O blogerském sněmování, drncání s Davidem, klikové hřídeli (fotoreportáž) ...

...chybějícím kalendáři a dalších drobnostech jednoho velmi zásadního víkendu, a to včetně kocouří únavy.

Nemůžu si, milí čtenáři, nechat ujít příležitost, abych pro novověké dějiny zachytila jeden z okamžiků, na něž se bude nepochybně historie (alespoň moje) ptát.

To se totiž v červnu konal psavecko - fotočkovo - diskusní sněm (co také jiného v Kroměříži). A já na něm měla tu vzácnou příležitost být.

Co si budeme povídat, plány se vyvíjely a měnily. Jednou zásadně, na omluvu organizačního výboru (jehož členy zde není nutno jmenovat) je však nutno říci, že zasáhla "vyšší moc" v podobě akce, která zaplnila město a způsobila přesun původně klíčového bodu programu - tedy křtu kalendáře David a Genetický Goliáš do jiného termínu. Nezdolná skupinka se ale nedala a s Davidem si domluvila aspoň odpolední komorní setkání. Ale o tom potom.

No a pak už běžela logistika. Přihlášky a odhlášky, hledání postýlek, parkovacích míst, ten přijede a ten ne, ten nepřijede a pak zas jo, ten potřebuje odvoz od vlaku, tamten od autobusu a jiný přesunout tašku. Dopadlo to dobře. Nikdo se neztratil, všichni měli střechu nad hlavou a co vím, přibyl jeden klobouk a dvoje botičky. Přestože od focení byli na místě jiní machři, dovoluji si zafušovat jim do řemesla a doplnit svou závěrečnou zprávu o pár ilustračních mobilocvaků.

Program začal pátečním zahájením a účastníci sněmu se sjížděli zcela zmožení záludnostmi dálnice D1. Nebránilo jim to v čilé diskusi o tom, jak se nám to na tom světě píše, fotí a tak vůbec žije. 

Hlavnímu programu byla, jak jinak, vyhrazena sobota. Účastníci sněmu romanticky posnídali v parku (někteří už měli dobrovolný ranní workshop s focením za sebou), byli vyzvednuti organizační skupinou a odvedeni do centra města, aby mohli vydechnout v obdivuhodném "jééé"  nad genialitou našich předků, kteří po staletí skládali cihlu k cihle, aby vzniklo město více než půvabné.

K obdivnému "jéééé" skutečně došlo. Na náměstí, které se jmenuje Velké se chystal doprovodný program sněmu (no, to je možná trochu nadnesené, prostě se ten den běžel Vybarvený běh, zatímco náš sněm byla spíše vykutálený) a skupina zachytila některé zcela klíčové momenty příprav. Jééé.

Zachytila třeba všechny místní pivovary, přičemž slečna z pivovaru prvního protekčně vytáhla fotografům (zkušení vědí, kdo by pro fotku piva přeskočil i zámeckou věž) skleněný půllitr, aby se to pěkně vyjímalo.

A v tom okamžiku byla fotografická část sněmu zahájena beze všech formalit.

Od pivovarnického "jééé" byla skupina nenápadně přesunuta ke skvostu zahradní architektury, do Květné zahrady. Tam se fotografové vyrovnávali s náročným poledním světlem, psavci s tím, že nemají na co psát a musí si vystačit s povídáním a všichni se procházeli, sytili si duše a oči krásou, zevlovali u kafíčka či pivíčka a vůbec si dělali radosti.

A tady je čas na miniaturní přednášku. Květná zahrada je opravdu skvost. O tom si přečtete kdekoliv. I ona má ale své rarity, které památkáři opatrně přecházejí s ruměncem na tváři.

Symetricky koncipovanou zahradou se můžete vydat například k některé z kašen. Můžete si vybrat třeba tuto.

Proč taky ne. Je blízko půvabné kolonády a středu zahrady - rotundy (ta na fotce není), špalírová stěna poskytuje stín. Pak nastane čas prohlédnout si kašnu detailně. Pozorní účastníci sněmu tak zjistili, že kašna je poněkud atypická. Aktivní socrealistický restaurátor na ní zanechal otisk doby. A tak kašnu "zdobí" kliková hřídel, transformátor, ale také obilí jako symbol socialistického zemědělství. Že to není možné? Je.

Po vyčerpávající trase sluncem a zahradou skupina zamířila posilnit se obědem a dokonce poctivě vystála frontu na placení, aby pak vyrazila mezi celobarevnými účastníky běhu na odpolední část programu.

Usazeni v altánu, který se na tu chvíli stal sněmovním, zahájili odpolední blok diskusí setkáním s Davidem a jeho maminkou Dášou. (Kdo občas nahlédne na můj blog, ten už Davida zná, kdo ne, klidně se ptejte.) A byla řeč o tom, jak se Davidovi žije a jak se žije v obyčejném světě a o křtu kalendáře, který byl minulý týden a o kalendáři, který organizační tým (ne, ani tady nebudeme jmenovat) neměl k dispozici, což už je nyní napraveno a hromádka kalendářů čeká na své majitele.

Představa organizátorů, že bezbariérový přístup není problém byla naivní. Tráva na zahradě je silně drncavý povrch. David ale cestu "bioterénem" zvládl s nadhledem.

Jen je mi líto, že jsem nevyfotila celou skupinu ve chvíli, kdy doprovázela Davida a Dášu k autu a všichni tam tak zaujatě společně stáli.      

Sobotní program byl dlouhý a končil diskusní sekcí v minipivovaru, kde se osazenstvo mírně změnilo (prostě někdo odjel a někdo zase přijel), ale debatovalo se srdečně až do pozdně večerních hodin.

V neděli byli zbylí, vytrvalí účastníci sněmu nemilosrdně vyhnání na zámeckou věž, aby program zakončili nezapomenutelně - zcela uštvaní Realizační tým (a ani teď nebudeme jmenovat) si zatím užíval ranní kafíčko v podloubí, aby pak všechny vyprovodil na nádraží, dálnice a další potřebná místa.

Za organizátory sněmu podávají tuto zprávu, současně informují, že konference nebyla financována z žádných fondů ani jiných složitostí a celé to bylo jednoduše tak milé, že už se líhnou plány na program dalšího ročníku, ředitelé konference Ríša a Míša.

A závěrem - na půvabné fotky a hezké pohledy se, prosím, podívejte do sborníku ze sněmu. Ty zde zveřejněné byly záměrně vybírány tak, aby na nich nebylo vidět pokud možno nic. Tedy co se účastníků týče. Souhlasy se zveřejňováním fotek totiž vzal čert. Tato závěrečná zpráva si také nečiní ambice jakkoliv nahradit daleko hezčí fotky kolegů, či jim konkurovat. Vlastně si nečiní ambice vůbec na nic.

Všem účastníkům patří (nejen ředitelské) poděkování. 

***

Do sborníku prozatím přispěli:

Kolářová, Pavla (odbornice na detaily a slovní i architektonické hříčky) - Město zahrad, kašen, věží a barevných balónků

Pavlísková, Ivana (expert na sledování života za úsvitu) - Kroměříž - město holubů

Pražák, Jan (specialista na kočkologii a barvy života) - Richard a Michal

Pražáková, Soňa (mistryně objektivu a vidění světa) - Je libo Libosad?

Štanclová, Jitka (vedoucí sekce laskavosti) - Setkání na které se nezapomíná

Tůmová, Klára (neohrožená pokořitelka dálnice D1 a překladatelka ze zvířecí řeči) - Lidi, kde se touláte?

a pro pořádek - Davidův příběh