Běžný člověk samozřejmě nezná všechny zákony, ale čeho je moc, toho je skutečně vela.
Před několika dny jsem někde na internetu četl, že silničním pirátům má být konec. Pokud se nemýlím, od 19. ledna vstoupí v platnost zákon, který umožní policii vymáhat škodu, ale i pokutu od majitele vozidla, pokud se nebude moci přesně zjistit, kdo v kritické době řídil vozidlo. Tak tomu se skutečně říká operativnost, já myslel, že toto nemusí být stanoveno ani zákonem, aby se něco takového praktikovalo a ono se na toto musí vydávat zákon. A teď si představte, že zákony v demokratickém státě se tu tvoří už 23 let, parlament spolupracuje s policií nebo snad obráceně a teprve nyní něco takového vstupuje v platnost. Co ten parlament celou dobu dělat a jak vlastně postupovala policie, když si tu mohl vlastně dělat každý co chtěl? Pokud se vlastník nepřiznal nebo neoznámil, komu auto půjčil, tak policie byla bezmocná. To snad není ani pravda. Mám takovou chuť navrhnout, aby všem poslancům, co seděli v parlamentu od vzniku České republiky, byl se zpětnou platností snížen plat alespoň o 5 %.
Jak to v této zemi může fungovat, když jsou takové zákony? Nebylo by lépe uzákonit, že co bude v rozporu se zdravým selským rozumem, je trestné a proto postihovatelné? Jak je možné, že si policie nemůže poradit s takovým jednoduchým případem, kdy se někdo nějakým způsobem dostane k milionovým peněžním hodnotám, které mu svěřili občané v dobré víře, že je v jiné podobě dostanou zpět a peníze najednou nejsou? Copak není pro policii nic jednoduššího než se těchto tzv. manažerů zeptat, „kde jsou ty peníze“ a dát mu přiměřený čas na to, aby se rozpomenul, jinak z tohoto života už nic pěkného mít nebude? Proč má vždy všechno dokazovat policie, když ten kdo to způsobil, to ví daleko lépe, protože byl u toho a je na něm prokázat, že tomu nemohl zabránit? Pokud toto zákony neumožňují, ale mluví se tu o demokracii, tak to potom není demokracie, ale bor…. A pokud je tu takový stav, nemůže to vést k ničemu jinému než k anarchii. A chytré hlavy už dávno zjistily, že svět se vyvíjí nejen v různých cyklech a sinusoidách, ale i v kruzích a jeden z nich má označení DAD – demokracie, anarchie, diktatura, demokracie…. Takže otázka zní velmi jednoduše. Jako společnost děláme dost pro to, abychom ještě zachránili zbytky demokracie nebo to pustíme do anarchie a budeme se spoléhat na to, že po různých formách anarchie a následné diktatury se znovu objeví osobnosti, které zde zase zavedou demokracii ať už na stejném nebo na vyšším stupni?
Také by stálo za zamyšlení, kdo by měl jmenovat šéfa policie. Pokud ten bude patřit pod ministra vnitra a ten pod předsedu vlády, vždy u policie budou shora tlaky, aby se případy, které se vztahují k nadřízeným policie, zametaly pod kobereček, aby se neřešily. Potom by stálo za zamyšlení, zdali by nebylo lépe, kdyby šéf policie byl odpovědný jedné osobě, kterou by nejlépe mohl být prezident. Také by stálo za zamyšlení stanovit kritéria kvality práce policie. Docela zajímavou by mohla být „slušovická metoda hodnocení pracovníků“, spočívající na tom, že na základě předem stanovených kritérií by se pravidelně hodnotila práce jednotlivců nebo skupin policistů a v případě dlouhodobě špatných výsledků by docházelo k funkčním posunům, takže by neměl nikdo žádné místo jisté a musel by se skutečně snažit. Myslím si, že by se pozitivní výsledky brzy projevily a v republice by se žilo bezpečněji.
