Sportem ku zdraví aneb co jsem se v mládí nenaučila...
Netuším, zda je to dáno pouze mou vrozenou neschopností, či jak hluboce se na mně podepsal můj učitel tělocviku ze základní školy - tvrďas Šimánek.
Učitel Šimánek běhal do školy každé ráno z dvacet kilometrů vzdálených Hořic lehkým klusem, a trochu jsme ho při tom podezírali, že cestou stíhá ještě střílet ze vzduchovky a házet granátem…Když nás dívky o hodinách tělocviku proháněl po polích, švihal při tom ty poslední zoufalkyně proutkem, snažíce se je tak povzbudit k lepším výkonům…
„Makéééj!!…Pohni zadkééém!!“…Řval a při tom se tak nějak zvráceně usmíval…
Jednou, právě když mě švihal přes mou kyprou zadnici, se mi ve stresu podařilo zakopnout a upadnout tak blbě, že jsem si přivodila otřes mozku… Naštěstí… Šimánek mě pak konečně nechal funět svým tempem, daleko za ostatními, a proháněl proutkem raději sportovně založenější Aničku Frýdovou.
Ani v míčových hrách jsem nevynikala. Při vybíjené jsem pouze zmateně pobíhala a při házené jsem chytla míč tak nešťastně, že jsem si zlomila malíček…Od té doby jsem byla od míčových her osvobozena a mohla jsem pouze fandit. Když se mi později podařilo si při seskoku z žebřin ještě zlomit kotník, zlomil nade mnou Šimánek pomyslnou hůl nadobro a nechal mě pouze nacvičovat Spartakiádu.
Ve druháku na střední jsem dostala šanci uplatnit svůj sportovní talent na lyžařském kurzu. Jednalo se o kurz lyžování na běžkách, a mým štěstím bylo, že jsem k tomuto účelu vyfasovala školní běžky značky Ukrajina…Jednalo se o jakási dřevěná prkénka, na která se po kratší jízdě nabalila silná vrstva sněhu…Na rovině to byl záhul, Má chvíle slávy však nastala v okamžiku, kdy jsme byli nuceni zdolávat strmé sjezdovky. Zatímco ostatní postupně odpadávali, já jsem si to v klidu mastila šusem a cestou se ještě odstrkovala hůlkami, abych se jako vítěz doplácala do kýženého cíle.
V pětadvaceti letech jsem se omylem zamilovala do sportovce… Zaujala jsem ho svým sportovním výkonem na firemní akci ve vinném sklípku, kde jsem jako jediná žena vydržela popíjet až do rána. Za rozbřesku jsem si s ním v alkoholovém opojení domluvila, že vyzkouším paragliding, a než jsem stihla vystřízlivět, vznášela jsem se nad Pálavou. Sportovec Michal z toho zřejmě usoudil, že vydržím všechno, a jako dárek k narozeninám mi daroval poukaz na lyžařský zájezd do Alp.
S hrůzou jsem si uvědomila, že na sjezdovkách jsem naposledy stála, když mi bylo čtrnáct. Tehdy jsme byli na lyžařském kurzu se základkou, a pan učitel Šimánek poté, co viděl můj desátý pád z vleku značky Poma, mě raději nechal jít nahoru pěšky…
„Prostě kus vyjdi, kus sjeď Lucie, a hlavně si proboha nezlom nohu!!“...
Abych zájezd přežila, musela jsem se pečlivě připravit. Nejprve jsem napsala Ježíškovi, aby mi k Vánocům nadělil lyžařskou výbavu. Ježíšek nezklamal a mohla jsem tedy začít trénovat… Na přípravu jsem přizvala kamarádku, abych Michala svým lyžařským uměním rychle neodradila.
Záhy se ukázalo, že:
A) lyže jsou příliš dlouhé (o 20 cm vyšší než já-Ježíšek je asi běžkař!!!) a tudíž se s nimi nedá zatáčet
B) a boty zase příliš malé (po dvou dnech lyžování mi zčernaly palce u nohou!!)
