Dilema demokratů, aneb zápas o budoucnost českého islámu

Úsilí být demokratem, je velice trpkou cestou a rozhodně snaha o realizaci demokratických myšlenek je velice složitá. Přesto jsem přesvědčen, že stejně jako se v křesťanském a židovském společenství vyprofiloval prodemokratický směr, stejně tak tomu dochází i v muslimském společenství. V posledních dnech jsem byl vystaven situaci, která je složitá pro každého demokrata.

V posledních měsících docházelo mezi podporovateli a členy našeho občanského sdružení Libertas Independent Agency o.s. k ostré debatě o našem vztahu a spolupráci s provozovatelem portálu e-islám.cz a členem vedení brněnské muslimské obce Lukášem Větrovcem. Přes skutečnost, že Lukáš Větrovec byl členem našeho sdružení od našeho vzniku v roce 2008, byl člověkem kontroverzním a v poledních měsících se díky jeho profilování, jako stoupence salafismu a wahabismu, prohloubil odpor mnoha lidí k jeho osobě.

Jako demokrat musím říci, že jsem odpůrcem vylučování kohokoliv pro kontroverznost jeho názorů a na rozdíl od jeho kolegů z Ústředí Muslimských obcí a Svazu muslimských studentů, jsem se veřejně zastal práva Lukáše Větrovce vyslovovat jeho kontroverzi názory na veřejnosti, po kritice jeho osoby před několika měsíci.

O to smutněji jsem zaznamenal, že Lukáš Větrovec se z mého pohledu nechal ovlivnit tím, že je placen z peněz saúdskoarabských sponzorů v aktivitách, na kterých se podílel a místo toho, aby zastával upřímnou muslimskou politiku, přistupuje stále více na zkorumpovanou klientelistickou politiku, prosazující v České republice cizí zájmy, na úkor zájmů českých muslimů.

Myslím si, že Lukáš Větrovec, který káže brněnským muslimům i nemuslimům v mešitě a je tím pádem i jistým představitelům muslimů, by neměl upřednostňovat své zájmy, před zájmy naší (nejen muslimské) společnosti. Ale bohužel v situaci, kdy je ovlivněn lidmi chovajícími se vůči našemu státu a společnosti pokrytecky, dochází i k úpadku jeho upřímnosti vůči islámu a české společnosti.

Jistě mnozí mě budou obviňovat, že Lukáši Větrovcovi závidím jeho vzestup mezi strukturami osob ovládajících Islámské nadace a Ústředí muslimských obcí, ale je opravdu o co stát? Já jsem tyto struktury lidí poznal mnoho let před Větrovcem a vím, že pokud bych zvolil jeho politiku mlčenlivého tolerování jejich nemorálního chování a přikyvoval bych jejich pokryteckému chování vůči české společnosti, také bych byl úspěšný jako Větrovec a měl podíl z financí a moci.

Bohužel pro můj blahobyt, a díkybohu pro moje svědomí, jsem idealista věřící v to, že pravá víra by měla lidi pozvedávat k vyšším morálním principům a pomáhat jim překonávat jejich hříšnost a ne učit je přetvářce a pokrytectví. Proto jsem nikdy nemlčel a vždy jsem se snažil změnit špatné chování v rámci muslimské komunity a české společnosti, dle svých možností. A to mě dovedlo až k této situaci, kdy jsem se definitivně postavil do opozice proti těm, kteří se v současné době označují za „představitele“ českých muslimů.

Jsem hlavně znepokojen tím, že v našich českých mešitách dostávají prostor lidé, jako je Lukáš Větrovec, Vladimír Sáňka a další, hlásající povinnost muslimů usilovat o zničení státu Izrael, podporující sebevražedné atentáty, odmítnutí plnohodnotné občanské společnosti a prosazující nutnost tam, kde budou mít muslimové většinu, zavádět nedemokratický teokraticky - despotický systém, maskovaný v hávu „skutečného“ islámu. Bohužel taková politika nahrává jen islamofobům, kteří právě z tohoto obviňuji všechny muslimy.

Sám Lukáš Větrovec říká, v televizi a v pátečních kázáních, že „demokracie je neslučitelná s islámem“. Přesto jsem vždy já a další muslimové zastávali názor, že je třeba se chovat k Větrovcovi demokraticky a respektovat jeho kontroverzní názory. Dnes již ale jeho názory nemusíme respektovat v našem občanském sdružení. Neboť sám Lukáš Větrovec oznámil, že naše sdružení opouští a každého, kdo si dovolí veřejně kritizovat situaci v muslimské komunitě v ČR, považuje za zrádce Boha a islámu. Bohužel osobně považuji za své osobní selhání, že jsem ani po mnoha letech nedokázal Lukáši Větrovcovi vysvětlit rozdíl mezi vírou v Boha a podlehnutím ďábelské přetvářce teokraticky -  tyranského systému.

Skutečný Bůh totiž nepotřebuje církev, věřící a ani násilné prosazování své existence a svého uctíváni. Skutečný Bůh totiž bude existovat, i kdyby ho nikdo neznal a neuctíval a v tom je zásadní rozdíl mezi ďáblem, který ve svém maskování za Boha potřebuje tyranii, která jediná mu dokáže zajistit vládu nad myšlením lidí. Proto se bojím o osud českých muslimů, protože stále zřetelněji cítím plíživé pronikání takovéto tyranie do ČR.