Soukromá úvaha

Začalo mne to udivovat. Mé článečky nemají žádnou oslnivou návštěvnost. (však taky nic oslnivého nepíši). Ale pár lidí už si "mne našlo". A dá se soudit, že někteří se vracejí. Tiše nad tím žasnu. Kdopak jsou asi lidé, kterým stojí za to otevřít můj článek?

Proč přišli, co "u mne" hledají?

Chce se říci, "tak vítejte a dáte si kafe"? Nejsme z místních moudrých. Nepíšu (a nebudu) o věcech, kterých jsem se nějak nedotkla, nemám patent na rozum, nevynáším radikální soudy. Tak jakto, že někomu stojím za tu minutu či tři času?

Daly by se využít i jinak. Uvařit si kafe, rozbalit bombón, nalít si pivko, nalíčit řasy, roztáhnout nebo sbalit žehlení...spousta jiného.

Ale oni se staví. Kliknou na článek a přečtou. Možná. I kdyby jen někteří. Mám z vás obrovský respekt, čtenáři mých "písanin" (odvozeno od slátanin).

A jste vítání. Dáte si kafe? :-)