Výlet na Bundesligu
Vzhledem k tomu, že jsme si objednané lístky museli vyzvednout na pokladnách stadionu nejpozději hodinu a půl před začátkem zápasu a netušili jsme, jak to bude vypadat s dopravou, vyjeli jsme z Plzně necelé čtyři hodiny před výkopem, který byl stanoven na osmou hodinu večerní. Cesta však probíhala nad očekávání, nikde na dálnici nebylo jediné omezení a i počet aut, které jsme na skoro dvěstě kilometrů dlouhé trase, by se snad dal spočítat na prstech jedné ruky. V Norimberku jsme tak byli ani ne za hodinku a půl plynulé jízdy. Naváděni navigací jsme chtěli zaparkovat blízko stadionu, u příjezdu však stál policista a odkláněl dopravu zpět, takže jsme nakonec zaparkovali cca kilometr od stadionu v lesíku na malém parkovišti u August-Meier Helm. Došli jsme si vyzvednout lístky a šli jsme si obhlédnout okolí stadionu. Ten je dobře situován na kraji města v klidné zóně, naproti němu se nachází hokejová hala, ve které se hrálo před lety hokejové mistrovství světa. Překvapeni příznivou cenou jsme si koupili občerstvení, klobásky chutnaly skutečně jako klobásky a pivo plzeňského typu značky Kulmbacher bylo nejenže alkoholické (obsah alkoholu byl vyšší než u českých "dvanáctek"), ale k mému údivu prodávané pěkně vychlazené v lahváčích.
Půl hodiny před zápasem jsme šli na svá místa. Hned za vstupní bránou na tribuně Jih provozuje občerstvení slávistům ne neznámá firma Aramark, stejně tak všude možně byla reklama na Hochtief. Spolu s vlajícími klubovými vlajkami v barvách bílé a červené na stožárech před stadionem téměř po celém obvodu si slávista připadá jako ve známém prostředí.
Jako známé slávistům musí připadat i počínání kotle Norimberských, kteří byli ve svém severovýchodním rohu stadionu na sebe namačkáni tělo na tělo a celý zápas fandili jak o život, mávali nad hlavami vlajkami a některé jejich chorály měly nápěv stejný nebo přinejmenším podobné jako mají chorály slávistické. Těžko odhadovat, kolik fanoušků se v kotli domácího týmu sešlo, na stadionu s kapacitou 48.000 diváků však zápasu shlíželo necelých 37.000 lidí, v domácím kotli mohlo být ale odhadem možná i sedm osm tisícovek lidí, naproti tomu v kotli hostujícího Stuttgartu bylo maximálně "jenom" dva tisíce fandů.
Když nastupovali hráči na hrací plochu, hrála chytlavá norimberská hymna, všichni fanoušci na stadionu povstali a tleskali. Fanoušci fandili jak o život nejen v obou kotlích, ale i v našem jihozápadním rohu stadionu, celý zápas a nadšeně se radovali i z každé nepovedené přihrávky hostí. Ti však měli po většinu zápasu více ze hry, což však bylo ovlivněno i tím, že domácí Schieber vstřelil po chybě stoperů (tedy situaci, kterou slávisté moc dobře znají) již ve třetí minutě branku a Norimberk se tak nemusel hnát dopředu, zatímco Stuttgart (který mimochodem za dvě předešlá utkání měl impozatní skóre 10:0) se musel snažit, aby vyrovnal.
To se mu povedlo už v prvním poločase, ale Pogrebňakova branka nebyla uznána pro faul na obránce. Poté některý z hostujících hráčů napálil zpoza vápna břevno. Po změně stran vsítil znovu branku, tentokráte však nebyla uznána pro ofsajd. Konečně třetí vstřelaná branka Stuttgartu Cacauem byla rozhodčími shledána jako regulerní a skóre tedy bylo 1:1. To už Norimberk hrál v deseti hráčích, přesto po strhujícím závěru dokázal vsítit vítěznou branku, když čtyři domácí hráči postupovali v rychlém brejku proti dvěma obráncům a díky skvěle načasované přihrávce nakonec šel Pinola sám na brankáře a proměnil, na stadionu naplno propukly převážně radostné emoce a rozhodčí minutu poté zápas ukončil.
