Insomnia

Víte, že když jste ve tmě, vidíte po chvíli obrysy věcí kolem vás? Je to skutečně tak. Už to pozoruji čtvrtou noc po sobě. A usnout ne a ne! Když nemůžu spát, mrknu na fejzbůk, třeba tam bude někdo z mých kamarádů na druhém konci světa a aspoň pokecáme. Ne, nikdo taky není. Co takhle podělit se o svoji otravnou nespavost s ostatníma na blogu?

Už čtyři dny jsem doma sama, ne že bych se večer bála, ale spíš je mi tu smutno. A protože je mi smutno, i když večer ulehám, je se mnou v posteli plyšový medvídek. Možná to zní moc dětinsky, ale aspoň se necítím tak sama. Myslela jsem, že jak se přitulím k medvídkovi, budu hned spát, jako náš malý Honzík, když se přitulí k tygříkovi. Ale opak je pravdou. Medvídek spí, já nic.

Na spaní je prý dobré teplé mléko, tak jsem si ho zkusila uvařit, ale ať už to byla variace s grankem nebo medem, obrysy nábytku v ložnici sleduji dál. Nejhorší ale je, že jsem tak strašně unavená, že do té postele sotva dovleču, ale v tom momentě, co si lehnu a zhasnu, se proberu. Hm, že bych to zkusila jinak. Mám nechat rozsvíceno a stát, třeba těsně vedle zdi, kdybych náhodou usnula, abych nespadla, jen se opřela?

Když nezabralo kakao, zkusila jsem něco silnějšího. Včera večer byl babinec, nějaké to vínečko, nějaký ten koktejl. Když jsem se později než obvykle polospící a „společensky unavená“ dotáhla domů, říkám si: „Konečně, tohle musí zabrat“. Do kolika jsem sledovala strop si fakt nepamatuji, stejně jako položky v dnešním předávacím protokolu v práci, který jsem podepisovala s očima opuchlýma tak, že jsem sotva přečetla, o co tam vlastně jde.

Když jsem chodila na střední školu, měla jsem ještě jeden zaručený recept na rychlé usínání. Jakmile jsem už nějakou dobu očima propalovala tmu v pokoji, vždycky jsem sama sobě řekla: „A dost! Jestli do deseti minut neusneš, tak se budeš učit“. A ta ostudná vysvědčení jsou důkazem toho, že to fakt zabralo. Ale co teď? Čím mám sama sobě vyhrožovat teď?

Co si tak po sobě přečíst tento článek? Třeba mě to uspí. A jestli ne, tak se vrátím a budu svým tlacháním unavovat aspoň vás ostatní.

Dobrou noc!