Sociální stát ničí rodinu

Zatímco v roce 2006 se mimo manželství narodilo 33 procent dětí, loni to bylo 47 procent. Dochází k rozpadu rodiny a na vině je sociální stát.

V roce 2006 se narodilo v České republice 105 831 dětí, z toho 35 259, tedy 33,3 procenta mimo manželství – nesezdaným matkám. Každý rok dětí narozených mimo manželství přibývá a loni se z celkových 109 860 narozených dětí narodilo 51 267 dětí neboli  46,7 procenta mimo manželství.

To je špatně pro děti, pro matky, pro otce i pro společnost jako celek. A na vině je sociální stát.

Rodina je základní splečenská jednotka, do jejíchž poměrů stát vždy – naštěstí – zasahoval jen velmi málo. V dnešní době, kdy stát reguluje kde co, je až s podivem, že vyhlášky a zákony dosud neregulují, jak velké mají mít děti kapesné, kdo má utírat nádobí a kdo má chodit s košem. Rodina byla vždy prostorem domluvy a vzájemné přirozené solidarity.

Když hyne rodina jako společenská instituce, hyne i tento svobodný prostor, kam státní ruka nedosáhla. A lidé se stále více dostávají do závislosti na státu a pod kontrolu státu.

https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM0060PU_KR&&kapitola_id=19 

Stále více dětí vyrůstá bez otců a stále více dětí se stává rukojmím ve sporech rodičů. Na narůstající problémy stát reaguje tím, že rozšiřuje sociální podporu, tu která problémy vyvolala. Situace se tak bude dál horšit a lidé budou volat po dalších sociálních podporách. Jako začarovaný kruh.

Jistotou pro děti má být pevná rodina a manželství rodičů, a ne stát.

Existence všemožných sociálních podpor od rodičovských příspěvků po chystané náhradní výživné způsobuje, že rodiče mají stále menší motivaci domluvit se a žít spolu.

Další odvrácenou tváří rostoucích sociálních dávek jsou rostoucí daně a rostoucí státní dluh, tedy přenesení břemene na - děti. Kdysi byly plenky, teplo, elektřina v pětiprocentní sazbě DPH, dnes z nich platíme státu 21 procent. Aby bylo na vyšší rodičovské dávky.

Stát by měl přestat rodinu ničit. Poslanci, zapomeňte na „náhradní výživné“. Je potřeba rozetnout začarovaný kruh stále vyšších sociálních dávek a stále vyšších daní a rostoucího státního dluhu. Rodiny by měly mít opět možnost žít za své, stát by je měl přestat obírat a zadlužovat. Daně se musí snížit tak, aby rodiny mohly žít za své bez všelijakých sociálních dávek.

Manželství jako základ rodiny a pojistka pro zajištění dětí pak lidem začne opět dávat smysl.