Má rychlost vliv na hmotu látkovou, jak popisuje Albert Einstein ve svých teoriích? Může mít rychlost vliv na čas, nebo na chod hodin? Má rychlost na něco vliv, nebo je to zrychlení, které vytváří sílu a energii ve vesmíru?
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha (hmotného bodu) v čase. Rychlost je vektorová fyzikální veličina, protože udává jak velikost změny, tak i její směr.
Pokud dva běžci závodí na stejné trati, pak se pohybují po stejné trajektorii a po skončení závodu mají za sebou také stejnou dráhu. Pokud však jeden ze závodníků doběhne do cíle dříve, nebudou pohyby obou závodníků stejné. Závodníci urazí tedy danou dráhu v rozdílném čase. Veličina charakterizující rozdíl v těchto pohybech je právě rychlost Wikipedie .
Rutherfordův model atomu Wikipedie.
Pokud není uvedeno jinak, označuje rychlost časovou změnu polohy při mechanickém pohybu. Obecněji se rychlost používá pro označení časové změny jakéhokoliv pohybu (např. rychlost chemické reakce, rychlost společenských změn apod.). Wikipedie.
Může se hmota látková pohybovat rychlostí světla? Já si myslím, že nemůže, protože dodnes nebyla identifikovaná molekula, která by se i velmi nižší rychlostí pohybovala. Dokonce ani samostatný atom se nemůže pohybovat rychlostí světla.
Pokud urychlíme atom ve vesmíru tak se bude pohybovat proti relativnímu proudu gravitonového éteru, což způsobí, že se elektrony nebudou pohybovat po kružnicích, nýbrž po elipsách. Se zvyšující rychlostí, se budou tyto eliptické dráhy stále prodlužovat, až elektrony opustí oběžné dráhy atomu a zůstane pouze jádro atomu. Při jaké rychlosti dojde k úplné ionizaci atomu? Myslím si, že se atom rozpadne již při 1% rychlosti světla, to je 3000 km/s
To znamená, že nemůžou platit Einsteinovy teorie relativity? Asi ano, protože se v nich bere jako základ rychlost světla jako kontinuální rychlost hmotného bodu, ale světlo není tok fotonů, nýbrž energetická vlna, která se sice pohybuje rychlostí 300 000 km/s, ale prostor, tedy gravitonový éter je relativně v klidu.
Teorie relativity umožnila pochopit význam některých přírodních zákonitostí při rychlostech srovnatelných s rychlostí světla. Na principech použitých při formulaci teorie relativity pak vznikla celá relativistická fyzika, tedy fyzika studující především jevy probíhající při vysokých rychlostech. Např. relativistická mechanika se zabývá mechanickými jevy při vysokých rychlostech. Wikipedie
Ale rychlost částic už dosahovala, téměř rychlosti světla. Kde? No přece ve velkém urychlovači v Cernu? Ano, ale to nebyla rychlost ve statickém prostoru vesmíru, nýbrž v pohyblivém poli vakuované trubice, kde se prostor urychlí téměř na rychlost světla a protony jsou touto rychlostí unášené, čili jsou relativně v klidu k prostoru v trubici.
To znamená, že může existovat paralelní vesmír? Asi ano, ale musí být prostor oddělen od našeho prostoru, tedy náš gravitonový éter, od jiného gravitonového éteru, tak jako je tomu c Cernu.
Časová změna rychlosti se nazývá zrychlení, záporné zrychlení se nazývá zpomalení; obě veličiny vyjadřuji změnu resp. přírůstek či úbytek okamžité rychlosti v nekonečně krátkém čase (jedná se o druhou derivaci dráhy podle času). Wikipedie.
Zatím co rychlost částic hmoty je relativní, zrychlení je vždy konkrétní, protože se vztahuje vždy na minimálně dvě částice, které na sebe "působí" silou. To bude téma na můj další blog.
