Musel vesmír vzniknout? Nemůže jednoduše vesmír existovat věčně a být nekonečný? Když nejde hmotu zničit, ani stvořit, nemůže platit ani Velký třesk. Ale z čeho hmota látková (látka), neustále vzniká? Dá se tato záhada vysvětlit?
" "Hvězdy. Wikipedie.
Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce. Ve hvězdách je soustředěna většina viditelné hmoty vesmíru Wikipedie.
Již v této větě nacházíme první chyby. Plazma není plyn, nýbrž skupenství hmoty látkové. Rozeznáváme skupenství pevné, kapalné, plynné a plazmové.
Vlastní gravitace? Existuje i nevlastní, nebo jiná gravitace? No neexistuje. Gravitace je síla mezi látkovými částicemi, kterou už popsal a matematicky doložil pan Newton.
Může gravitace něco držet? No, na první pohled to tak vypadá, ale z vlastní zkušenosti víme, že k držení, neboli tahu, je zapotřebí látka pevného skupenství. U plynu, nebo v plazmě, je tah nemožný. Takže zbývá pouze tlak, který opravdu stlačuje veškeré částice do kulovitého tvaru.
Kde se bere tak gigantický tlak, který je schopen hvězdy vytvářet? Došel jsem k závěru, že musí existovat ještě něco co nemůžeme našimi smysly identifikovat a to je gravitonový éter.
https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=746331
Proč necítíme tak gigantický tlak, který je nejen ve vzdáleném vesmíru, ale i okolo nás i v nás? Je to tím, že tlak gravitonového éteru působí jen na subatomární částice, to je na protony, neutrony a elektrony.
Podle teorie velkého třesku byl počátek nesmírně horký, ale co tvořilo tuto tepelnou energii, když ještě neexistovaly protony, dokonce, ani elektrony a teprve započala interakce. Ale mezi čím započala ta interakce, když ještě neexistovala látková hmotaZdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=752980
Celá ta teorie Velkého třesku je tak nelogická, že se divím, jak mohla někoho přesvědčit. Jen, když pozorujeme hvězdy a víme jak dlouho trvá, než se z jednodušší hmoty vytvoří hmota složitější, tak mě není jasné, proč vědci přistoupili na vytvoření hmoty látkové za tak krátký okamžik, při tak gigantických teplotách, jsou i gigantické odpudivé síly. Vznikly opravdu subatomární částice z kvarků?
Existují opravdu tyto částice, nebo je to jen virtuální model? Srážením milionů protonů vznikne nespočet fragmentů. Jak se v nich vyznat? Můžeme si to představit, jako když praštíme cihlou o druhou cihlu. Cihly se rozbijí na mnoho fragmentů. Když tento pokus budeme opakovat, tak zjistíme, že se znovu cihly rozbijí, ale fragmenty jsou jiné. Pokud budeme tento proces opakovat tisíc krát, milion krát a stále dokola a budeme srovnávat fragmenty, tak zjistíme, že se určitý počet fragmentů opakuje, takže je můžeme i pojmenovat a ty co se neopakují, tak vyřadíme. Něco podobného dochází i v urychlovači, ale místo cihel se srážejí protony a ty fragmenty vědci pojmenovali jako kvark-gluonové plazma, nebo "kvarková polévka", nebo zkráceně "kvagma. Ale z čeho vznikaly ty kvarky?Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=738428
Tak, jak je jasné, že cihly nevznikají z fragmentů cihel, ale z daleko jemnějšího materiálu, tak musí být jasné, že protony a neutrony nevznikly z nějakých kvarků, ale z daleko jemnějšího materiálu a tím jsou gravitony. Nic jemnějšího, než gravitony již nemůže ve vesmíru existovat, ale tím netvrdím, že všechny gravitony musí mít stejnou velikost.
Stavba hmoty.
Předpokládejme, že nějaký třesk byl, rozhodně ne v singularitě, ale že se rozpadl nesmírně hmotný objekt, jako je černá díra, která pohltila veškeré galaxie vesmíru. Po takové explozi, by existoval pouze gravitonový éter, který by se rozpínal a tlačil by , před sebou původní gravitonový éter, do nekonečna. Předpokládejme, že by se srazilo několik milionů gravitonů, a jejich energie, by se změnila na energii rotační. Do takto vzniklého klubka by dále naráželo jeden bilion gravitonů za sekundu. Hmotnost elektronu je nám známá, hmotnost gravitonu se jen odhaduje. Jednoduchým výpočtem jsem došel k výsledku. První elektron, by vznikl za tři triliony roků po velkém třesku. Z toho je vidět jak chatrná je teorie Velkého třesku.
Výpočet je velmi jednoduchý. Jedná se o trojí dělení mocnin. 1) hmotnost elektronu podělíme hmotností gravitonu a dostaneme počet gravitonů, které vytvoří elektron. 2) výsledek podělíme bilionem a máme počet sekund k vytvoření elektronu. 3) výsledek podělíme počtem sekund jednoho roku a výsledek je počet roků , za kterých by elektron vznikl. Pro doplnění uvádím hodnoty výpočtu. Hmotnost elektronu je asi 10 na mínus 30. Hmotnost gravitonu se odhaduje na 10 na mínus 65. Bilion je 10 na 12. Počet sekund jednoho roku je asi 3,15 krát 10 na 7. Přeji hodně úspěchu při výpočtu.
Podobným způsobem by mohla vznikat hmota látková (látka) někde v mezigalaktickém prostoru, kde se teplota blíží k nule K. a nevznikají téměř žádné odpudivé síly. Gravitace galaxií, by pak takhle vzniklou hmotu zahustila, až by vznikla hvězda.
Lidé, ovšem neuznávají věčnost a nekonečnost, tak stále budou hledat nějaký začátek a konec, protože to tak v jejich životech je.
