Neodejdu, dokud budete všichni tak nepřátelští... řekl okupant.

Nepřipomíná vám to něco? Určitě ano, všichni to asi znáte:  „Neodejdu, dokud to tu nepřestane smrdět,"  řekl tchoř. A otázka zní: Pokud odejdou (okupant, nebo tchoř), budou zbabělci? Náš prezident to tak vidí… Já tedy rozhodně ne!

Je to zvláštní. Tolik se mluví o tom, kolik těch vyznamenaných letos bylo (tolik moc!…), a kdo oceněn neměl být, a kdo naopak ano… a kolik z nich jsou jeho přátelé (takže určitě jenom proto to vyznamenání dostali)… "a všimli jste si, že neupadl a ani nezavrávoral… a neřekl ani jedno sprosté slovo, nikoho pomstychtivě nenapadl"… no to teda...

Nicméně o tom, co prohlásil na „obranu“ vojáků padlých v Afghánistánu, které rovněž vyznamenal – což je samozřejmě správné… o tom se až tak moc nemluví. Při tom, to, co řekl, je naprostá demagogie:

„Jestliže naši vojáci zahynuli v Afghánistánu, co zbude z jejich památky, pokud podlehneme zbabělosti… a pokud budeme z Afghánistánu chtít odejít.“

Vážený pane prezidente,

jejich památka přece vůbec nezávisí na tom, zdali v Afghánistánu dál zůstaneme, nebo ne. Jejich památka zůstane neměnná… ať se cokoli(!) stane.  Neměnná ale nezůstane odpovědnost za jejich smrt. Stejně tak, jako u ostatních vojáků (ze všech světových bojových akcí, co jich kdy v dějinách lidstva bylo). Vojáků, kteří šli tam, kam je velitelé (včetně vrchního velitele ozbrojených sil) poslali… a kde je zastihla smrt. Tečka!

Otázka pro vás všechny (politiky i velitele) není o tom, zdali by byla zbabělost z Afghánistánu odejít. Otázka je o tom, máme-li skutečně (morální) důvod v Afghánistánu vůbec být.

Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, kdy Spojené státy s Velkou Británií začaly bombardovat Kábul…bez jakéhokoli mandátu RB OSN. Rezoluce č. 1368  z 12. září 2001 sice potvrdila, že útoky z 11. září 2001 představují ohrožení světového míru a že „ti, kteří pachatelům, osnovatelům a podporovatelům pomáhají, podporují je nebo jim poskytují útočiště, musí být povoláni k odpovědnosti“, ovšem Afghánistán v této rezoluci není nikterak zmíněn.  Ani pozdější rezoluce č. 1373 ze dne 28. září 2001 (která potvrzovala „přirozené právo států na individuální nebo kolektivní sebeobranu“ a zdůraznila, že „žádný stát nemá poskytovat úkryt těm, kdož plánují, financují, podporují, nebo provádějí teroristické útoky“)… nikterak neopravňovala USA k tomu, aby napadly kteroukoli zemi světa, dle vlastního uvážení. Ani v této rezoluci nebyl Afghánistán uveden, protože se Spojeným státům nepodařilo přesvědčit světovou veřejnost o jeho vině na teroristických útocích.

Spojené státy si však i tentokrát poradily a to využitím paktu NATO, který poprvé ve svých dějinách použil čl. 5 o napadení jedné z členských zemí, čímž bylo do spirály násilí zataženo i Německo – (a pochopitelně tedy nejen Německo… ale i všechny ostatní státy aliance).

Jenomže Rada NATO nemůže sama o sobě vyhlásit nějaké zemi válku. I ona musí mít k něčemu takovému mandát RB OSN. Protože nic takového nebylo, musíme nejenom Spojené státy, ale i všechny ostatní členy NATO, které válku v Afghánistánu vedou, považovat za agresory a přítomnost všech v Afghánistánu za nezákonnou.

I tak ale mohlo vše dopadnout méně tragicky, kdyby se prezident Bush zachoval jinak, než se zachoval. 

Pokud se pamatujete, tak cílem invaze bylo zajetí Usámy bin Ládina. Alespoň tak to prezident USA tvrdil. Pokud by to byla pravda, tak všechny ty statisíce mrtvých na obou stranách konfliktu mohly žít, neboť Talibán byl přece ochoten Usámu bin Ládina Spojeným státům vydat (do třetího státu), jestliže bombardování Afghánistánu (dokonce i bílým fosforem), skončí - pokud ovšem Spojené státy předloží důkaz o tom, že Usáma bin Ládin je za útok na dvojčata skutečně zodpovědný.

Buď prezident Bush takový důkaz neměl, nebo měl jiné cíle. Tak, jako tak nese ale (od chvíle odmítnutí nabídky Talibánu), plnou odpovědnost za smrt všech výše uvedených…