Vysvětlil Albert Einstei tento jev správně? Způsobuje emisi elektronů dopady kvant fotonů? Proč tento jev neuměli vědci vysvětlit klasickou fyzikou dodnes? Na tuto otázku se pokusím odpovědět pomocí mojí originální fyziky.
Když jsem si znovu pozorně pročetl Einsteinovou teorii fotoelektrického jevu, tak mě bylo hned jasné proč nemohou delší vlny elektromagnetického vlnění vyvolat emisi elektronů. Vypovídá to poslední věta, posledního odstavce.
Experimenty však ukázaly, že kinetická energie emitovaných elektronů je závislá na frekvenci a nikoliv na intenzitě dopadajícího záření. Wikipedie
Marně tady hledám, proč by vlny elektromagnetického záření, tedy světlo, nemohlo vyvolat emisi elektronů a byla by k tomu nutná kvantová fyzika? Pouze je nutné zvýšit frekvenci dopadajícího světla.
Protože do atomu se zatím nemůžeme podívat a i kdyby to bylo možné, zase bychom nic konkrétního neviděli, pro vysokou frekvenci, jež má světelná vlna, takže nám zbývá jen představa.
Nákres by byl srozumitelnější, ale pokusím se vám to popsat.
Vemte si kružítko a nakreslete si kružnici o průměru 10 cm. Středem kružnice vodorovně nakreslete sínusovku tak, aby protla kružnici 6 krát a amplituda nebyla větší, než je průměr kružnice. Pokud zvýšíte libovolně amplitudu, tak sínusovka protne zase kružnici 6 krát.
Potom nakreslete stejný obrázek, ale sínusovku nakreslete s poloviční frekvencí.
Sínusovka vám protne kružnici jen asi 3 krát. Pokud budete frekvenci sínusovky stále snižovat, příjde okamžik, kdy sínusovka kružnici protne pouze jednou, nebo ji neprotne vůbec, ani když budete zvyšovat amplitudu.
Doufám, že jste pochopili, že kružnice představuje atom a sínusovka představuje světelnou vlnu. Pokaždé, když sínusovka protíná kružnici, tak vlna dodává kinetickou energii atomu a ten se roztáčí na vyšší obrátky a tím se zvětšuje jeho odpudivé sily a vzdaluje se od jádra atomu, až ho opustí.
Protože od mého posledního blogu uplynulo spoustu času, tak si dovolím zopakovat moji představu o světle
Světlo.Teorie, co je světlo, se v minulých staletích dostávali velmi často do sporů fyziků. Jedni tvrdili, že světelná vlna je podobná vlně zvukové, tedy postupná podélná, ti druzí zase, po různých pokusech došli k názoru, že světelná vlna je postupná příčná. Konec sporům učinil Maxwell, když dokázal i matematicky, že světlo je elektromagnetická vlna, takže byli obě strany spokojené. Ne však dlouho. Albert Einstein přišel úplně s novou koncepcí, a to, že světlo je tok světelných kvant, které se vlní. Slovo tok , pochází od slova téci. Měl Albert pravdu, nebo je to zase blud? Voda teče v řece a nikde nenajdeme dvě řeky, které by se křižovali, aniž by se vzájemně neovlivnily. U světla takový fenomén nenastává, čili tok fotonů je prokazatelný blud. Světelný paprsek se může mnohokrát křižovat, aniž dojde k jakékoliv změně.Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675697
Vznik světla.Světlo je energie. Pokud se energie vydává, musí se odněkud čerpat. To je zákon o zachování energie. Jak jsem již popsal, světlo je vlnění ve gravitonovém éteru, nikoliv tok fotonů, protože fotony nejsou světlo. Gravitony ve gravitonovém éteru jsou, relativně namístě, na rozdíl od světelné vlny, která se prostorem pohybuje . Zdrojem světelných vln jsou elektrony. Pokud na elektron dopadají vlny, například tepelné, tak se elektron roztáčí a rotuje stále rychleji. Biliony gravitonů, jež se nacházejí v prostoru, dopadají na elektron a jsou vymrštovány zpět do prostoru. Frekvence vln odpovídá otočkám elektronu. Vznikající vlna je postupná podélná. Protože elektron je součástí atomu, takže obíhá atomové jádro, a tak vzniká další vlna postupná příčná. Obě vlny mají stejnou frekvenci, to znamená, že rotace a revoluce elektronu jsou ve shodě. Tím jsme se dostali k objasnění, proč je světlo vlna elektro magnetická. Světlo vycházející z atomu , si pro představu , můžeme nahradit , proudem vody , který vychází ze zahradní hadice. Je to, jako vlna postupná podélná, čili elektrická složka vlny. Pokud budeme provádět s hadicí krouživý pohyb , vznikne v prostoru druhá vlna, postupná příčná. Nebude mít tvar sínusovky, nýbrž to bude šroubovice, která u světla představuje složku magnetickou. Pokud dopadne světelná vlna na překážku, uplatní se již částicová povaha světla. Autor: Julius Maksa | pondělí 20.8.2018 17:28 | karma článku: 12.49 | přečteno: 1022x
