Václav Havel – prostě člověk

Václav Havel – prostě člověk
Smrt obyčejného člověka je tragedii. Smrt známého obyčejného člověka je připomínkou končící éry a počátku éry nové. I tak by se dal charakterizovat skon Václava Havla, který byť byl celý život svou osobností obyčejný člověk, stal se i symbolem českého národa a boje za svobodnou Evropu na západě.
Roman Joch o Václavu Havlovi dnes napsal: „V domácí politice měl výkon smíšený, nelze jej charakterizovat jako jednoznačný úspěch. Jako osoba častokrát synkretický a eklektický, jako politik napůl Ronald Reagan a napůl Jane Fonda – v zahraniční a bezpečnostní politice Reagan, v kulturně-morálních otázkách Fonda. Neochvějný atlantista, jenž měl ohledně západního zakotvení ČR v NATO i v EU jasno.“ Podrobnosti zde.
http://obcinst.cz/cs/Vaclav-Havel-RIP-c1765/
Ano, přes chyby učiněné Václavem Havlem v jeho životě, stejně jako chyby činíme i my ostatní, lze říci, že se Havel stal symbolem a mýtem. Symbolem, že má smysl, aby člověk i v dobách kdy se zdá totalita a zlo nezničitelné, dobrovolně obětovali dobři lidé své životy, majetky a budoucnost pro blaho společnosti.
Václav Havel nebyl jediným antikomunistou a bojovníkem za svobodu v komunistickém koncentračním táboře zvaném ČSSR, ale byl jedním z mála kterým se podařilo dokázat lidem na západě, že náš národ není oddán víře v totalitu a nesvobodu, ale po svobodě touží.
Jistě jsou desítky lidí, kteří zakusili realitu komunistické diktatury mnohem tvrději a více na vlastní kůži než Václav Havel, ale bojovníky za svobodu bychom neměli kádrovat, ale vzdát úctu všem. Jak jsem již jednou řekl, přes určité chyby a omyly v politice Václava Havla, je potřeba uznat, že jeho vliv na českou politiku byl více pozitivní než negativní. Přes snahy některých sil v rámci české levice a pravice jsme se totiž stali integrální součásti svobodného světa, který umožňuje veřejnou aktivitu i těmto odpůrcům západu, a naše spojenectví s USA a Izraelem z nás učinilo mnohem vlivnější a bezpečnější zemi než z mnoha větších a bohatších státu.
Jako vzpomínku na Václava Havla bych rád připomenul tato jeho slova z dob komunistické diktatury:
„Nemohu se zkrátka zbavit dojmu, že západní kulturu daleko víc než rakety SS 20 ohrožuje západní kultura sama. A když mi jeden francouzský levicový student s upřímným zápalem v očích řekl, že Gulag byla daň ideálům socialismu a Solženicyn je jen osobně zatrpklý muž, zmocnila se mne hluboká nostalgie. Což se Evropa opravdu není schopna poučit ze své vlastní historie? Což opravdu tento milý chlapec nepochopí, že i ten nejsugestivnější projekt ‚obecného blaha‘ sám sebe usvědčí z nelidskosti v okamžiku, kdy si vyžádá jedinou nedobrovolnou smrt (nikoli tedy tu, která je vědomou obětí života za jeho smysl), což to opravdu nepochopí dřív, než ho zakatrují v nějaké katorze poblíž Toulouse?“
Připojuji se také ke kondolenci Romana Jocha. Václave Havle,requiescat in pace.
Další reakce na úmrtí Václava Havla
TV NOE
Čeští a moravští biskupové děkují Bohu za život Václava Havla a velmi si cení všeho, co tento velký člověk, který se zasloužil o pád totalitního komunistického režimu, učinil pro naši zemi a celý národ.
Arcibiskup Dominik Duka
Zemřel muž, kterému náš národ vděčí za návrat suverenity a svobody v naší vlasti. Zemřel člověk, který žil pro tuto zemi a její demokratický rozvoj. Rovněž tak vděčíme jeho postoji za to, že nikdo nemusí mít pocit, že za návrat svobody a demokracie zaplatil tento národ násilím, proléváním krve a nastolením pomsty. Zemřel ten, který věděl, co je ztráta svobody, popírání důstojnosti člověka, co je útlak a vězení. Jsem přesvědčen, že všichni, napříč celou společností bez ohledu na politické, či náboženské přesvědčení jsme povinni mu vzdát čest a dík. A já vím, že mu přišel v ústrety. Po všech námahách, strastech a bolestech odpočiň si v pokoji, který Ten, který je, Ti přichystal. Requiem aeternam dona ei Domine.

