a najednou mě probudil budík a bylo po snu. Škoda, měl jsem takový krásný sen, zdálo se mi, že za městem byly postaveny čtyři šibenice a na nich viseli čtyři, kteří mezi ostatní nějak nezapadli.
Tak jim to tam pěkně slušelo a hlavně, společnost se už nemusela obávat podobných „vyscánků“, kteří chtěli rychle zbohatnout a žít z toho, co si jiní za celý život našetřili nebo co chtěli žít na úkor ostatních. U každého byl napsán důvod, za co byli oběšeni. U prvního stálo, že kvůli dvacetikoruně, kterou nezaplatila babička Amálka, musela při exekuci zaplatit 800 tisíc korun, a tak přišla o svůj jednopokojový byt, ve kterém prožila celý život. U druhého bylo napsáno, že dotyčný exekutor bez upozornění zabavil majetek ve výši jednoho a půl milionu korun a to jen proto, že dědeček Emanuel chtěl udělat radost vnukovi a proto mu na prezentaci výrobků koupil krásný vysavač za 30 tisíc korun, na který si ale vzal půjčku. Tu ale nemohl ze svého důchodu pravidelně splácet, takže svůj dluh splatil až o rok později, místo za 5, tak až za 6 let a při 10 procentním úroku za každý den zpoždění, musel navíc zaplatit oněch nekřesťanských jeden a půl milionu korun navíc. Tato formulka byla ve smlouvě napsána tak malinkým písmem, že to bylo možné přečíst jen za pomocí lupy. Tak přišel dědeček o svoji chalupu. U třetího a čtvrtého bylo napsáno, že zpronevěřili 70 milionů korun a to tak, že jeden přidělil zakázku v hodnotě 100 milionů korun na opravu silnice svému známému bez výběrového řízení. Dodatečně byly prokázány skutečné náklady jen ve výši 30 milionů korun, takže o výše uvedený rozdíl se oba gauneři podělili.
Viděl jsem i důsledky tohoto ne příliš častého opatření. Z města i okolí se vytratili všichni spekulanti a nepoctiví obchodníci, do státní správy se hlásili jen ti, kteří měli zájem dělat jen služby společensky prospěšné. Lidé se proti minulosti uklidnili, začali sledovat i jiné programy než televizní zprávy, přestali se bát jeden druhého, ba naopak si začali daleko více vážit ostatních. V městě i okolí zavládla pohoda a spokojenost. V tomto městě jsme měli i my rodinu, která nám nabízela možnost přestěhování, ale nějak jsme se do toho pozemského ráje nestačili včas přestěhovat. Škoda, bylo by tam určitě krásně. Radost nám pokazil zvuk budíku.
