Vzniklo uhlí a ropa tak, jak se popisuje v odborné literatuře? Nemohli tyto suroviny vzniknout jiným způsobem? Známe dobře dějiny naší planety? Nemají v tom prsty mimozemští cestovatelé? Na tyto záhady se pokusím odpovědět.
Uhlí.
Uhlí (lidově či nářečně též uhel) je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina. Získává se dolováním z povrchových nebo hlubinných dolů a používá se jako palivo. Uhlí je složeno především z uhlíku, vodíku a kyslíku, obsahuje však také další chemické prvky především síru a příměsi radioaktivní (uran a thorium). Od doby průmyslové revoluce je uhlí především důležitou energetickou surovinou. Velká část světové výroby elektřiny (40 %) využívá spalování uhlí, které probíhá v klasických uhelných respektive v tepelných elektrárnách. Uhlí se kromě výroby elektrické energie používá také k vytápění a ohřevu vody (výroba technologického tepla), uhlí je také velmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví chemického průmyslu. Wikipedie.
Pro spotřebitele je zajímavá měrná hmotnost sypaného uhlí při dodání, která se pohybuje asi od 720 kg (hnědé uhlí) do 750 kg (černé uhlí) na 1 m3. Wikipedie.
Vznik a historie
Uhlí vzniklo ze dřeva, které bylo uloženo v anaerobních vodních prostředích, kde nízké hladiny kyslíku bránily jeho kompletnímu rozkladu a oxidaci (hnití). Vznikalo především v době kdy se formoval kontinent PangeaWikipedie
Je takové vysvětlení správné a logické? Já si myslím, že není, protože mě tam chybí, proč je uhlí někde tak hluboko a proč je jen na některých místech a proč je někde uhlí černé a jinde zase hnědé?
Asi. že vznikalo uhlí v různých dobách, ale proč není černé uhlí pod hnědým a úplně dole antracit?
Kdo, nebo co způsobilo, že nad uhelnou pánví je stometrová, někdy i kilometrová vrstva horniny, zeminy?
Proč dřevo nemohlo hnít, když dnes vidíme, že hnije i pod vodou a slouží jako potrava mnoha živočichům? Něco nám uniklo z historie vývoje naší planety.
Ropa.
.
Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Mineralogicky patři mezi tzv. "kaustobiolity". Geochemiky všeobecně uznávaná teorie vzniku ropy říká, že vznikla z odumřelých mořských mikroorganismů a drobných živočichů před mnoha miliony lety. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry, v sedimentárních pánvích jako jsou kontinentální šelfy, hlubokovodní pánve zahrnující kontinentální svahy i abysál, riftové zóny, předpolní pánve horských řetězců, ale i deformované vrásové struktury některých horstev samých. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách od několika set metrů až do hloubek přes 10 km[1]. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. Wikipedie.
Ropa se tvoří geochemickými procesy z matečných hornin. Tvoří se neustále, ale v geologickém čase v rozmezí několika miliónů nebo desítek miliónů let. Z hlediska lidského se tudíž jedná o neobnovitelný zdroj. Wikipedie.
U vzniku ropy si musíme položit stejné otázky, proč se zachovaly zbytky odumřelých živočichů a proč je něco nezkonzumovalo, jak se to děje dnes?
Úvaha.
Dlouho jsem nad tou záhadou přemýšlel a pak mě napadlo, že by v tom mohly hrát roli pády velkých meteoritů, nebo i planetek. Když totiž spadne do moře větší meteorit, nebo planetka o průměru několika desítek kilometrů, vznikne vlna tsunami. Takový pád planetky, by mohl vytvořit vlnu tsunami vysokou i několik kilometrů.
Tak vysoká vlna tsunami, by mohla zlikvidovat tehdejší lesy na ploše mnoha set kilometrů čtverečních a rostlinný materiál by mohl skončit v některém tehdejším údolí. Jako každá vlna tsunami, má několik vrcholů, které by mohly překrýt tento rostlinný materiál vrstvou zeminy. Je to jen moje představa, kterou by mohli vědecky zpracovat mladší geologové.
Závěr.
Protože tento blog je jenom moje fantazie, nebudu otevírat diskusi, aby se tady zase neobjevovali chytrolíni, kteří by, jako vždy hodnotily moji osobu a ne text. Děkuji za pochopení.
