Dimunův teplý bonz

Říká se, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Jiří Paroubek se musí v těchto dnech cítit hodně mizerně, vždyť se jeho národní socialisté, za něž kandiduje v Ústeckém kraji na hejtmana, nedostali přede dvěma týdny mezi pět stran s nejvyššími preferencemi, které si do svého rozhlasového pořadu pozval Martin Veselovský.

A nyní jej dokonce ze šestice stran, které se účastní pro změnu televizních otázek Václava Moravce, vystrčila dělnická strana, k čemuž jí stačily 4,4 % volebních preferencí. To opravdu nevypadá, že by se tento politický buldozer, jak skromně sám sebe označuje, mohl ještě vrátit na výsluní.

Co teď? Miliony za megalomanskou volební kampaň v prachu, preference se limitně blíží nule a teď se národ z televize nedozví ani jednu z geniálních myšlenek zneuznaného génie. To je ten pravý čas na zoufalé činy, a tak se včera Kavčí hory vypravila Paroubkova pravá ruka Petr Dimun. Ano ten, který svému souputníkovi před dvěma roky radil tak dobře, že se sociální demokracie po volbách zbavila obou dvou prakticky naráz.

Dimun však nezašel do České televize na zdvořilostní návštěvu, šlo spíše o tak zvaný teplý bonz. Dramaturgům diskusního pořadu Václava Moravce ochotně nabízel, že jim prozradí všechnu špínu, kterou dokázal nasbírat na ústecké sociální demokraty počínaje hejtmankou Vaňhovou, přes jejího partnera Housku až po jánevímkoho. A co neví, to že si na místě vymyslí, ono to totiž vyjde prakticky nastejno. Když už Jiří Paroubek nemůže své invektivy říci osobně, byla by škoda, aby spadly pod stůl, a to jenom z celkem malicherného důvodu, že nevděční voliči rozhodli jinak. Taková nespravedlnost.

Že to není ani tak zoufalý krok, jako spíš naplnění českého přísloví o radosti nad skonem sousedovy kozy? A nebo se hodí ještě jedno přísloví – kdo s čím zachází, tím také schází. A třeba v tomto mudrosloví najdeme i odpověď na dnes již prakticky nulovou popularitu politika, který tak rád o sobě říkal, jak je úspěšný a že máme ho mít rádi.