O větru bylo napsáno mnoho knih vědeckých i nevědeckých. Většinou se uvádí, že hlavní zdroj větru je tepelná energie pocházející ze slunce. Je tato teorie pravdivá? Na tuto a jiné otázky se pokusím odpovědět.
Větve třešně ve větru Wikipedie
Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.[1] Nejčastěji se jím rozumí horizontální složka proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země, dále se uplatňuje i síla tření. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru či profileru. Wikipedie
Z Wikipedie se dovídáme, že vítr je vyvolaný rozdíly tlaku vzduchu a rotací Země. Je tato teorie pravdivá?
Když se podíváme na časosběrné video ze satelitu pro předpovědˇ počasí, tak je nám hned jasné, že naše Země se otáčí od západu na východ. Vítr pohánějící mraky má stejný směr, ale je podstatně rychlejší, takže síla tření by měla otáčení Země urychlovat.
Jak vzniká vítr, pohled meteorologa.
Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu a tedy vznik větru, je síla tlakového gradientu, která vzniká při rozdílech tlaku vzduchu na různých místech. Tato síla se snaží tyto rozdíly vyrovnat. Vítr vane z míst s vyšším tlakem vzduchu do míst s nižším tlakem vzduchu. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je i vítr. A proč vznikají rozdíly tlaku vzduchu? Z důvodů nerovnoměrného zahřívání vzduchu v různých částech světa. Při ohřívání tlak klesá (teplejší vzduchu je lehčí), při ochlazování naopak roste (chladnější vzduch je těžší). Na intenzitu ohřívání vzduchu mají samozřejmě vliv i rozdílné fyzikální vlastnosti povrchu (vody vs. pevnina, pokrytí pevniny vegetací, tvar terénu apod.). Vyrovnání rozdílu tlaku vzduchu dále komplikuje Coriolisova síla, tedy uchylující síla zemské rotace (na severní polokouli působí vpravo ve směru pohybu, na jižní polokouli vlevo). Kromě toho se uplatňuje i odstředivá síla (vzniká, když vzduch proudí po nějaké křivce, podobně jako na nás působí, když jedeme v zatáčce), a konečně důležitý je i vliv tření (schematicky znázorněno na obr. 1). Komplex těchto faktorů může za to, že vyrovnávaní tlakových rozdílů je velmi komplikované a vzhledem k trvalému příkonu energie ze Slunce dochází k neustálému vytváření nových a nových rozdílů tlaku vzduchu a tak je vítr prakticky každodenní realitou prakticky všude na světě (i když se příležitostně najdou kratší časová období, kdy panuje bezvětří). Autor Michal Žák.
Země, naše planeta Wikipedie.
Meteorologové se přiklánějí k teorii, že Slunce ohřívá nerovnoměrně povrch Země, takže vznikají rozdíly v atmosférickém tlaku, které jsou hlavní příčinou vzniku větru. Je toto tvrzení pravdivé? Já si myslím, že ne. Podívejme se na planety, kde vliv slunečního tepla je zanedbatelný, ale větry jsou mnohokrát rychlejší, než na Zemi.
Vítr na jiných planetách
Vítr nevzniká jen na planetě Zemi, ale je také na jiných planetách sluneční soustavy. Nejrychlejší vítr je na planetách Jupiter, Saturn a Neptun.[3]
- Jupiter – Na Jupiteru dosahují větry díky tryskovému proudění rychlostí až 500 km/h[3] teplota povrchu -121°c
- Saturn – Větry na planetě Saturn dosahují v troposféře rychlostí až 1500 km/h[4] teplota povrchu -180°c
- Neptun – Rekordmanem je planeta Neptun, jejíž větry dosahují rychlostí až 2500 km/h[3] teplota povrchu -213°c
- Wikipedie.
-
Z tabulky je vidět, že teplota na planetách nehraje žádnou roli, tak proč jsou rychlosti větrů na těchto tělesech tak gigantické? Může za to gravitonový éter, který se relativně pohybuje v naší galaxii rychlostí až 300 km/s, to je 1080000 km/h.
Spirální galaxie NGC 4414 v souhvězdí Vlasy Wikipedie.
V blogu Michelsonův-Morleyův experiment nemohl vyvrátit teorii o existenci světelného éteru.
https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=711897 jsem jasně a logicky vysvětlil proč nemohli tito pánové vyvrátit teorii světelného éteru (gravitonového éteru), protože světlo je vlna, která tímto éterem prochází, aniž by se jakkoliv změnila. Ale to neznamená, že by gravitonový éter nemohl ovlivnit subatomární částice, tedy i atomy a molekuly vzduchu.
Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu je relativní pohyb gravitonového éteru.
Proč relativní pohyb gravitonového éteru? Gravitonový éter se jako celek nepohybuje, protože je všude, tudíž se nemá kam pohybovat.(může se jen rozpínat, ale tato teorie je zatím neprokázána). Co se ale pohybuje, jsou planety, hvězdy a celé galaxie, takže relativní pohyb gravitonového éteru způsobuje strhávání subatomárních částic, tedy i atomů a molekul vzduchu a to vnímáme jako atmosférický vítr.
