Paní Nudlová

To si tak jednou sedím u kadeřnice a pobaveně v zrcadle sleduji alobal, který ze mne dělá tak-trochu-Sochu-svobody. S velkým přivřením očí. A do toho mi moje milá kadeřnice mimochodem řekne: "Mám pro tebe nudle."

"Jedny široké a jedny do polívky." Podle toho, jak její ruce nevypadávají z rytmu a nekompromisně mi rovnají alobalové růžky, usoudím, že se zas jednou aktivoval můj "poloviční profesorský gen". Tedy akademická roztržitost, která mi umožní zapomenout cokoliv, kdykoliv a kdekoliv. U mne ovšem není provázená intelektem akademika. Takže poloviční. Ach jo.

Čarodějka s nůžkami a barvami ale pokračuje a vysvětlí mi, že nudle (pro šťoury rovnou vysvětluji, že my Moraváci nejíme těstoviny, ale nudle všech šířek, délek a tvarů a vlastní název připouštíme snad jenom pro špagety) jsou dobré, ba nejlepší. A že je dělá paní, jejíž nemoc nevejde do tabulek a tak nemá dost peněz. A pracovat taky nemůže. Tak dělá ty nudle, když je jí zrovna trochu přijatelně.

Vybavím si hladové krky doma, vyměním pytlíky za pár penízků a  druhý den si doma uvaříme tu nejbáječnější nudlovou baštu, jakou si pamatuji. Mlaskáme si, jsme nadšení a já si hned žádám další.

Někdy to jde a někdy ne. Paní Nudlová, jak se jí u nás začalo říkat, se někdy cítí dobře a někdy ne. A když přivezu "dávku", je o ni u nás boj. Zůstanou u nás? Odvezou a odnesou si dcery? V případě sporu rozsypáváme sáčky na sáčíčky a dělíme se. 

Nudle jako od babičky. Lepší než od babičky (promiň, babi). Od té doby se u nás, když chci uctít návštěvu, nedělají řízky, ale "něco s nudlemi". Ta návštěva ale musí být fakt vzácná. O tuhle dobrotu se dělíme neradi. Nudle nad zlato. 

Uklízím přivezené sáčky a myslím na "paní Nudlovou". Neznám ji, ačkoliv nám zásobuje talíře. S poslední zásobou dostávám vážnou informaci, že je jí hůř a léčba je náročná. Nějak mi to není jedno. Rozhodně věřím, že paní Nudlová je ženská, která se nevzdává. 

Zítra budou na oběd. Nejspíš se špenátem, kuřecím masíčkem a trochou dobrého sýra. 

Díky, paní Nudlová. A ať se povede všechno, co se povést může. Víc než dobře a ještě líp.