Po zápase jsme si ještě koupili na památku šálu Norimberku a po půlnoci jsme byli zpět v Plzni. Mohu všem slávistům doporučit vydat se na některý další zápas Norimberku, neboť není příliš daleko od Prahy (necelých 300 km, ovšem 99% trasy leží na dálnici a na německé straně je až na pár kilometrů s omezením rychlosti na "stodvacet" neomezená rychlost, takže se trasa dá ujet z Prahy za dvě a půl hodiny); ceny nejsou přemrštěné (lístek na místa s hodně dobrým výhledem nás vyšel na 23 euro, zápasový bulletin o osmdesáti stránkách (!) s vyčerpávajícíma informacema nás vyšel na jedno euro, klobásky stojí od dvou do tří euro, alkoholické pivo dvě eura - ceny tedy opravdu podobné Edenu...) a narozdíl od (alespoň nejbližších) zápasů v Edenu se dá očekávat pohledná ofenzivní podívaná.
Vzhledem k tomu, že jsme si objednané lístky museli vyzvednout na pokladnách stadionu nejpozději hodinu a půl před začátkem zápasu a netušili jsme, jak to bude vypadat s dopravou, vyjeli jsme z Plzně necelé čtyři hodiny před výkopem, který byl stanoven na osmou hodinu večerní. Cesta však probíhala nad očekávání, nikde na dálnici nebylo jediné omezení a i počet aut, které jsme na skoro dvěstě kilometrů dlouhé trase, by se snad dal spočítat na prstech jedné ruky. V Norimberku jsme tak byli ani ne za hodinku a půl plynulé jízdy.
Naváděni navigací jsme chtěli zaparkovat blízko stadionu, u příjezdu však stál policista a odkláněl dopravu zpět, takže jsme nakonec zaparkovali cca kilometr od stadionu v lesíku na malém parkovišti u August-Meier Helm. Došli jsme si vyzvednout lístky a šli jsme si obhlédnout okolí stadionu. Ten je dobře situován na kraji města v klidné zóně, naproti němu se nachází hokejová hala, ve které se hrálo před lety hokejové mistrovství světa. Překvapeni příznivou cenou jsme si koupili občerstvení, klobásky chutnaly skutečně jako klobásky a pivo plzeňského typu značky Kulmbacher bylo nejenže alkoholické (obsah alkoholu byl vyšší než u českých "dvanáctek"), ale k mému údivu prodávané pěkně vychlazené v lahváčích.
Půl hodiny před zápasem jsme šli na svá místa. Hned za vstupní bránou na tribuně Jih provozuje občerstvení slávistům ne neznámá firma Aramark, stejně tak všude možně byla reklama na Hochtief. Spolu s vlajícími klubovými vlajkami v barvách bílé a červené na stožárech před stadionem téměř po celém obvodu si slávista připadá jako ve známém prostředí.
Jako známé slávistům musí připadat i počínání kotle Norimberských, kteří byli ve svém severovýchodním rohu stadionu na sebe namačkáni tělo na tělo a celý zápas fandili jak o život, mávali nad hlavami vlajkami a některé jejich chorály měly nápěv stejný nebo přinejmenším podobné jako mají chorály slávistické. Těžko odhadovat, kolik fanoušků se v kotli domácího týmu sešlo, na stadionu s kapacitou 48.000 diváků však zápasu shlíželo necelých 37.000 lidí, v domácím kotli mohlo být ale odhadem možná i sedm osm tisícovek lidí, naproti tomu v kotli hostujícího Stuttgartu bylo maximálně "jenom" dva tisíce fandů.
