Že vesmír není prázdný je hotová věc. Myslíme tím hvězdy, planety a jiné smetí? Tak to je jasné. Ale co to mezi, tedy prostor? Má smysl říkat zakřivený časoprostor? Není lepší říkat energiprostor, tedy gravitonový éter? Co je čas?
Vědci celého světa si lámou hlavy, více jak 100 let, nad teoriemi pana Einsteina a stále si vymýšlí nové a nové nesmysly, místo toho, aby si sundali slepecké brýle a začali logicky uvažovat.
Časoprostor.
Co má čas společného s prostorem? Nic, protože čas je nehmotný, stejně jako prostor, jak to prezentuje Albert. Může se něco nehmotného, co nemá žádnou formu, deformovat? A jak se dá nehmotný čas zakomponovat do nehmotného prostoru? No, nedá se, protože je to tak filištýnsky vymyšleno. "Vy tomu nerozumíte? Tak to je mě vás líto", prohlašoval Albert a protože nikdo nechtěl být za blbce, tak tomu rozumí všichni.
Gravitonový éter. Světlo.
Již vědci minulých století si všimli, že světlo je vlnění a musí se šířit prostorem podobně jako zvuk. Ale zvuk potřebuje k šíření médium, kterým je vzduch. Co tvoří medium k šíření světla? Vzduch můžeme identifikovat mnoha způsoby, takže nikdo nepochybuje, že existuje. Světlo se šíří éterem. Ale co tvoří světelný éter? Nedá se zvážit, změřit, ani jinak identifikovat. Spory vědců gradovaly, až na to vyzrál Michelson a udělal pokus, který měl jednou pro vždy vyvrátit teorii světelného éteru. Jak dopadl pokus a proč nemohl vyvrátit teorii světelného éteru si můžete přečíst na mém blogu zde.
https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=711897
Albert Einstein, ve svých teoriích popisuje světlo, jako tok fotonů. Neuvědomoval si jedno, že pro dokonalý obraz, je zapotřebí nekonečný počet těchto částic (fotonů) které by se musely zákonitě srážet a tudíž by obraz nebyl dokonalý, a dovolím si tvrdit, že by nevzniknul vůbec. Můžeme si fotony představit, jako koule na kulečníkovém stole. Pokud se koule budou pohybovat všechny stejným směrem, tak nemusí dojít ke srážce, ale pokud se koule budou pohybovat všemi směry, jsou srážky nevyhnutelné.
Tak jako se nemůže křížit žádná řeka s jinou, aniž by se toky neovlivnily, nemůže se křížit, ani žádný tok fotonů, ale světlo se může křížít, a také se kříží nespočetně krát, aniž by vznikla viditelná deformace. Jak je to možné? Vysvětlení je jednoduché. Světlo není tok fotonů, jak popisuje Albert, nýbrž vlnění v gravitonovém éteru. Proč v gravitonovém éteru a ne ve světelném éteru? Jak víme, gravitonovým éterem se šíří nejen světelné vlny, ale i tepelné vlny, rádiové vlny, rentgenové a gama vlny a žádná vlna neovlivní vlnu jinou. Jako příklad poslouží vlny zvukové, které se můžou křížit, aniž by se navzájem ovlivnily. Proč gravitony a ne fotony? V podstatě se jedná o stejné částice, ale Einsteinovy fotony se pohybují kontinuálně, kdežto gravitony jsou v éteru na místě a jen kmitají. Více o světle si můžete přečíst na mém blogu zde. https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675697
Vznik vesmíru. Velký třesk.
Teorie velkého třesku.
Jestli se teorie nedá dokázat, zůstává jako teorie, pokud není v rozporu s fyzikálními zákony. Teorie velkého třesku je v rozporu hned s několika fyzikálními zákony.
RUDÝ POSUV. Astronomové si všimli, že čím jsou galaxie vzdálenější, tím více se spektrální barvy světla posouvají k barvě červené. Popsali to jako Dopplerův princip, a to byl první omyl. Každá vlna se zeslabuje s druhou mocninou vzdáleností, avšak vyšší kmitočty slábnou rychleji, než ty nízké.
SINGULARITA. Již studenti na střední škole, se ve fyzice učí, že hmotu nejde, ani zničit, ani stvořit. Vznik veškeré hmoty vesmíru z ničeho, je kolosální blud.
VELKÝ TŘESK. Exploze gigantických rozměrů z ničeho? Další blud, protože odporuje zákonu o nestvořitelnosti a nezničitelnosti hmoty a energie. Energii lze pouze měnit na jiné formy energie, protože energie je pohyb hmoty, a to pohyb zrychlený.
Teplota. U Velkého třesku se uvádí, že počáteční teplota byla gigantická. Může vznikat teplo z ničeho? Jelikož víme, že teplo je energie rotujících a revoltujících protonů, nebo atomových jader, které v počátku neexistovaly, tedy nemohla být ani gigantická teplota. To potvrzuje další chyby v teorii Velkého třesku.
Jak tedy vznikl vesmír? Člověk je zvyklý, že vše má nějaký začátek, pak to nějakou dobu trvá a nakonec to zanikne. Proto hledá počátek vesmíru, aby našel konec?
Musí mít vesmír začátek a konec? Nemusí a také nemá, ani v době trvání, ani v rozměrech a to je problém lidského chápání. Najednou se objevuje něco, co je nekonečné, jak do budoucnosti, tak do minulosti. Ve vědě nekonečno neexistuje, ale ve vesmíru ano. Proto nemůžeme stavět vědu nad vesmír.
Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=679245
