Základní otázky z gumičkologie a sponkistiky. (NNB - naprosto nekorektní blog)

Také jste si mysleli, že základní otázky vzniku a existence vesmíru blednou ve stínu problému, kam mizí liché ponožky? Pak věřte, že skutečně zásadní problematiku otvírají nové interdisciplínární obory..

Na jejichž špici se řadí dynamická gumičkologie a aplikovaná sponkistika. Že jsou to pro vás pojmy zcela neznámé? Nedivím se. 

Nové otázky, které mohou doslova otřást doposud respektovanými paradigmaty v tak klíčových vědních oborech, jako jsou filozofie, matematika, fyzika a nejspíš i astronomie a chemie, byly nastoleny na prestižní konferenci s názvem "Interdisciplinární přístupy pro vědu i poezii". Již z názvu konference lze snadno odvodit, že přednášející i auditorium bylo tvořeno množinou vysoce kreativních osob, které nemají problém transponovat nosná témata napříč vědními obory a předávat si je i s připojenými synergickými a multiplikačními efekty pěkně z ručky do ručky čí mysli do mysli.

V praxi to funguje tak, že nosné téma se buď předává lineárně od vědce k vědci, přičemž jsou na ně v ukázněném algoritmu nabalovány další teorie a ty pak v dalším kole podrobeny ověřování, nebo je využit systém nahodilých interakcí, takzvaný "princip skákající blechy", kdy je téma nahodile přehazováno a myšlenky se na ně nabalují a zase opadávají s takovou energií, že se udrží jen ty nejsilnější a výsledná hypotéza je tak stabilní, že je převedena ve vědecký zákon.

Z výše uvedeného vyplývá, že prostředí jiskří nápady s takovou naléhavostí, že na všech konferencích je již dávno dobrým zvykem mít k dispozici plně vybavené hasičské jednotky na obou křídlech diskusního hřiště, tedy konferenčního sálu.

Na konferenci "Interdisciplinární přístupy pro vědu a poezii 007" však nečekaný, ale o to intenzivní plamen vzplál v kuloárech, kde žádný hasič nebyl přítomen, což je nejspíš jedno, protože nastálou kolektivní myšlenkovou explozi by neuhasilo ani vodní dělo. 

První jiskrou byl vlas, který spadl o přestávce mladé doktorandce Vlastě Kudrnaté na její celozrnný toast. Kudrnatá odstranila vlas a se slovy: "Sakra, kam jsem zašantročila tu sponku" se jala prohledávat kapsy. V tom okamžiku vzplála diskuse připomínající svou pestrostí a třaskavostí ohňostroj na Brněnské přehradě a tak vědci krátce přerušili jednání, aby se tam odebrali a dopřáli turistům a brňanům kromě vědeckého také estetický zážitel.

Na přehradu jsem s nimi jít nemohla, protože někdo ten binec v sále musel uklidit, někdo musel poslat hasiče domů, zvukaře vypnout mikrofony a osvětlovače zhasnout. A tak jsem se jen dozvěděla, že základy gumičkologie a sponkistiky byly položeny a účastníci konference vyjadřují velkou naději, že tyto nové vědy objasní mnohé doposud neřešené otázky a nastolí cestu ke zcela revolučním objevům. Víc prý bude ve sborníku, ale...znáte vědce. Musím je o podklady uhánět každého zvlášť.

A tak vám, milí kreativní vědci z oblasti blogemie, diskutopisu a čtenářství, přináším témata, jejichž řešení téměř jistě ovlivní celou naši budoucnost.

• KAM MIZÍ SPONKY DO VLASŮ? Kde se ztratily sponečky z vlásků dětí, takové ty "lupky", co drží i na prvních, sotva učesatelných vláscích? Kde jsou všechny ty sponky červené, modré, sponky s motýlky a s kytičkami? Kde jsou ty hromady černých a stříbrných pinetek, které držely drdůlky v gymnastice, účesy při divadelních představeních, kde jsou sponky se štrasovými kamínky, co držely vlasy na plesech a ladily k toaletě? Kam zmizely všechny ty malé a větší křipečky na ofiny v létě? Jsem matka dvou dcer, měla bych jich mít za tu dobu od nákupu prvních doma stovky. Tisíce. Nemám jedinou. 
• KAM MIZÍ GUMIČKY? Jak je možné, že jediná neztracená gumička je většinou ta, kterou si její majitelka navleče na ruku? Kam se ztratily všechny ty obyčejné, tenké gumky co drží culíky "napevno", kde jsou všechny ty barevné froté, co se kupovaly v páru, aby jedna z nich zmizela téměř okamžitě? Kde jsou holčičí gumičky s beruškama, kam se ztratily kopretinky a zacvakovací třešínky? Kde jsou gumičky s perličkami na okraji? Kam to všechno zmizelo? Vždyť se vytratily i spirálové, dnes moderní gumičky. U těch jediných existuje jakési vysvětlení - prostě se po spirále vrátily na svůj počátek.

Chodila jsem po domě a představovala si to množství sponek a gumiček, které za ty roky prošly našimi koupelnami, šuplíky pod zrcátky, taštičkami. Sponky a gumičky do vlasů na třech hlavách. Měla bych po nich šlapat, měly by na mne padat z každé skříně. Nikde nic. 

Možná existuje v neznámém rozměru cesta na česací planetu, kde se v tužidlových oceánech vznášejí tisíce a tisíce sponek? Kde na barevných větvích visí tón v tónu sladěné gumičky?  Nebo je sbírá po nocích gumičková víla? Nebo jimi lichožrouti plní přebytečné ponožky? Nevím.

Možná si počkáme na závěry "konference".

A možná někdo z vás to tajemství rozluštil. Podělíte se?