Seznamky v Česku - smutno i veselo po setkáních

V čase podzimního šediva zase přináším své "seznamkování". Tentokrát o setkáních. A proč ochota "jít s někým na kafe" časem klesá.

Na seznamku "vlítnete" buď rozpačitě nebo nadšeně. To podle povahy a taky toho, kolik už máte jizev (či čerstvých ran a ranek) na duši.

Skeptici bručí předem, nadšenci jsou nadšení, zvědavci zvědaví, prostě sami sebe nezapřeme. Ale počáteční setkání, to je jiná. Ta už nám dokážou zvednout nebo zkazit náladu. Někdy i na delší dobu.

Nejhorší je, když se stanete cílem "tajného průzkumu". Prostě se vám s někým dobře píše a usoudíte, že nastal čas na to "první kafe". No, nic si nenalhávejme. Trošku "o nervy" je to vždycky. Co si ale myslet, když pár hodin před schůzkou dostanete zprávu, že si vás váš plánovaný spolukafař přišel prohlédnout a nelíbili jste se mu, tak schůzku ruší? V takových chvílích zjistíte na vlastní kůži, jak se cítí opičky v ZOO. Kdy jste neprošli testem? Nebylo to zrovna cestou z fitka s mokrými vlasy? Při vynášení smetí bez mejkapu? Nebo cestou domů s tou příšernou bolestí hlavy předevčírem? Sami ale nevíte, jak ten druhý vypadá. Neměl odvahu se vám ukázat. Tenhle pocit je hodně nepříjemný a zažije ho snad každý. Stojíte pak u zrcadla a přemýšlíte, jestli je proti vám fakt baba Jaga kočka. A na další schůzku se vám chce zas o kousek méně. Co když dopadne stejně? Alternativou je pak to, že na "randíčko" dorazíte a ten druhý ne. Ani se neozve. Časem pochopíte, že si vás prohlídl a tiše odešel. A zase jsme u baby Jagy v zrcadle.

A malá rada pro "špióny"; seznamky mají svůj skrytý svět. Svůj ledovec pod hladinou. A v něm běhají informace. Je dost pravděpodobné, že si vhodné protějšky (u žen to platí skoro určitě) časem řeknou, že "profil xy" tyhle nekalé techniky používá. A pak se vám budou další setkání domlouvat těžko, přetěžko.

Dají se zažít i hezká setkání s tak nějak otevřeným koncem. Vzpomínám si na Doktora. Dvoumetrového chlapa z blízkého města, co se pořád smál a "dostával" mne jednak milou zdvořilostí a jednak neuvěřitelnou důsledností. Královsky jsme se bavili u fajn večeří, když jsem neviděla na zámek auta, odněkud vyčaroval baterku, když jsem byla vážná, poslal písničku. Viděla jsem stovky fotek z různých míst Evropy, slyšela nepřeberně vtipů. Staral se o nemocnou maminku, sám svobodný. Tedy alespoň to tak vypadlo. Nebyl důvod nevěřit. Jenže pak se mi chtělo konkrétní den do konkrétního divadla v jeho městě. Věděla jsem, že má volno. A prostě navrhla společnou akci. Doktor navrhl jiný den. Jenže..ukažte mi divadlo, které kvůli vám přehodí představení. A tak Doktor bez vysvětlení, beze slovíčka rozloučení, zmizel. Soudím, že nemocná maminka byl "krycí název" pro partnerku. Asi hledal odpočinek. Jen docela nečestně. V jeho případě jsem si skoro jista, že nesl skutečnou tíhu starostí a za každou hezkou chvilku byl opravdu rád. Prostě i takové jsou internetové seznamky. Není to důvod je zavrhnout ani se rozčilovat. Jen je potřeba počítat s tím, že lidé mají svá tajemství a dokud nepoznáte jejich rodinu a přátele, je lepší brát všechny informace s lehkým nadhledem. Pro jistotu. Abyste zas v zrcadle zamyšleně nepozorovali čím dál věrohodnější "babu Jagu".

Některá setkání jsou úsměvná. Co si myslet o pánovi, který před vás rozloží své karty všech barev všech možných bankovních ústavů? Co o tom, který se naštve, že neumíte jezdit na inline bruslích a nenahlásili jste to předem? Co o takovém, který po úvodním pozdravu začne zaujatě hovořit o tantrickém semináři a po ubruse posouvat klíček od pokoje v penzionu dřív, než servírka donese jídelní listek? A co teprve roztomilé trapasy, když se v dohodnutém čase a na dohodnutém místě sejdete se sousedem z vedlejšího vchodu nebo s kolegou z práce. To pak zachrání jedině široký úsměv a fakt dobrá káva.

Seznamky. To je kapitola sama pro sebe. Docela slušná zkušenost. A jak to tak teď pozoruju, docela veselá množina vzpomínek, když už se tedy nakonec (kdekoliv a jakkoliv) seznámíte.