Bílé jedy, jídlo a zdraví

Proč rovnou jedy? No, protože k našemu organizmu se takto chovají. Zadáte-li toto heslo do kteréhokoliv vyhledávače, vyběhne vám spousta odkazů. Můžete tak studovat, divit se, lekat se a nakonec přijmout nějaké opatření. To nejjednodušší určitě je mávnout rukou a prohlásit: "Co mám teda proboha jíst?... Na něco přece člověk umřít musí, ne!!! ". To říkají ti zdraví, kteří se domnívají, že alespoň trocha péče o tělo zatěžuje či, že je to snad ostuda. Nebo dokonce společensky nepřijatelné. Přiznejte si, že ke svému domácímu mazlíčkovi se takto nerozumně jistě nechováte. Přeji vám tedy rozhodnutí, kdy se k sobě začnete chovat, jako k psovi. Nejdříve pár zneklidňujících informací. . . . Pak se začnete chovat 'in'. . . Možná.

Cukr

Cukry jsou v centru pozornosti jako rychlý zdroj energie. Jsou to však pouze některé, tzv. jednoduché. Ale, zejména v posledních letech, hodně se mluví i o tom, že cukr může být škodlivý. Nejvíce ten, který používáme denně. Je nepřirozený. Je upravený tak, že je zbavený většiny přírodních látek. Zůstane převážně jen to, co nám může způsobit, kromě libého pocitu sladké chuti, i mnoho škody. Proto patří oprávněně do této, tak sugestivně nazvané, trojice látek. Surovin, které rozhodně zdraví neprospívají. Kromě jiného se také ví, že cukr je živinou pro různé bakterie a kvasinky. Ty, které tolik otravují třeba i ženy nepříjemnou infekcí.

Mouka

Něco podobného, jako cukr. Je to poživatina, která je dokonale upravena do podoby, složením se původním zdrojům zdaleka nepodobající. Je to surovina, která přináší mnoho trablů. Nejen přítomností tolik zmiňovaného lepku, ale i nepřítomností přirozených a potřebných látek (třeba vlákniny). Navíc se do běžně používané mouky, hlavně v pekárnách, přidávají různé přísady, zajišťující některé komerčně výhodné vlastnosti (trvanlivost, ...). Ne všechny druhy, propagované, jako zdravé, tuto vlastnost mají. Jsou pouze lepší, než ty běžné.

Mléko

Hojně užívaný nápoj a surovina, která se od svého původního jmenovce výrazně liší. Z původního mléka je "vycucnuto" vše, pro další zpracování a použití, zajímavé a tak se, zejména ta krabicová tekutina, primárnímu produktu příliš nepodobá. Vzhledem možná, složením ani náhodou. O produktech, zvaných mléčné, se dá psát hodně dlouho. Některé dokonce mléko nikdy nepotkaly. O zdraví údajně prospěšných přísad by se rovněž dalo s úspěchem pochybovat. Ty zdravé, které by přítomny být, podle reklamy, měly, často chybí. Mohli bychom dlouho diskutovat i o dalších věcech. Například, že kráva, která zdrojem mléka je, ho vůbec nepije. Ono je totiž původně určeno telatům a navíc od mateřského mléka lidí se zásadně liší. Dospělý člověk tedy pije mléko určené mláděti a dokonce jiného druhu.

Vysoká škola chemicko-technologická

Už ten název ve vztahu k potravinám může nahánět hrůzu. Že se o výrobu zdravého jídla stará technologie ve spojení s chemií. Je pravda, že její laboratoře spíše dbají primárně o to, abychom jedovaté látky nepožívali. Ale . . . ?! Tyto instituce a podobné laboratoře hledají vhodné přísady. Ingredience, které mají za úkol bez újmy na zdraví způsobit lepší barvu, chuť, trvanlivost. A mnoho dalších vlastností, které vedou hlavně k větší prodejnosti a tím ziskům. O případných zdravotních následcích se dozvídáme často velmi pozdě. To jsou ale historky opakující se již mnoho desetiletí. O to je to smutnější

. Zvláště, vyjde-li najevo, že určitá zkoumající instituce je úzce spojena s výrobcem proti spotřebiteli.  Aféry posledních dní to jen potvrzují.

luk