Když nastupovali hráči na hrací plochu, hrála chytlavá norimberská hymna, všichni fanoušci na stadionu povstali a tleskali. Fanoušci fandili jak o život nejen v obou kotlích, ale i v našem jihozápadním rohu stadionu, celý zápas a nadšeně se radovali i z každé nepovedené přihrávky hostí. Ti však měli po většinu zápasu více ze hry, což však bylo ovlivněno i tím, že domácí Schieber vstřelil po chybě stoperů (tedy situaci, kterou slávisté moc dobře znají) již ve třetí minutě branku a Norimberk se tak nemusel hnát dopředu, zatímco Stuttgart (který mimochodem za dvě předešlá utkání měl impozatní skóre 10:0) se musel snažit, aby vyrovnal.
To se mu povedlo už v prvním poločase, ale Pogrebňakova branka nebyla uznána pro faul na obránce. Poté některý z hostujících hráčů napálil zpoza vápna břevno. Po změně stran vsítil znovu branku, tentokráte však nebyla uznána pro ofsajd. Konečně třetí vstřelaná branka Stuttgartu Cacauem byla rozhodčími shledána jako regulerní a skóre tedy bylo 1:1.
To už Norimberk hrál v deseti hráčích, přesto po strhujícím závěru dokázal vsítit vítěznou branku, když čtyři domácí hráči postupovali v rychlém brejku proti dvěma obráncům a díky skvěle načasované přihrávce nakonec šel Pinola sám na brankáře a proměnil, na stadionu naplno propukly převážně radostné emoce a rozhodčí minutu poté zápas ukončil.
Po zápase jsme si ještě koupili na památku šálu Norimberku a po půlnoci jsme byli zpět v Plzni. Mohu všem slávistům doporučit vydat se na některý další zápas Norimberku, neboť není příliš daleko od Prahy (necelých 300 km, ovšem 99% trasy leží na dálnici a na německé straně je až na pár kilometrů s omezením rychlosti na "stodvacet" neomezená rychlost, takže se trasa dá ujet z Prahy za dvě a půl hodiny); ceny nejsou přemrštěné (lístek na místa s hodně dobrým výhledem nás vyšel na 23 euro, zápasový bulletin o osmdesáti stránkách (!) s vyčerpávajícíma informacema nás vyšel na jedno euro, klobásky stojí od dvou do tří euro, alkoholické pivo dvě eura - ceny tedy opravdu podobné Edenu...) a narozdíl od (alespoň nejbližších) zápasů v Edenu se dá očekávat pohledná ofenzivní podívaná.
Luke Vojtěch
Jarolím ven?
Má Jarolím na to vést ještě Slavii? Nebo by měl být vyhozen? To je otázka, kterou si klade čím dál tím více lidí.
Luke Vojtěch
Střížkovská buzerace
Jako bojovníci za čistotu fotbalu se v posledních dnech projevují Střížkovští. Nejprve po deseti měsících od události oznámí trestní čin uplácení, o pár dní později div nevyslečou diváky při vstupu na stadion.
Luke Vojtěch
Jaká je asi pravda v "kauze Kapr"?
Českým fotbalem hýbe kauza údajného uplácení hráče Sigmy Olomouc hráčů Střížkova. Kauza hodně mediálně nafouklá a podle mého i tendenčně podávaná.
Luke Vojtěch
(Fiktivní) programvé prohlášení k volbám do Výkonného výboru ČMFS
Jako fanoušek mám přesnou představu co si od produktu, který vytváří ČMFS, představuji. Přináším tedy fiktivní programové přihlášení, které bych si od jednoho z kandidátů představoval...
Luke Vojtěch
Olympiádu díky "Liberci" radši ne!
Byla to krásná myšlenka. Uspořádat olympijské hry v Praze. Zatímco v Číně byla olympiáda hodně pompézní, my bychom ji mohli založit na tom, že by byla v jednom z nejhezčích měst na světě, v Praze.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 65
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1677x
V současné době student právnické fakulty UK.