Jak zůstat sám sebou..

Někdy máme tendenci podléhat tlaku a názorům okolí a bojíme se odkrýt své pravé "já"..

Už od dětství jsme formováni výchovou druhých, rodiče nás učí co je správné - a co ne - a máme malý prostor na to, utvářet si své vlastní názory.

Já jsem byla už od dětství vzdorovité a svéhlavé dítě. Nechápala jsem, proč musím plnit "nějaké" příkazy a brát za svoje názory a pohledy na svět druhých.

I ve škole jsem se projevovala svébytně a často v něčem s učiteli nesouhlasila, za což jsem byla "odměněna" poznámkou do žákovské knížky za vyrušování, což už jsem vůbec nechápala.

Ve svém okolí jsem se často setkávala s lidmi - a setkávám vlastně stále - kteří jsou "závislí" na mínění druhých a žijí v zajetí věty - co by tomu řekli lidi..

 Zastávám ten názor, že člověk by se neměl ohlížet na to, co si bude myslet okolí, pokud mu jde o dobrou věc a pokud si za něčím opravdu stojí.

Někdy je těžké se takto "odprostit" , ale život nám je dán jen jeden a pokud jej prožijeme v neustálých obavách, co by na naše rozhodnutí a životní kroky řekli ostatní, budeme žít jen "napůl" a nikdy nezažijeme ten pravý "sebeosvobozující" pocit.