Nežeru maso, nežeru cukr, jsem lowcarb, vegan, paleo aneb Hysterie kolem stravování

Ještě nejsem na světě ani čtyřicet let a už jsem za svůj život četla nespočet protichůdných názorů týkajících se stravování. Jak můžeš jíst maso? Neříkej mi, že jíš mouku? Jestli chceš rakovinu, jez ryby. Existuje zdravé jídlo?

Vegetarián

Jak můžeš jíst maso? Kuřecí je napíchaný antibiotikama, vepřový je tučný a ryby jsou plný těžkých kovů. A vůbec, vždyť je to mrtvola. To nemáš srdce? Jíst mrtvoly? Je to normální? Jez zeleninu.

Já: Jasně, zelenina je super, ale bez masa je to trochu nuda.

Vegan

Jak můžeš pít kravský mlíko? Krávy furt musej dojit, chudinky. A mlíko zahleňuje, lidský organismus není schopen mlíko pořádně strávit. A taky ty krávy prděj, a tím pádem zahlcujou planetu. A vajíčka? To samý v bleděmodrym. Chudáci slepičky. Sója je základ. A peč z fazolí.

Já: Sóju nesnáším a pečivo z fazolí je pěknej hnus. A hlavně nechci být průhledně nezdravě bílá jako ty a nechci přivírat víčka půl minuty.

Lowcarbák

Tohle stravování je super. Můžeš jíst maso, slaninu, spoustu vajec, ale nesmíš rejži, ani luštěniny, a pozor na ovoce - nejhorší jsou jabka a banány. A velký zlo je taky hroznový víno. A meloun. A do kafe si dávej máslo a kokosovej olej. Tuky sou základ. Sice ti budou nejspíš zezačátku padat vlasy a budeš mít svalový křeče, ale vydrž. Hlad mít určitě nebudeš. Cukr a mouka jsou jed!!!

Já: Jasně, že nejsou zdravý, ale vyrostla jsem na mouce i cukru a ještě otrávená nejsem, o padání vlasů zvlášť nestojím a z kafe s máslem bych se po.....

Paleopříznivec

V pravěku se všichni živili lovem a sběrem, a proto lidský trávicí systém není schopný strávit obiloviny a mléčné výrobky ani průmysloě zpracované potraviny. Bylo to přirozené stravování.

Já: Jasně, a taky bylo úplně normální zatáhnout ženskou za vlasy do jeskyně. A proč nejíst jako v 19. století, kdy se jedly převážně moučné pokrmy? Proč se mám vracet zrovna do pravěku, když tehdejší životní styl se absolutně nedá srovnat s tím dnešním? Koneckonců i fyziognomie člověka se za tu dobu krapet proměnila, nechtěla bych mít srst a potácet se po Praze s kyjem. A kde mám vzít ty mamuty?

Dětská lékařka v 80. letech

Nejzdravější je mléko, každý den by dítě mělo vypít alespoň 3 dcl kravského mléka.

Dětská lékařka v roce 2008

Kravské mléko zahleňuje. Děti by jej neměly vůbec pít. Hlavně, ať jí hodně ovoce a zeleniny. A místo másla raději margarín.

Alergoložka a imunoložka v roce 2008

To vůbec není dokázané, že mléko zahleňuje, když Vaší dceři chutná, ať je pije. Ale pozor na ovoce a zeleninu - zejména s jahodami a rajčaty opatrně, ty bývají často zdrojem alergií. Hlavně, ať jí poctivé máslo, žádné margaríny, to je průmyslový hnus.

Všechny výše uvedené dialogy jsem zažila na vlastní kůži a mohla bych uvést ještě další příklady. Otázka zdravého stravování je proměnlivá záležitost, která podléhá módě a současným vědeckým poznatkům, které se ovšem neustále mění (s čímpak asi zase přijdou američtí vědci?).

Sama jsem vyrostla na rohlíkách, slazeném čaji a moučných pokrmech. Ovoce a zelenina bylo za socialismu nedostatkovým zbožím. Typická snídaně mého dětství byl rohlík s máslem, někdy s marmeládou, slazený čaj, k sváče chleba s paštikou, sýrem či salámem, k tomu obligátní jablko. Ve škole navíc ještě v pondělí jovo, nebo krabička s mléčnou svačinkou. K obědu ve školní jídelně obvykle knedlíky s uho omáčkou a kouskem tlustého masa. Doma k večeři buď něco na chleba nebo škubánky, bramborové šišky, lívanci či palačinky. Myslím, že se podobně stravovali všichni mí vrstevníci.

Nyní se stravuji jinak, daleko lehčeji, snažím se co nejméně používat bílou pšeničnou mouku a hlavně cukr (ale někdy to jinak nejde). Jím daleko více ovoce a zeleniny. Snažím se hlavně o pestrost. Moc ráda vařím, peču a jím. A to všechno. Úplně všechno. Jednak nemám ráda takovéto: nesmíš a musíš. Ale hlavně si myslím, že jakmile něco ze stravy vyloučím, bude to tělu chybět.

Co je ale pro mě úplně nejpodstatnější, je požitek z dobrého jídla a pití. Když mám chuť na řízek, tak si ho dám. A s pivem. A s bramborovým salátem. Sice to neprospěje mému tělu, ale duši zcela určitě. Nikdy ze mě nebude vegetarián, vegan, paleopříznivec ani lowcarbák. Miluju melouny, miluju maso, miluju pivo a víno. A občas taky štrúdl a koláč. A taky asi budu vždycky trochu tlustá. Ale budu to já. A poznám vtip. A budu šťastná a spokojená. Jídlu zdar!