Níže předkládám několik jednoduchých otázek, na které by měli odpovědět ti, kteří mají zájem stát se prezidentem České republiky.
Prezidenta T.G. Masaryka si většina českého národa váží především pro jeho angažovanost za vznik československého státu. Že ale musel několikrát vystoupit na obhajobu pravdy i proti svým přátelům, to už není až tam moc známé, přitom to je to, co právě dělá tuto osobnost tak velkou.
Z jeho života jsou nejvíce známé tyto příběhy. V průběhu první poloviny 19. století byly nalezeny dva rukopisy, které měly pocházet asi ze 13. století. Dostaly název Rukopis zelenohorský a královédvorský. Většinovým názorem v současnosti je, že rukopisy nepochází ze středověku, ale jedná se o účelová falza z doby národního obrození. Profesor Masaryk se proti jejich původu postavil a prokazoval, že se jedná o padělky. Pro pravdu se postavil proti českému nacionalismu a to v době, kdy tento národ velmi usiloval o uznání své vlastní existence. Postavil se téměř sám proti většině národa. Musel se cítit mizerně, přesto vystupoval neoblomně a hájil pravdu, o které byl celým svým rozumem přesvědčen, že jednou musí zvítězit.
Podruhé se téměř proti celému národu postavil v době tzv. Hilsneriády, kdy v městečku Polná nedaleko Jihlavy byl v roce 1899 obviněn z rituální vraždy jednoho děvčete Žid jménem Hilsner. Židé byli v té době dost neoblíbení a proto stačila malá jiskérka, aby znovu vzplály nepokoje, které ze všeho špatného obviňovaly především tuto minoritní skupinu českého obyvatelstva. Masarykova odvaha, vystoupit na obhajobu spravedlivého soudního procesu v této těžké době, si zasluhuje i dnes velké uznání.
Pravda a spravedlnost, jsou vlastnosti, které charakterizují dobrého politika. Dovolil bych si proto předložit takový jednoduchý test, kterým by měli projít všichni kandidáti, aby prokázali svoje charakterové vlastnosti a především svoji názorovou pevnost v otázkách, kdy by se měli rozhodnout buď pro pravdu nebo k názoru uznávaného většinou. Najít vhodné testovací otázky je v dnešní době dost složité, proto bych si dovolil položit otázky známé, konkrétně náboženské.
Pokládám proto první otázku: „Mohla při narození Ježíše svítit na nebi nějaká hvězda, která by dovedla tři krále do Betléma?“
Vysvětlení: Většina hvězd vychází večer na východě a ráno zapadá na západě, z čehož plyne, že pokud by se osoby vydaly za světlem hvězdy, šly by nejprve na východ, kolem půlnoci by se zastavily a potom pokračovaly směrem obráceným, tedy na západ, takže by se k ránu dostaly na původní výchozí místo. Je ale ještě jedna možnost, jít ve směru Severky, která se na obloze téměř nepohybuje. Potom byste se pod ni dostali až na severním pólu, ale tam neleží Palestina. A navíc, zkuste najít to pravé místo přesně pod hvězdou, nepodaří se vám to ani na severním pólu a ani v Palestině.
Druhý dotaz: Jedna ze základních modliteb začíná slovy „Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího …“. Je pravda, že církev věří jen v jednoho Boha?
Vysvětlení: Pro to, aby něco mohlo být Bohem, musí být splněny alespoň tyto tři podmínky: má to neohraničený začátek, neohraničený konec a musí to mít v určité oblasti neomezenou moc. Vyvstává proto otázka, co z toho splňuje biblický satan. Všechno splňuje a především je neomezeným vládcem podsvětí, stejně jako byli podobní bohové u jiných národů.
Na základě výše uvedených dvou otázek se ptáme, kdo z vás by se dokázal postavit na stranu menšiny a obhajovat tak tvrzení, která jsou prokazatelně pravdivější než tvrzení opačná? Pro koho z vás je čest a pravda víc než postavení a budování kariéry? Kdo z vás je schopen se postavit za tyto a podobné myšlenky především proto, že máte svou hrdost a přesvědčení, za kterými si stojíte?
Třetí úkol by mohl být nejnáročnější stejně jako u profesora Masaryka. Především v době první světové války jezdil po světě a organizoval odboj proti Rakousko-Uherské monarchii. Byla to vysilující a velmi náročná práce a to v době velkého světového konfliktu. Pro blaho budoucí společnosti byl ochoten obětovat i svoji profesi a zároveň i klidný život vlastní rodiny.
Třetí dotaz by mohl mít tuto podobu: „Připouštíte, že jeden ze základních makroekonomických ukazatelů - hrubý domácí produkt, je zastaralý a pro dnešní strukturu výroby a organizaci služeb je zavádějící a při porovnávání jednotlivých ekonomik značně zkreslující?“
Vysvětlení: Z celosvětové roční produkce 15 miliard párů obuvi se jich 10 miliard vyrábí v Číně, tedy dvě třetiny. Je ale zajímavé, že hodnota HDP vyprodukovaná v USA u obuvi dosahuje téměř hodnoty produkce Číny. Jak je to možné?
HDP je vlastně součtem vyplacených mezd a vyprodukovaných zisků v dané zemi a téměř nic neříká o objemu produkce. A pokud se v USA vyplatí 20 % všech ve světě vyplacených mezd, bude se tam i hodnota HDP pohybovat kolem 20 %, což platí i pro každou jinou zemi. Ale zda se tam skutečně něco užitečného vyprodukovalo nebo zda došlo pouze k přesunu peněžních prostředků od jedněch, přes různé hrací automaty nebo podobné služby, k druhým, to z takového ukazatele nevyplývá.
A na závěr jedno zamyšlení:
Jak vás všechny, kteří máte zájem stát se reprezentantem tohoto státu, máme my obyčejní občané, kteří jsme vás nepoznali jinak než z doslechu z televize nebo rozhlasu, jak vás máme objektivně posoudit? Podle stranické příslušnosti, podle tváře, podle slov? Není to až tak jednoduché vybrat jen jednoho z vás. Proto se ptáme, dokázali byste, pro větší objektivitu, přistoupit na způsob voleb, kdy by v prvním kole mohl každý volič zakroužkovat všechny z vás, kterým důvěřuje? Tak by se dalo zjistit, kolik z vás má důvěru kolika procent obyvatel. A teprve ti, kteří by měli největší důvěru, nechť se ucházejí o post prezidenta ve druhém kole. Myslím si, že by tento způsob byl spravedlivější než případ, že do druhého kola sice postoupíte jako vítězové s 20 % hlasů, ale u těch 80 % nebudete mít důvěru.
