Neutrina č.1.

Jsou neutrina tak záhadné částice, jak se uvádí? Mohou neutrina procházet naší planetou? Můžou za vznik neutrin atomové elektrárny a atomové bomby? Dopadají na naši planetu neutrina i z vesmíru a proč? Odpovím postupně na všechno.

Co je neutrino a jak ho popisují na Wikipedii?

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů. Neutrino vzniká při jaderných reakcích, které zahrnují beta rozpad. Má spin ? / 2 {\displaystyle \hbar /2} , a proto patří mezi fermiony. Jeho hmotnost je velmi malá ve srovnání s většinou elementárních částic, avšak poslední experimenty ukazují, že je nenulová. Jeho elektrický náboj je nulový, nepůsobí na něj ani silná ani elektromagnetická interakce, ale jen slabá interakce a velmi málo také gravitace. Nereagují proto prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je detekovat. Jde o stabilní částice – nepodléhají tedy samovolnému rozpadu. Wikipedie.

Takže se podívejme, co se vlastně při jaderných reakcích děje.

Jaderná energie je energie vázaná v jádře atomu a lze ji uvolnit pomocí jaderných reakcí. Wikipedie

Je pravda, že.....Jaderná energie je energie vázaná v jádře atomu ? No samozřejmě, že je to blud, protože je nemožné tak velké množství energie "vázat" do malého atomu. Tak odkud se bere tak gigantická energie, při nukleárním štěpení? Musíme se podívat, co se vlastně při štěpení jádra uranu děje?

  Obrázek 1.  Rozpad atomového jádra uranu.   Wikipedie.

 

Štěpná jaderná reakce

Neutron pronikne do jádra uranu, je absorbován a tím se předá tomuto jádru tolik energie, že se rozkmitá a rozdělí se většinou na dva odštěpky, které se od sebe velkou rychlostí vzdalují. Jsou však velmi brzy brzděny nárazy o okolní atomová jádra a jejich pohybová energie se mění na energii tepelnou.    Wikipedie.

Je takové vysvětlení pravdivé? Májí ty dva odštěpky takovou energii, aby to stačilo na tak gigantickou energii, jež jaderný rozpad produkuje? Ani náhodou a hlavně, jak se ta nárazové energie mění na teplo?

Tyto zastaralé představy vyplývají z mechaniky makro prostoru, kde tomu tak opravdu je. Rozpad atomového jádra se, ale odehrává v mikro prostoru, kde vládnou úplně jiné podmínky.

To, že do jádra uranu 92/235 narazí neutron a stane se z něho uran 92/236 je jasné, ale co se stane pak, aby se "vyrobila" tak gigantická tepelná energie?

Einstein se domníval, že se při rozpadu změní malá část hmoty na energii a dokonce mu to i vyšlo v jeho přizpůsobeném výpočtu. Ale to bychom vyvrátili zákon o zachování hmoty a zachování energie a navíc to vůbec nevysvětluje, jak vznikají tepelné vlny, které mají procentuálně největší zastoupení, při této reakci.

Nově se uvádí, že se nukleární energie uvolní z vazební energie, což už je přijatelnější, protože se pouze přemění jedena forma energie na jinou. Ale co tvoří tuto vazební energii? Ti co pravidelně čtou moje blogy, tak už tuší, nebo i vědí. Ano, je to energie gravitonového éteru, jež stlačuje atomové jádro gigantickou silou.

Když do jádra uranu 92/ 235 narazí neutron velkou silou, nestane se většinou nic. Neutron se musí připojit k jádru tak, aby způsobil nevyváženost rotujícího jádra a tím odstředivá síla roztrhne atomové jádro na dva fragmenty. Tato odstředivá síla, je jen nepatrně větší, než je přitlačivá síla gravitonového éteru, který se snaží tyto dva fragmenty opět spojit.

Jenže tyto dva fragmenty začnou rotovat a revoltovat (obíhat) kolem svého těžiště a tím vytvářet tepelné odpudivé vlny v gravitonovém éteru, takže se již nemohou znovu spojit. A to je vysvětlení, proč se při rozpadu atomového jádra vytváří tak gigantické teplo. Je to přeměna energie gravitonového éteru na energii tepelnou.  Zbývá vysvětlit, proč hmotnosti fragmentů jsou menší, než hmotnosti původního atomového jádra uranu.

Řešení úbytku hmoty se nachází na začátku blogu. Při rozpadu atomového jádra uranu se oddělí několik neutronů, přesný počet nejde zjistit, většinou to bývá jedem až tři a také mnoho neutrin, které jsou ještě menší než elektrony, tudíž na ně působí  elektromagnetické síly odpudivě, takže můžou procházet mezi atomy, velkou masou hmoty látkové, aniž by narazily.

V příštím blogu se pokusím vysvětlit vznik neutrin při termonukleární reakci na Slunci i jinde.

 

 

 

Autor: Julius Maksa | sobota 11.7.2020 14:32 | karma článku: 12,68 | přečteno: 578x
  • Další články autora

Julius Maksa

Le Sageova teorie gravitace.

8.9.2020 v 13:42 | Karma: 9,42

Julius Maksa

Kvasary a magnetary.

4.9.2020 v 22:47 | Karma: 8,74

Julius Maksa

Pulsary a gravitační vlny.

25.8.2020 v 17:46 | Karma: 9,21