Přiznám se, že mi vadí jednostranný pohled odborníků na situaci, která tam vznikla před několika týdny.
Nejsem politolog a už vůbec ne odborník na situaci, která nastala v této oblasti, přesto bych se rád k tomu vyjádřil. Zdá se mi, že se na celou situaci dívá většina prozápadní společnosti dost jednostranně. Bez ohledu na dřívější uzavřené smlouvy a dohody o rozdělení území, které dříve celé patřilo Arabům a mělo název Palestina, se podívejme na situaci, která tam v současné době je. První problém je ten, že je Palestina rozdělená na dvě území. To menší má název Pásmo Gazy, má asi 354 km2 a žije tam něco přes 2.300 tisíc obyvatel. Celé území má asi 35 km na délku a 10 km na šířku, takže průměrný chodec šířku přejde za 2 hodiny, cyklista celou délku také za 2 hodiny a maratonec stejnou vzdálenost uběhne pod dvě hodiny. Pro představu uvádím, že se jedná o vzdálenost z Břeclavi do Veselí nad Moravou. V těchto dvou okresech (Břeclav a Hodonín) žije dohromady asi 260 tisíc obyvatel a oba jsou docela hodně zalidněny. A nyní si představte, a to je současný druhý velký problém, že by se ta hustota zvýšila desetkrát. Asi už vidíte, jak bychom o sebe zakopávali a najít si tu ještě práci nebo místo na podnikání. Bylo by to jako ve vařícím kotli, kde je přebytek páry, která nemá kudy unikat. Až by se nahromadil velký tlak, muselo by něco někde prasknout a to se právě stalo. Já jsem svého času v jednom blogu napsal, že největším dobrovolným vězením světa je stát Gibraltar (7 km2), protože když si chcete někam odskočit, musíte vždy přes hranice. Tu je to ale ještě horší, protože z jedné strany máte moře, z dalších dvou stran Izrael se svými vysokými zdmi a na třetí straně jen jeden přechod do Egypta, ne vždy průchodný. A když vám někdo kecá do života a říká, jak máte žít a co všechno si můžete dovolit, potom není divu, že to tak dopadlo. Takže kdybych to měl shrnout, tak by to chtělo umožnit Arabům nějaké sjednocení země, dát jim větší území k životu a umožnit jim, aby měli dostatek svobody, vody a všeho potřebného k důstojnému životu. Pokud se v tomto konfliktu nebudou hledat skutečně příčiny a bude se jedna strana hájit a na druhou se bude jen nadávat, problém se dlouhodobě nikdy nevyřeší. A politik, který se na takovou situaci nedokáže dívat objektivně, není dobrým politikem.
V současnosti se podobný problém řeší ještě mezi Arménií a Ázerbájdžánem ohledně Náhorního Karabachu a z nedávné minulosti známe nepříjemnosti, které byly při odloučení části Berlína od zbytku západního Německa. Že konflikty vždycky byly, jsou a budou, tomu se nedá zabránit, ale určitě je možné udělat něco, co by snížilo nepříjemné důsledky z toho plynoucí.
Diskusi jsem tentokrát mimořádně nepovolil, protože nechci, aby se kdejaký podivín k tomuto článku vyjadřoval.
