To je on. Dron. (fotopokoušení)

Bylo ještě léto. Možná začátek podzimu, když brácha zavelel, že máme v osm ráno sraz u Květné zahrady. Že se jde fotit. Z auta s ním vystoupil dron. A tak jsme ho vyslali do výšek fotit tam, kam nám ruce nedosáhnou.

Vítejte tedy s námi v Květné zahradě. Právě ona je tím unikátem, zahradní parádičkou, kterou nám svět tak závidí, že se ocitla (a s ní i zámek a Podzámecká zahrada) na "Seznamu UNESCO". O rok dříve skončila její rekonstrukce, každý kout zahrady je teď přístupný a čeká na své návštěvníky. Tak kdybyste nevěděli, kam v létě, berte tento blog jako lákadlo.

Květná zahrada - dron

Zašli jsme si na kafe a ze zásuvky "nasytili" i baterie dronu. A ještě s ním vyrazili na náměstí. Dron se choval jako ochočený dravec a když jsme ho řídili nešikovně nebo když s ním zacloumal vítr a jemu se "zatočila hlava", když ztratil signál, poslušně se vrátil bráchovi do ruky. Já se snažila chápat, kam míří objektiv a kam bych chtěla, aby mířil, což se jen zřídka shodovalo :-). Ale o tom třeba příště.

(A jestli tady Honza Řeháček zas najde nějakou chybu tisku, tak ode mne dostane tři minusy a sedm plusů. Nejméně. A co je horší, stane se mým doživotním korektorem :-) )