Roman Joch o Václavu Havlovi dnes napsal: „V domácí politice měl výkon smíšený, nelze jej charakterizovat jako jednoznačný úspěch. Jako osoba častokrát synkretický a eklektický, jako politik napůl Ronald Reagan a napůl Jane Fonda – v zahraniční a bezpečnostní politice Reagan, v kulturně-morálních otázkách Fonda. Neochvějný atlantista, jenž měl ohledně západního zakotvení ČR v NATO i v EU jasno.“ Podrobnosti zde.

Ano, přes chyby učiněné Václavem Havlem v jeho životě, stejně jako chyby činíme i my ostatní, lze říci, že se Havel stal symbolem a mýtem. Symbolem, že má smysl, aby člověk i v dobách kdy se zdá totalita a zlo nezničitelné, dobrovolně obětovali dobři lidé své životy, majetky a budoucnost pro blaho společnosti.

Václav Havel nebyl jediným antikomunistou a bojovníkem za svobodu v komunistickém koncentračním táboře zvaném ČSSR, ale byl jedním z mála kterým se podařilo dokázat lidem na západě, že náš národ není oddán víře v totalitu a nesvobodu, ale po svobodě touží.

Jistě jsou desítky lidí, kteří zakusili realitu komunistické diktatury mnohem tvrději a více na vlastní kůži než Václav Havel, ale bojovníky za svobodu bychom neměli kádrovat, ale vzdát úctu všem. Jak jsem již jednou řekl, přes určité chyby a omyly v politice Václava Havla, je potřeba uznat, že jeho vliv na českou politiku byl více pozitivní než negativní. Přes snahy některých sil v rámci české levice a pravice jsme se totiž stali integrální součásti svobodného světa, který umožňuje veřejnou aktivitu i těmto odpůrcům západu, a naše spojenectví s USA a Izraelem z nás učinilo mnohem vlivnější a bezpečnější zemi než z mnoha větších a bohatších státu.

Jako vzpomínku na Václava Havla bych rád připomenul tato jeho slova z dob komunistické diktatury:

„Nemohu se zkrátka zbavit dojmu, že západní kulturu daleko víc než rakety SS 20 ohrožuje západní kultura sama. A když mi jeden francouzský levicový student s upřímným zápalem v očích řekl, že Gulag byla daň ideálům socialismu a Solženicyn je jen osobně zatrpklý muž, zmocnila se mne hluboká nostalgie. Což se Evropa opravdu není schopna poučit ze své vlastní historie? Což opravdu tento milý chlapec nepochopí, že i ten nejsugestivnější projekt ‚obecného blaha‘ sám sebe usvědčí z nelidskosti v okamžiku, kdy si vyžádá jedinou nedobrovolnou smrt (nikoli tedy tu, která je vědomou obětí života za jeho smysl), což to opravdu nepochopí dřív, než ho zakatrují v nějaké katorze poblíž Toulouse?“

Připojuji se také ke kondolenci Romana Jocha. Václave Havle,requiescat in pace.

Další reakce na úmrtí Václava Havla

TV NOE

Čeští a moravští biskupové děkují Bohu za život Václava Havla a velmi si cení všeho, co tento velký člověk, který se zasloužil o pád totalitního komunistického režimu, učinil pro naši zemi a celý národ.

Arcibiskup Dominik Duka

Zemřel muž, kterému náš národ vděčí za návrat suverenity a svobody v naší vlasti. Zemřel člověk, který žil pro tuto zemi a její demokratický rozvoj. Rovněž tak vděčíme jeho postoji za to, že nikdo nemusí mít pocit, že za návrat svobody a demokracie zaplatil tento národ násilím, proléváním krve a nastolením pomsty. Zemřel ten, který věděl, co je ztráta svobody, popírání důstojnosti člověka, co je útlak a vězení. Jsem přesvědčen, že všichni, napříč celou společností bez ohledu na politické, či náboženské přesvědčení jsme povinni mu vzdát čest a dík. A já vím, že mu přišel v ústrety. Po všech námahách, strastech a bolestech odpočiň si v pokoji, který Ten, který je, Ti přichystal. Requiem aeternam dona ei Domine.

Prezident Václav Klaus

Václav Havel se stal symbolem novodobého českého státu. Zasloužil se o něj jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost naší sametové revoluce a jako první prezident naší svobodné země. Jeho osobnost, jméno a dílo podstatně napomohly tomu, aby se Česká republika rychle začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí.