Je vám sedmdesát a více, jste vdova nebo rozvedený a máte dojem, že na vás stát zapomněl, protože nemůžete vyžít z vašeho důchodu? Pokuste se prosadit tuto nebo podobné myšlenky.
Na základě konkrétních informací od různých věkových skupin důchodců i od různých pracovních profesí a také ze statistik, je možno říci, že průměrná výše důchodu dnešního šedesátníka je asi 15 tisíc korun, sedmdesátníka asi 12,5 tisíce a osmdesátníka 10 tisíc korun. Vzniká otázka, proč mají být dnešní starodůchodci tak znevýhodněni proti novodůchodcům a jak k tomu došlo. Odpověď je docela jednoduchá. Stát opomíjel zvyšovat důchody rovnoměrně s nárůstem inflace a tuto inflaci sledoval především v nárůstu cen zboží, který rostl daleko pomaleji než byl nárůst cen služeb. Služby navíc představují základ výdajů, to je až 70 procent z celkových výdajů domácností.
Co se stane za dvacet let, až se vývoj posune o jednu generaci a jedna třetina dnešních zaměstnanců se stane důchodci? Pokud se situace nezmění, bude se vývoj opakovat. Mladí důchodci na tom budou docela dobře, ti starší, dnešní šedesátníci dost špatně. Mladí důchodci budou mít výhody dnešních mladých důchodců, to je, budou ještě relativně zdraví, značná část si ještě bude přivydělávat a budou žít ještě v páru (2 důchody do rodiny). Jejich životní úroveň bude docela vysoká. Naproti tomu jejich dědečkové a babičky budou mít dost vysoké výdaje za léky. Vzniká přirozeně otázka, jak této nespravedlnosti s pobíráním důchodů zamezit. (Když lidé stejných profesí za stejně odvedenou práci mají odlišné výše důchodů.)
Už dnes se dá předpokládat, že průměrné mzdy se za dvacet let minimálně zdvojnásobí a dosáhnout tedy výše minimálně 60-ti tisíc korun. Na základě této výše se hodnoty nových důchodů budou pohybovat v průměru kolem 35-ti tisíc korun, průměr kolem 30 tisíc a dnešní důchody by se ze současných 13-14 tisíc korun měly postupně zvýšit na takových 21-24 tisíc korun. A jsme zase u stejného problému, proč by lidé stejných profesí měli mít nižší důchody než lidé o 10 resp. 20 let mladší?
Problém je tedy nastíněn a jak jej řešit? Pokud bych to dnes řešil, nechal bych si spočítat průměrnou výši důchodů pro každý ročník, snížené o důchody vdovské. Ve druhém kroku bych ony starší důchody nechal povýšit o částky tak, aby průměrné důchody byly v každém roku stejné, tedy podle průměru důchodu z nejmladšího ročníku. Problém by nastal v tom, zda by se částka měla zvyšovat každému stejně nebo poměrně. To bych nechal na poslance, ale už slyším ty hádky kolem toho. Tím bych měl vyřešenou současnost.
Jak zabránit tomu, aby se situace za dvacet let neopakovala? Dáme si takový příklad. Důchody bychom upravili na průměrných 15 tisíc pro každý rok a to podle průměru z posledního roku. Další rok bychom zjistili, že průměrný důchod pro poslední ročník důchodců dosáhl výše 15300 korun, to je navýšení o 2 %. Tak bychom zvýšili všem o 2 %. Tak by to pokračovalo každý rok, důchody by se nezvyšovaly podle inflace, ale nárůstu průměrných důchodů. Nemuselo by se vycházet ze žádných problematicky zjištěných spotřebních košů domácností, ale jen ze statistik důchodového zabezpečení.
A další problém, jak snížit napětí mezi různými věkovými skupinami, by tak byl vyřešen.
