Pár slov k tématu, o kterém se v poslední době docela dost mluví i píše a ještě pár jiných zajímavých úvah.
V otázce pohledu na kamery asi patřím k menšině, protože pro mne platí, čím více kamer, tím je lépe. Vysvětlení je jednoduché. Zkuste zapojit vaše závity, dejte do toho trochu logiky a bude vám vše jasné. Uděláme takový pokus. Před několika kamerami a třeba i několikrát po sobě se schválně po nějaký čas budu promenádovat s nějakou cizí ženou. A pak jen budu čekat, zda si toho někdo všiml nebo dokonce se to rozneslo. Co myslíte, jaký bude výsledek? Žádný, nikdo o tom nebude nic vědět. Proč? Protože nahrávky sice budou, budou dokonce i archivovány, ale to podstatné je, že ty materiály nikdo nekontroluje. Všechny takové materiály by sloužily jen v případě, že by se skutečně něco stalo a protože se málokdy něco mimořádného a zlého děje, nikdo o takové záznamy nejeví zájem. Na druhé straně jsou ale takové záznamy důležité při hledání osob, které způsobily nějaký trestný čin. A to je snad velmi dobré, nemyslíte? A když přijde k něčemu zlému, můžeme věřit, že právě takový záznam nám pomůže najít viníka. Pak už je to jen na rychlosti policie a soudu, aby viníka odhalila a poslala tam, kam patří. Takže slovy komika Felixe Holzmanna ze scénky Šachová koncovka o obavách z prolátnutí nepříjemné informace bych tuto část ukončil: „Ten moula se to nemůže dozvědět, leda bych mu to řekl já sám.“
Co se týká mobilů, sledování sice nějaké je, jak jsme viděli v televizi z USA, ale všechno se dělá jen proto, aby se zachytily signály vedoucí k nebezpečné činnosti. Běžné informace nikoho nezajímají, takže je to podobné jako s těmi kamerami. Mně v minulém roce mobil zachránil život, co jsem se ztratil v rakouských horách. Byl jsem za velkého horka vyčerpán, dehydrován a v místě, odkud jsem nemohl najít cestu zpět. Tak jsem se loučil se životem a říkal jsem si, že snad mě tu někdy najdou alespoň podle telefonního čísla. Ale protože jsem nechtěl dál čekat na smrt, pomalu, ve strachu, s prázdným žaludkem a suchem v ústech se mi podařilo vylézt na kopec a vrátit se mezi ostatní. Takže mobile díky, že jsi byl při mne a dodával jsi mi síly.
Sám osobně jsem zklamaný z toho, jak lidé rádi kritizují, nadávají a já nevím co všechno, ale sami zapojit se do nějakého vyplnění dotazníku, který slouží k tomu, aby se poznaly většinové názory a společnost je vzala na vědomí, to odmítají. Jednoduše tvrdí: všechno se tu dělá špatně, ale já vám nepodám informaci, i kdybyste mě na kolenách prosili. Takové odpovědi ještě pochopím, pokud jste pracovně přetíženi, zaneprázdněni, máte jiné cíle nebo někam spěcháte. Jako argument odmítnutí ale není, co je komu po informacích o mně nebo mojí rodině. Mohu vám zaručit, že v seriozních výzkumných agenturách, jsou tato data anonymní, žádná osoba s nimi nepřijde do kontaktu, nikdo se v nich nevrtá a pracuje s nimi jen počítač, aby vyčíslil, kolik % lidí v dané věkové skupině, vzdělání a pohlaví je takových nebo makových a analyzují se už jenom tyto skupiny. A i když mnohým z vás se takové vyplňování zdá zbytečné, není to zbytečné. Osobně mě překvapuje, jaké velké množství dotazovaných na otázku: zda poslance zajímají jak hlasy voličů, tak i názory voličů, odpovídá – jen hlasy voličů, názory už ne. Mně osobně je z takových názorů smutno, nemohou odpovídat skutečnosti. Stačí se jen rozhlédnout a koukat, aby člověk viděl, co všechno nové se za posledních x let změnilo a zbudovalo. A to někdo musel zorganizovat. Lidé se tu uzavřeli sami do sebe, jsou z nich skrblíci bez zájmu o druhé, a pokud ze společnosti nejsou schopni něco vytáhnout, není zájem. Do politiky by možná šli, ale jen za podmínky, že by mohli pracovat a jednat jen tak, jak sami odpověděli na otázku. A zdá se mi, že k takovému přístupu k životu jsou vedeni i ti mladí, což nedává dobrou perspektivu pro úspěšný vývoj této společnosti.
Také mne docela překvapilo, kolik lidí a to i mladých rodin, dokáže žít bez televize. Když jsem se jich ptal proč, potom nejčastěji odpovídali, že nechtějí být pravidelně zásobováni těmi negativními zprávami z televize. Sám mohu doporučit sledování zpráv na slovenské televizi RTVS, kde jsou zprávy daleko pozitivnější, ty špatné se stále neomílají dokola a předkládá se více informací o tom, co se už povedlo a dokončilo, místo informací, co by se mělo. Takže už nejen Lidé bděte, zděte, ale i omezte sledování negativních programů.
