Modrá je k neuvěření (mobiloreportáž o historické důslednosti) - 1

O jednom víkendu, kdy byl čas zkoumat historii i současnost a užít si zcela speciální výstavy. Díl první - důslednosti z historie. 

Znáte Modrou? Vesnici, kterou vnímám jako naprosto výjimečnou a moc ráda tam jezdím, protože mám tiché podezření, že právě tam je skutečný střed světa? Že neznáte? Není divu, samostatná je totiž teprve od roku 1990, kdy se oddělila od blízké obce Velehrad. Dnes má (podle obecního webu) 719 obyvatel. Že je to počet lidí, který v pohodě vejde do většího paneláku lidem nijak nevadí. Modrá prostě jede.

Občas si tam vyrazíme na víkend. Máme to kousek. Přejedeme přes kopec a za třičtvrtě hodiny jsme v jiném vesmíru. V místech se zvláštní energií, v oblasti, kde je zvykem dělat všecho tak nějak pořádně.

Už po staletí a tisíciletí.

Stopy po sobě tady totiž nechali dávní zemědělci, kteří tady žili a pracovali už 5 000 let před naším letopočtem. A o tom, že tady osídlení přetrvávalo, svědčí i archeologické nálezy z pozdější doby, kteří už místní usedlíci znali a používali hrnčířský kruh. 

Na jižním okraji obce na kroky návštěvníků zcela nenápadně čekají pozůstatky kamenného kostelíka z přelomu 8. a 9. století. Byl nalezen v roce 1911. Společně s ním bylo nalezeno 37 kostrových hrobů a v místě dávného kněžiště čekaly na nález keramické střepy z přelomu 11. a 12. století. Poloha i doba vybudování kostelíka svádí k názoru, že právě tady kázali Cyril a Metoděj po svém příchodu na Velkou Moravu. Rozhodně se ale jedná o jednu z nejstarších kamenných staveb na území České republiky. 

 V těsné blízkosti nálezu je nově vystavěn kostelík Sv. Jana Křtitele, kde si můžete posedět a představit si, jaké to asi v době cyrilometodějské bylo.

Všimněte si, že na fotce je kromě kostelíku ještě jedna důležitá věc. Stromeček. Švestka. Trnečka. Úrodný kraj tady spojuje část pálenkovou a vinnou a trnky, ryngle, hrušky a už i oskeruše tady potkáte na každém kroku. Stejně jako vinice.

A až si dopřemýšlíte uvnitř kostelíčka (kde si můžete klidně domluvit i svatbu), můžete ještě posedět a pokochat se výhledem. Venku na vás totiž trpělivě čeká pan Lavička.

Není nijak výřečný a tak se klidně můžete chvilku kochat výhledem přes čerstvě založený švestkový sad.

Někdy ve 13. století na sebe stáhl "pozornost" blízký Velehrad, kde byl vybudován klášter. Modrá se tak stala jeho hospodářským zázemím a význam lokality (naštěstí jen dočasně - co je to pár set let z pohledu historie), poklesl. Obec znovu legislativně vznikla až někdy v roce 1786. 

Pojďme ale na chviličku na Velehrad. Ani to není obec nijak obrovská, žije v ní asi 1 200 obyvatel. To ale nic nemění na tom, že jde o jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice. Místo, které prostě musíte (spolu s Modrou :-) ) vidět.

Dějiny Velehradu jsou neoddělitelně spojeny s s klášterem, který tady byl založen ve 13. století. Už předtím byl ale spojován s osobnostmi Cyrila a Metoděje a popisován jako správní centrum Velkomoravské říše (přesněji byl tehdejší Veligrad lokalizován v nynějším Starém Městě).

Kostel, který je součástí areálu kláštera je do slova a do písmene dechberoucí i pro nás "bezvěrce děravé". Stačí obdivovat um a znalosti našich předků (ty se ostatně rozvíjely právě s přispěním církve). Odborníci určitě místo ocení jako prostorovou učebnici architektury od doby románské do současnosti. Laikové (třeba já) se kochají, užívají si, přemýšlejí (a později zaujatě dočítají informace o tom, co všechno neudrželi v hlavě). 

Raději ukončím "přednášku", pojďme se chvilku dívat. 

Nejkrásnější pohled na Baziliku Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje je právě z Modré...

...a dojdete k ní příjemnou cestou kolem rybníků. V samotném místě je pak připomínka na věrozvěsty Cyrila a Metoděje skutečně silná. Není divu. Přinesli do těchto míst kázání v jazyce, kterému lidé rozuměli, s tím i písmo a knihy. Nejen církevní, ale také vytvořili první právní kodex a svým působením vytvořili prostor pro vzdělání. Jednoduché to neměli. Ani tady, ani V Římě, kde byli za snahu přibližovat lidem víru v jejich jazyce, silně kritizování.

A tak historie znovu ukazuje, že výjimečné osobnosti to měly těžké vždycky. I to, že vizionářům nejspíš není co závidět. I tak ode mne napříč staletími letí k těm dvěma poděkování. Právě za to písmo a přiblížení vzdělanosti obyčejným lidem.

Takhle se můžete na baziliku podívat cestou z příjemné kavárny, kde mají moc dobré zákusky a skvělou zmrzlinu.

Za mne tedy jen kafe.

Bazilika je dechberoucí a lidé k tomu povolaní ji fotili tisíckrát, fotky si určitě najdete. Já uvnitř vždycky sedím a dlouhé minuty se dívám na neuvěřitelný strop...

...s malbou, která skvěle pracuje s perspektivou a iluzí prostoru. Pod kupolí jsou ke sledování neuvěřitelné hry světel, které umocňují výzdobu kostela jemnou zlatavostí.

Když se vynadívám, je možné vrátit hlavu ze záklonu, zavřít za sebou dveře baziliky a ještě se porozhlédnout v okolí. Mne zaujala socha žehnajícího Krista. Zdálo se mi, že vedle baziliky levituje.

A nápis na půvabném pítku. 

Hledejme u pramenů. Čistotu vody, pravdy i reality...

...no a když přijde chvíle, že je duše nasycena, je potřeba taky dopřát pohodičku tělu. V tomto případě se o to postarala zelňačka ve verzi XL i M (no, spíš L) už zase na Modré.

S tím nejkrásnější výhledem...ale to už víte.

Použité zdroje:

Historie obce Velehrad: http://www.velehrad.cz/index.php?nid=6142&lid=cs&oid=905246

Informační portál poutního místa Velehrad: http://www.velehradinfo.cz/

Oficiální stránky obce Modrá : https://www.obec-modra.cz/

Kostel Sv. Jana - archeoskanzen Modrá: http://www.archeoskanzen.cz/kostel.html

...a četné fotky informačních cedulí a všemožných letáčků.