To je on. Dron. (fotopokoušení 2)

Fotit v letu. Kdyby mi o tom někdo před pěti lety vyprávěl, zajímalo by mne to. Kdyby mi ale řekl, že pod dronem budu stát a ťukat na mobilu na spoušť letícího foťáku, snad bych si ani nezaklepala na čelo. Jen bych nevěřila.

A přece to nastalo. Nad hlavou mi kroužil dron řízený mým bratrem, který mne snad poprvé (a naposledy) v životě poslouchal :-). Letěl tu doprava tu nahoru tu kousek tam i onam. Jak jsem si ukázala prstíčkem. 

Užívali jsme si "druhou etapu" focení Kroměříže a tentokrát startovali z Velkého náměstí, doprovázeni decentně zvědavými pohledy okolí. My jsme ale byli zvědaví hlavně na to, jak to vidí dron.

Poletoval nad náměstím, které si přívlastek "Velké" zaslouží. V samém centru města totiž zabírá plochu jednoho hektaru (a slouží tak mimo jiné školákům - všichni v Kroměříži vědí, jak "kolik je hektar"). Původně měl sloužit jako tržiště a vybudoval ho arcibiskup Bruno ze Schauenburku, který vůbec nechal v Kroměříži řadu nesmazatelných stop. Kašna je z poloviny sedmnáctého století a původně se k ní chodilo pro pitnou vodu. 

Okolo náměstí stojí měšťanské a kapitulní domy, u významné části jsou zachována opravdu kouzelná podloubí. Dominantou je nejen vyhlášený zámek, ale také budova radnice, která byla poprvé otevřena v roce 1150. Od té doby prošla řadou přestaveb a po jednom z ramen schodiště dnes každou sobotu scházejí právě oddaní novomanželé.

A co na to dron?

Dron - náměstí

Titulek se mi fakt líbil s velkými písmeny psaným DRONem. Ale nelíbilo se to administraci blogu, tak je s respektem (trošku ubručeným) v tomto díledron docela maličký :-). Má duše literáta pláče. Ovšem se vší úctou k pravidlům :-).