Já Vás znovu ve vládě nechci, pane Čunku. Vím, že tohle přání má zhruba stejnou váhu, jako že bych ráda, aby se jezdilo po dálnici maximálně stovkou.
Touha po pomalejší jízdě vyplývá z jediného. Mé naprosto iracionální nijak nepotvrzené domněnky, že čím vyšší rychlost, tím větší nebezpečí nehody.
Pro to, aby se předseda lidovců nevrátil do Strakovy akademie, mám důvodů víc. O jejich iracionalitě budu ráda diskutovat …
Prvním a hlavním důvodem je velký otazník, který se za Jiřím Čunkem táhne jako rozlitý med. Bývalý první místopředseda vlády byl stíhán kvůli podezření, že bral úplatky. Státní zástupce Obst chtěl, aby jeho případ skončil u soudu. Byl vyměněn za jiného státního zástupce, Salichova a ten trestní stíhání zastavil. Řekl tím: ano, tento muž je nevinný, nebral úplatky.
Verdikt je třeba respektovat a já tak činím. Jenže …
To mi nezabrání v pochybnostech, které vyplývají z osobního přesvědčení, že systém spravedlnosti, tedy policie, státní zastupitelství i soudy v Česku mají pošramocenou pověst. Můžu mít jistotu, že se Jiří Čunek skutečně nenechal uplatit, když nad jinými případy jen kroutím hlavou?
Namátkou: vzpomínáte, jak dlouho policie doručovala obvinění na Bahamy Viktoru Koženému? To bylo samé: „je to velmi složité … budujeme expertní skupiny … pracujeme na tom ….“ Až hlavní vyšetřovatel případ opustil a o vydání finančníka požádali Američané. Upřímně se přiznávám, že si nepamatuju, jestli se i našim policistům nakonec povedlo doručit, o co se tak dlouho snažili…
A co si mám myslet kupříkladu o tom, že byl bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář nejprve odsouzen k pěti letům vězení a dalším soudem zproštěn viny? Je standardní takový rozsah trestu u jediného obžalovaného?
A proč, když architekt Jan Kaplický pohrozil po posledním jednání o stavbě Národní knihovny soudní žalobou, zdůraznil, že by ji podal „u zahraničního soudu“ … ?
I případ samotného Jiřího Čunka od počátku provázely nejasnosti vrcholící v těchto dnech kauzou místopředsedy Nejvyššího soudu Pavly Kučery. V médiích se objevila jeho údajná věta o tom, že hrozí pád vlády, a proto nezávislost v rozhodování musí jít stranou politickým zájmům a jeho přímá nadřízená předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová na něj podala kárnou žalobu. Laik - čtenář, posluchač, zkrátka ten, kdo by chtěl případ sledovat, nemá, myslím, příliš šancí ho rozklíčovat. O čem o to všechno svědčí?
Pro mě o jediném: nevina za takových okolností není hodna prvního místopředsedy vlády. Jinými slovy nevina toho, kdo chce vládnout, by měla být průzračná jako voda z jezera pod ledovcem. (I když nejspíš je to přání podobné té stovce na dálnici :-).
Nedůstojný člena vlády se mi zdá i fakt, že se vrací do křesla těsně poté, co si ho vyhandloval při nedávné volbě prezidenta. I když to je, ať už si o tom myslím cokoli, nejspíš legitimní, zkrátka jeden z nekonečné řady politických obchodů…
Návrat pana Čunka ve vládě se mi příčí i kvůli tomu, že možná přijdu o svého jediného vládního oblíbence Karla Schwarzenberga, který pohrozil odchodem, když se Jiří Čunek vrátí. Ministra, u něhož jako u jednoho z mála nacházím nadhled a noblesu, pro mě osobně naprosto nutné vlastnosti jakéhokoli dobrého politika.
Vlastnosti, které se mi u Jiřího Čunka zatím objevit nepodařilo.
