x