Buržoazní média v dojemné shodě nasazují zachránci lidské civilizace Josefu Stalinovi psí hlavu genocidního monstra. Problémem však zůstává, že ke svému tvrzení potřebují samotnou genocidu prokázat, což lze jen PŘEPSÁNÍM HISTORIE!
Publikováno 2. dubna 2014 uživatelem TheFinnishBolshevik
Vážení, jsem toho názoru, že je tu ještě jedna důležitá skutečnost, týkající se hladomoru, na níž lidé zapomínají. Zkraje je nutné stručně vysvětlit, co to vlastně Holodomor je. Holodomor, neboli takzvaná ukrajinská genocida, byl hladomor na Ukrajině v letech 1933-1934. Důvodem, proč je nazýván genocidou, a nikoli hladem, jímž skutečně byl, je tvrzení, že hlad byl úmyslné způsoben člověkem. Buržoazie se vždy snažila srovnávat komunismus s nacismem, Stalina a Maa s Hitlerem. V praxi, zvláště pokud jde o správu, řízení a politiku, však nemají oba systémy mnoho společného. Nacismus a komunismus jsou naopak diametrálně odlišné téměř v každém ohledu. Přesto, nebo spíš právě proto, se světová buržoazie o jejich ztotožňování pokouší usilovně, nepřestajně a vytrvale až do dnešních dnů. Prohlašují, že Stalin a tedy komunismus, je stejně špatný jako Hitler a nacismus, přičemž zejména Stalinovi nasazují psí hlavu genocidního monstra. Problémem však zůstává, že ke svému tvrzení potřebují samotnou genocidu prokázat. Nejlépe pak stejného kalibru jakou byl holokaust. Vzhledem k tomu, že však taková genocida spáchaná Sovětským svazem pod vedením Stalina neexistuje, pokouší se místo ní vyfabrikovat mýtus o hladomoru. Mnoho historiků, sociologů, rusistů i sovětologů správně poukázalo na to, že Sovětský svaz, stejně jako ruská Říše i jakákoli jiná polofeudální agrární země čelila ve svých dějinách častým hladomorům. V podstatě pokaždé při špatné úrodě, suchu, záplavám, mrazu, tropickému parnu apod. zužoval některou část ruské říše hlad. Tak tomu bylo proto, že zemědělství v tom čase bylo technicky nerozvinuté, založené na malovýrobě, která sotva vytvořila přebytek. Mluvíme o ruské Říši a Sovětském svazu před kolektivizací a industrializací provedených do 30.tých let. Na počátku 30. let stále ještě charakterizoval kvalitu dopravních tras jejich tristní stav, kdy komunikační síť téměř neexistovala, pročež bylo značně náročné a obtížné na vypuklý hlad včasně reagovat a rychle zajistit pomoc. Snahou však bylo poskytnout výživu a umožnit se nasytit především dětem. Zcela zásadní a nezbytné je však si uvědomit prostou pravdu, že hladomor byl naprosto běžným jevem dávno předtím, než se moci chopily sověty. Řečeno zcela pregnantně: Hlad obyvatelstvo zužoval až do chvíle, než sovětská vláda přikročila k provádění urychlené industrializace na počátku 30. let. Předtím totiž hladomory plenily s železnou pravidelností obyvatelstvo vždy v nějaké části ruské říše v podstatě každých pár let. Řádily v letech 1901, 1906, 1911, atd., nemluvě o době před začátkem 20. století. Samotný fakt hladomoru tedy nebyl na Ukrajině ničím neobvyklým. Za druhé bych chtěl stručně a jasně sdělit své mínění o počtu obětí. Vše, co chci říci, je, že výpočet vychází z čistě nevědecké spekulace! Jeho autoři v podstatě sebrali nárůst populace z let 1932 až 1934 a porovnali ho s daty předešlých údobí. Poté dospěli k závěru, že jelikož byl počet obyvatel nižší, než jimi spočtený, museli zkrátka všichni tito lidé pomřít hlady. Značně ubylo ptactva, připustíme-li fakt četných úmrtí hladem, bylo by však hloupé se domnívat, že ptáci během hladomoru nepadnou za oběť jako jedni z prvních. Takový argument je eufemisticky řečeno úsměvný. Jsem si rovněž jist existencí dalších problémů, pokud jde o metodiku, ale nebudu se jimi zde zabývat. Ta vskutku důležitá věc týkající se hladomoru, je nabíledni: Lze říci, že hlad probíhající na Ukrajině nebyl toho času ničím neobvyklým. Počet jeho obětí však není věrohodný! Třetím poznatkem, který by měl být vzat v potaz, je skutečnost, že neexistuje žádný faktografický, fotografický či jiný dokumentární důkaz toho, že hladomor byl úmyslný nebo vyvolán uměle. Rovněž jako pochopitelně neexistuje ani žádný Stalinem podepsaný příkaz sovětské správě ani úřadům či úředníkům určený k vyhladovění Ukrajiny nebo čehokoliv v tomto duchu. Existuje o něm jen pár snímků publikovaných nacisty a později uveřejněných antikomunisty. Tyto obrázky však nemají žádnou výpovědní hodnotu a je jich užito výhradně za jediným účelem – šokovat. Mnoho z nich pochází z I. světové války, americké občanské války, velké hospodářské krize, obléhání Leningradu a dalších s hladem nesouvisejících přelomových, tragických a mimořádných událostí. Navíc o hladu sami dobře víme, takže jaký to má smysl?! S výjimkou snímků zveřejněných nacisty totiž neexistuje ani jediný důkaz, dokonce ani důkaz pochybný.