V Alpách jsem přišla na to, že můj přítel je nudný suchar.
„Proč bychom si chodili někam posedět, když můžeme sedět na pokoji?"
A na černé sjezdovce přišel můj přítel na to, že jsem nemehlo a hysterka.
„Tohle že mám sjet, chceš mě zabííít???!!!! Nikdýýý!!!“ Ječela jsem a věděla, že je konec.
Na sportování jsem od té doby zanevřela. Krom občasných nenáročných výletů do přírody a na procházky se psem nic adrenalinového nezkouším. Až jarní dlouhý nucený pobyt v karanténě mě donutil návyky přehodnotit a já se při pohledu do zrcadla rozhodla, že začnu běhat…
Můj „bůhvípokom“ sportovně nadaný syn byl z nápadu nadšen a hned mi nabídl, že mi bude dělat trenéra.
Nastal den D a my vyrazili po rovinaté trati k místnímu rybníčku.
„Jéžiš mami, jak to našlapuješ?!...To musíš na špičky!
Nemáchej tak těma rukama!
Nefuň!!
Makééééj mamííí!! To dáááš!!!“ Křičí na mě synek a zvráceně se usmívá…
Ve stresu zakopávám o kámen a podvrkávám si ten svůj kdysi zlomený kotník.
Ležím na posteli s ovázanou nohou a už vím, že to nedám.
Sportovní disciplíny jsou mi zřejmě navždy odepřeny.
Ale ještě nezoufám… Právě se učím hrát šachy.
obrázek-zdroj: https://pixabay.com/cs/
Lucie Vacková
Viléme, Hynku, Jarmilo! Co to jen na mě leze?
Postupně jsem vyloučila chřipku, virózu, anginu, kovid, neštovice, černý kašel, vši, svrab i záškrt - prostě všechno, co může jeden schytat, pokud pracovní dny tráví v narvané školní třídě.
Lucie Vacková
Má rozkládací domácnost...
Většina lidí má rozkládací gauč. Někdo též vlastní rozkládací stůl, jiný rozkládací křeslo. V mé domácnosti je v rozkladu úplně všechno.
Lucie Vacková
Školní ples, aneb tanči, jak já pískám...
Bylo nebylo...Kdesi kdysi jedna vesnická škola slavila významné výročí svého založení a tak učitelky Hopsálková s Plesálkovou dostaly nápad...
Lucie Vacková
Drahý Mathew, děkuji vám za vaši štědrost!
Dnes ráno na mě u ranní kávy z mailové schránky vypadla úžasná zpráva! Zdá se, že konečně budu bohatá!
Lucie Vacková
Kurz negativního myšlení, aneb chceš li být asertivní, buď občas nasertivní
Chcete vědět, jak s úsměvem přežít další všední den? Stačí si každé ráno cestou do práce pořádně zanadávat!
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Fanoušci versus hooligans. Do kotle chodí tátové, Jude Slavie je štve
Fotbalová liga vrcholí, v sobotu se hrálo pražské derby, v úterý zase vypjatý zápas Sparty s...
Vatikán jde s dobou, vydal nová pravidla pro potvrzování zjevení
Vatikán vydal nová pravidla pro potvrzování, ověřování a případné zamítání nadpřirozených jevů,...
Děti se ztratily v davu u hokejové haly, hledali je policisté i se čtyřkolkou
Dvě malé děti hledali ostravští policisté ve čtvrtek večer u ostravské hokejové haly, kde se hrají...
Izraelští vojáci ukazují ponižující záběry Palestinců, může jít o válečný zločin
Izraelští vojáci zveřejňují dehonestující videa a fotografie ze zadržování Palestinců na Západním...
- Počet článků 23
- Celková karma 17,42
- Průměrná čtenost 1294x