Proč stojí máslo 50 korun? Kvůli EU

Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto roste nyní cena másla do závratných výšin. Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII.

EU je proslulá svojí neefektivní a byrokratickou zemědělskou politikou. Snaží se pomocí intervenčních nákupů, regulací a dotací řídit nabídku a poptávku. Centrální plánování a cenové úřady nefungovaly u nás za socialismu a nefungují ani dnes v EU.

Když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni.

V září loňského roku vydala EU nařízení o poskytování podpory na snížení produkce mléka. Vyčlenili 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o miliardu litrů mléka ročně. Zemědělci dostávají 14 eur za každých nevyrobených a nedodaných 100 litrů mléka. EU tak platí za nevyrábění mléka. Kdo dodá na trh méně mléka než v předchozím roce, dostane dotaci za každý litr, který na trh nedodá.

EU chtěla snížit produkci mléka, protože se bála, že omezení exportu do Ruska způsobené sankcemi bude tlačit na pokles cen ke škodě zemědělců. Snížení produkce mléka v EU se bohužel potkalo s růstem obliby mléka v Číně. Navrch kampaně brojící proti palmovému oleji vedly lidi k větší oblibě potravin s kravským tukem namísto palmového.

EU zasáhla „S cílem zvrátit dlouhodobě zvyšující se produkci mléka na evropském i světovém trhu, řešit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a maximálně omezit propad cen mléka“ Nějak ten světový trh ale neodhadli. Výsledkem snahy bruselských úředníků je enormní růst cen a rekordní cena másla na evropském trhu.

Až budete v obchodech kroutit hlavou nad šílenou cenou másla, vzpomeňte si na Brusel.

Já si navíc vzpomněl na pasáž ze slavného románu Hlava XXII (1961) Josepha Hellera o nepěstování vojtěšky:

Specializoval se na vojtěšku. A velmi se mu dařilo v jejím nepěstování. Vláda mu platila za každý bušl vojtěšky, který nevypěstoval. Čím více vojtěšky nevypěstoval, tím víc peněz od vlády dostal. A každý halíř, který si neděláním vydělal, investoval do nákupu dalších hektarů polí, aby zvýšil objem nevypěstované vojtěšky. Otec Majora Majora se věnoval nepěstování vojtěšky bez ustání. Celé dlouhé zimní večery zůstával ve světnici a nepouštěl se do oprav postrojů a z postele vstával vždy už před polednem, aby se ujistil, že se nic neudělalo. Všechny peníze investoval moudře a brzy byl jedním z největších nepěstitelů vojtěšky v celém okrese. Sousedé za ním chodili s žádostmi o nejrůznější rady, jelikož vydělal tolik peněz a musel být tudíž moudrý muž. „Bůh ví, že člověk sklidí, co zasel,“ říkával všem.