Nicméně fakt, že skutečný klíč k tomu všemu je ještě prostší, vidíte v nejapné argumentaci, že Sovětský svaz nechal Ukrajinu hladovět právě v době exportu potravin a obilí. Odpověď tkví v údajích o vývozu. Pojďme je omrknout: Roku 1930 vyváželi 4.846.024 tun. V roce 1931 se vývoz zvýšil na 5.182.835 tun. Následujícího roku 1932, kdy hlad vypukl, bylo obilovin vyvezeno mnohem méně – pouhých 1.819.114 tun. A tady je to důležité: Od dubna 1932 do konce téhož roku muselo být 750.000 tun obilovin dokonce dovezeno. Objem exportu se navíc snížil i v příštím roce, kdy bylo dovezeno dalších 200.000 tun. SSSR vyvážel pouhý zlomek toho, co by za normálních okolností mohl rovněž dovážet – přes milion tun obilovin – a posílal potravinovou pomoc, byť si uvědomoval rozsah hladu. To nevypadá na cílenou genocidu, či snad ano?! Důvodem k znovuzahájení vývozu obilí i různých surovin bylo získat dostatek financí k opravě a modernizaci zemědělských strojů, státních a družstevních traktorových stanic, traktorů, návěsů apod. Tak ostatně činí všechny nerozvinuté agrární země. Byl to právě Sovětský svaz, který k tomu zejména měl dobrý důvod s ohledem na své snahy o získání potřebného kapitálu nutného k urychlené industrializaci a tedy definitivnímu úniku od zaostalosti. A jako jedna z mála zemí se k takovému kroku nejen skutečně odhodlal, ale rovněž přikročil k jeho neprodlené realizaci. Zvážíme-li, že SSSR neměl přístup k zahraničním úvěrům, o kořistění kolonií nemluvě, je to obzvlášť působivé, neřku-li obdivuhodné. Bylo by zcela nepřiměřené a úplně mimo realitu očekávat, že Sovětský svaz nebude v letech 1932-1934 vůbec nic vyvážet. Na závěr bych se rád krátce zmínil o skutečných příčinách tohoto hladomoru. Jako u většiny hladomorů a to zejména v méně technologicky rozvinutých zemích byly jejich hlavní příčinou špatné povětrnostní podmínky. V roce 1927 byla kvůli tropickému suchu žalostná sklizeň v jižních oblastech Ukrajinské SSR i na Severním Kavkazu. Během kruté zimy roku 1927-1928 byly obdělávané plochy půdy zcela promrzlé, nebyly však dostatečně pokryty sněhem. Navzdory pomoci dodávkami osiva ze strany státu, nebylo mnoho postižených oblastí s to potraviny dál prodávat. Roku 1928 postihlo většinu zemědělských oblastí Ukrajinské SSR strašlivé sucho, což negativně ovlivnilo sklizeň obilí. A aby tristní meteorologický výhled nebral konce, je třeba uvést, že vnitřní oblasti Ukrajinské SSR sužovalo v letech 1932-1934 další hrozivé sucho.
