Je popis síly správný? Víme jak síla vzniká? Potřebuje síla energii, nebo energie je důsledek síly? Vystačí si kvantová fyzika bez síly? Je možná gravitace bez síly, pouze deformováním časoprostoru? Pokusím se logicky odpovědět.
Síla.
Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickýmiúčinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa. Taková změna je (v inerciální soustavě) vždy podmíněna působením jiných těles, ať už přímým dotykem (nárazem, třením, tažením, tlačením) nebo prostřednictvím silového pole. Toto působení je v Newtonově mechanice spojováno s existencí sílpůsobící mezi oběma interagujícími tělesy. Wikipedie.
gravitacemagnetismus
Pojem síly je základním pojmem pro vektorovou formulaci mechaniky a elektrodynamiky. Analytická mechanika, teorie relativity ani kvantová teorie již z tohoto pojmu nevycházejí. Wikipedie.
Jak se popisuje vzájemné působení hmotných objektů v relativistické fyzice pana Einsteina?
Deformace časoprostoru, pokus.
Ano znám pokus s vodorovně napnutou plachtou, na niž se položí velká koule, která způsobí prohnutí, tudíž každá menší kulička se začne přibližovat v kruzích, až se dotkne velké koule. Tento pokus má za úkol, názorně ukázat, že gravitaci způsobuje deformace časoprostoru a tudíž není třeba ani síly, protože se předměty pohybují po zakřivené dráze, jež způsobuje časoprostor. Stačí se jen zeptat, co způsobí prohnutí plachty? No přece gravitace koule a zeměkoule. Je to úvaha génia , nad nimž rozum zůstává stát.
Stačí vyměnit plachtu za plastový trychtýř a tím odpadne hmotný objekt dole a stejně se budou kuličky pohybovat jako před tím. Je vidět, že to náš génius nějak nedomyslel, ale že se tyto ptákoviny používají dodnes.
Gravitace, pokus.
Popíši můj pokus, který zvládne každý kutil. K pokusu je zapotřebí větší kastrol plný vody. Dále, mechanický vibrátor, nebo oscilátor ,zesilovač a reproduktor. K nádobě přiložíme vibrátor, nebo reproduktor a uvedeme ho do provozu. Zvolíme kmitočet asi 20 až 50 Hz. Na hladině se objeví vlny, které se po čase ustálí a vzniknou vlny stojaté, to je vrcholky vln se budou nacházet stále na stejném místě. Nyní na hladinu položíme lodičku, může posloužit i skořápka z vlašského ořechu. Pokud se mám podaří vytvořit dokonalé stojaté vlny, pak se bude lodička nacházet stále na stejném místě. Nyní položíme na hladinu druhou lodičku do libovolného místa. Lodičky se okamžitě začnou přibližovat k sobě, až se vzájemně dotknou a zůstanou vždy u sebe. Tím jsme dokázali, že energie mezi lodičkami, je menší, než energie venkovní, tudíž vznikne rozdíl sil, který přitlačí lodičky k sobě. Na tomto principu funguje gravitace ve vesmíru tak i na zemi. Rozdíl je jen v tom, že náš pokus je na vodní hladině, tedy dvojrozměrný, kdežto ve vesmíru je prostor trojrozměrný a probíhá v gravitonovém éteru. V částicovém plynném, nebo kapalném prostředí , tah není možný. Závěrem můžeme konstatovat, že gravitace není přitažlivost, nýbrž PŘITLAČIVOST a energie pochází z vesmíru.
Síla v tlaku.
Základní síla je síla v tlaku. Až 96% energie je v prázdném prostoru, čili v gravitonovém éteru. Gravitony se navzájem srážejí a tím vytvářejí stojaté vlnění v mezigalaktickém prostoru. Pokud se objeví elektron , proton, neutron, nebo celé atomové jádro, tak probíhá podobný jev, který jsem popsal v pokusu s lodičkami. Proč nedojde tak snadno ke spojení částic, jako v pokusu?
Když se objeví proton v gravitonovém éteru, začnou gravitony dopadat na povrch této částice ve velkém množství a doslova "uplácávají" povrch této částice. Nejen to, ale působením gravitonového éteru taková částice začne rotovat kolem své osy stále rychleji, až dosáhne mnoho miliard otoček za sekundu.
Dopadající gravitony ve vlnách se od takové částice začnou odrážet a vytvoří odpudivé vlny. Rotace protonu, nebo atomového jádra je energie tepelná a tepelné vlny, které vznikly, odpuzují další částice, které gravitonový éter přitláčí. (nikoliv přitahuje). Po určité době nastane stav rovnováhy, kdy odpudivá sila částice se vyrovná s tlakem gravitonového éteru a tím vzdálenosti mezi částicemi zůstanou konstantní.
Podobný proces může probíhat i u elektronu, který rovněž rotuje, ale i revoltuje (obíhá) kolem protonu v určité vzdálenosti ( vzájemné odpudivé síly) a tím vznikne atom. Doufám, že toto vysvětlení stavby atomu, je logičtější, než vysvětlení kvantové fyziky, kdy jediný foton dodá elektronu tolik energie, že přejde na jinou orbitu, ale nevysvětluje, proč elektron nespadne na proton.
Toto kvantové vysvětlení si můžeme představit zvětšeně. Představme si atom, jako naši sluneční soustavu, kde jádro atomu je naše Slunce a elektrony představují planety. Najednou přiletí foton, který bude po zvětšení ve stejném měřítku, jako zrnko písku a udeří do naší Země rychlostí světla. Podle kvantové teorie získá naše Země tolik kinetické energie, že přejde na oběžnou dráhu Marsu. Opravdu "geniální" představa.
Rozdělení sil.
Ve fyzice najdeme velké množství sil, rozdělených podle toho jak působí, nebo kdo je objevil a popsal.
Pravá a zdánlivá síla.Podle směru působení síly.Konzervativní, disipativní a gyroskopické síly.
Konzervativní silové pole je silové pole, které může konat práci, ale v izolovaném systému na uzavřené křivce je celková vykonaná práce nulová. Konzervativní síly lze vyjádřit jako záporný potenciální gradient energie. F = - ? V . Fyzikové minulých století si neuměli vysvětlit "přitažlivost zemskou" a proto si vymysleli potenciální energii, ale ve skutečnosti je to energie kinetická, (energie gravitonového éteru) která působí na hmotný objekt, který se nemůže pohybovat, takže způsobuje pouze deformaci (zemská tíže)
Současná fyzika zná 4 druhy základních interakcí, na které lze redukovat veškeré vzájemné působení materiálních objektů:
Z těchto základních interakcí jsou pouze první dvě dalekodosahové a projevují se v makroskopických (nekvantových) měřítcích, ve kterých má pojem síly smysl. Je to gravitace a elektromagnetické působení, které je zodpovědné za všechny ostatní makroskopické silové projevy. Wikipedie.
Takže klidně můžeme napsat, že E = F a F = E
Z energie gravitonového éteru vzniká každá síla ve vesmíru, která vytváří různé druhy energie, které se opět vrací do gravitonového éteru.