Kulacký terorismus
Teď se může zdát jako přehnané říci, že sabotující menšina lidí způsobila hlad, já však jen tvrdím, že právě ona přispěla k již tak obtížné situaci. A abych byl upřímný, tou nepatrnou menšinou byli právě kulaci. Ti čítali asi 10% až 11% obyvatelstva a ve skutečnosti právě kulaci z Ukrajiny tvořili 15% všech kulaků deportovaných za své keťasení, machinace (ale i teroristické útoky a vraždy kolchozníků, učitelů a komunistů) do pracovních táborů rozsáhlého Sovětského svazu v celkovém počtu přibližně 300.000 trestanců. Během pětiletky 1922-27 získali kulaci kontrolu nad značným počtem polí a spekulacemi přivodili nedostatek potravin již v roce 1927, kdy podíl obilí na trhu klesl na pouhou jednu třetinu předválečných let, byť tehdejší výroba předválečné hodnoty už dávno značně předstihla. V roce 1920 byl zaveden NDP (Národní plán rozvoje) a Sovětský svaz přecházel z válečného komunismu do přechodné fáze, kdy existoval volný trh a tolik obávané následky se staly evidentní. Navzdory předchozí pozemkové reformě, se téměř tři miliony rolníků ocitly opět bez půdy, protože kulaci je dohnali ke krachu, aby následně jejich pozemky skoupili levně. Týkalo se to 10% – 11% obyvatelstva. Ve srovnání se zbytkem rolnictva, vlastnili kulaci tolik pozemků, koní a strojů, že produkovali 56% potravin určených pro trh. Je třeba si plně uvědomit, že to byli právě kulaci, kdo především rozhodoval, zda města budou nasycena či ne. Hmatatelným a konkrétním příkladem kulackého terorismu i toho, jak strašný měl dopad na pěstování obilovin i chov zvířat, je množství strojů, potravin a zejména hospodářských zvířat úmyslně zničených resp. ubitých kulackými sabotéry i lidmi, kteří byli kulackou propagandou svedeni či se jimi nechali zmást. Ale znovu zdůrazňuji, že zatímco kulaci vlastnili většinu hospodářských zvířat i strojních zařízení, přes 27 milionů rolníků, tj. více než třetina veškeré populace, neměla ani jediného koně. Nejextrémnější devastace se týkala nejen dobytka a koní, které kulaci chovali na rozsáhlých venkovských oblastech, ale i býků, volů, prasat, ovcí a koz. Dodejme ještě, že k hladomoru zvláště přispěl nedostatek koní pro orbu. Stručně shrnuto: hladomor nebyl ani úmyslný, ani člověkem vytvořený, byl způsoben sabotážemi kulaků, nepříznivými klimatickými podmínkami a všeobecnou zaostalostí, jež byla dědictvím z dob carismu. Jednoznačně lze tedy potvrdit neexistenci úmyslné genocidy, o níž nebyl nalezen jediný důkaz, přičemž je nutno prohlásit zcela jasně: Veškerá antikomunistická propaganda útočí na skutečnost, že SSSR bez ohledu na vypuknuvší hlad pokračoval ve vývozu obilí. Mohu s jistotou říci, že Holodomor byl odhalen jako mýtus a opovrženíhodná fabulace!
Veškerá antikomunistická argumentace se opírá o falešná data týkající se vývozu obilí a obecně vychází z naprostého nepochopení jednotlivých fází vývoje Sovětského svazu, nedostatečného porozumění a chabé znalosti dějin SSSR, zejména pokud jde o jeho průmyslový a agrární rozvoj. Antikomunistická „moudra“ jsou charakterizována neopodstatněnými spekulacemi i opomíjením a vynecháním faktů, nepřesnými výkazy počtu kulaků a zejména jejich destruktivního vlivu na sovětské hospodářství před kolektivizací i během jejího uskutečňování.
Prameny:
Export and import data (Údaje vývozu a dovozu):
The Years of Hunger. Soviet Agriculture 1931-1933 (Roky hladu. Sovětské zemědělství), Davies and Wheatcroft, p. 471
Official soviet export and import data (Oficiální data sovětského vývozu a dovozu)
???? ? ?????? ????? ???????? ???? (SSSR v číslech Centrální správa národního ekonomického účetnictví (CUNChU) Gosplanu. ?????? 1935, str. 574, 575
Official soviet data for marketed and produced food grain (Oficiální sovětské údaje pro trh a produkci potravin obilí)
http://www.marxists.org/reference/arc...Numbers for livestock destruction (Počet pobitých hospodářských zvířat)
http://en.wikipedia.org/wiki/Collecti...Kulak sabotage (Kulacké sabotáže)
http://www.archives.gov.ua/Sections/F...
Podle youtube přeložil a poznámkami opatřil Lukáš Sluka
